Přepíše Německo ústavu? Sílí hlasy, aby se odstranil termín "rasa"

Diskutovaný výraz je obsažen ve třetím článku německé ústavy, který mimo jiné stanoví, že nikdo nesmí být znevýhodněn kvůli svému pohlaví, původu, rase, jazyku nebo náboženskému a politickému přesvědčení.

"Je načase, abychom se odnaučili rasismu. Všichni," je přesvědčen předseda Zelených Robert Habeck. "Důležitým signálem pro to by bylo odstranit pojem rasy z ústavy," vyjádřil své přesvědčení v článku, který se stranickou kolegyní Aminatou Touréovou publikoval v pondělí v listu tageszeitung. "Neexistují žádné rasy. Existují lidé," zdůraznili oba politici, jejichž výzva v Německu vyvolala řadu souhlasných reakcí.

"Zastaralý pojem rasy nemá v ústavě co dělat, musí ze třetího článku zmizet. Žádné rasy neexistují, přála bych si, aby to bylo jasné i v naší německé ústavě," nechala se slyšet například místopředsedkyně vládní sociální demokracie (SPD) Serpil Midyatliová.

Souhlas vyjádřili i zástupci opoziční Levice. Místopředseda taktéž opozičních svobodných demokratů (FDP) Marco Buschmann rovnou navrhl pojem rasa nahradit souslovím "etnický původ", tak aby ústava nadále diskriminaci z těchto důvodů zakazovala.

Debatě se nebrání ani ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který ve středu na tiskové konferenci řekl, že je připraven vést příslušné rozhovory. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že je důležitější omezit projevy rasismu v praxi.

Opatrnější je ministerstvo spravedlnosti, jehož mluvčí poznamenala, že příslušný článek v ústavě byl reakcí na zločiny nacistů, včetně pronásledování Židů. Autorům ústavy podle něj šlo o to zaujmout jasný postoj vůči rasovému šílenství.

Zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein ale nemá nic proti tomu, aby se toto slovo z ústavy vypustilo. Pojem rasy je podle něj sociálním konstruktem, který se dá zneužít i k ponižování lidí a jejich diskriminaci.

Na změnu německé ústavy je zapotřebí dvou třetin hlasů ve Spolkovém sněmu i ve Spolkové radě.

Základní práva a svobody lidem bez rozdílu rasy zaručují ústavy řady zemí. V Česku jsou ukotveny v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.