Přepíše Německo ústavu? Sílí hlasy, aby se odstranil termín "rasa"

V Německu sílí hlasy, aby se z ústavy odstranil pojem rasy. Podle politiků opozičních Zelených, kteří s iniciativou přišli, ale i řady členů dalších stran je v dnešní době přežitkem, který nemá v základním zákoně co dělat. Debata o tématu je reakcí na masové demonstrace ve Spojených státech vyvolané květnovou smrtí černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu.

Diskutovaný výraz je obsažen ve třetím článku německé ústavy, který mimo jiné stanoví, že nikdo nesmí být znevýhodněn kvůli svému pohlaví, původu, rase, jazyku nebo náboženskému a politickému přesvědčení.

"Je načase, abychom se odnaučili rasismu. Všichni," je přesvědčen předseda Zelených Robert Habeck. "Důležitým signálem pro to by bylo odstranit pojem rasy z ústavy," vyjádřil své přesvědčení v článku, který se stranickou kolegyní Aminatou Touréovou publikoval v pondělí v listu tageszeitung. "Neexistují žádné rasy. Existují lidé," zdůraznili oba politici, jejichž výzva v Německu vyvolala řadu souhlasných reakcí.

"Zastaralý pojem rasy nemá v ústavě co dělat, musí ze třetího článku zmizet. Žádné rasy neexistují, přála bych si, aby to bylo jasné i v naší německé ústavě," nechala se slyšet například místopředsedkyně vládní sociální demokracie (SPD) Serpil Midyatliová.

Souhlas vyjádřili i zástupci opoziční Levice. Místopředseda taktéž opozičních svobodných demokratů (FDP) Marco Buschmann rovnou navrhl pojem rasa nahradit souslovím "etnický původ", tak aby ústava nadále diskriminaci z těchto důvodů zakazovala.

Debatě se nebrání ani ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který ve středu na tiskové konferenci řekl, že je připraven vést příslušné rozhovory. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že je důležitější omezit projevy rasismu v praxi.

Opatrnější je ministerstvo spravedlnosti, jehož mluvčí poznamenala, že příslušný článek v ústavě byl reakcí na zločiny nacistů, včetně pronásledování Židů. Autorům ústavy podle něj šlo o to zaujmout jasný postoj vůči rasovému šílenství.

Zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein ale nemá nic proti tomu, aby se toto slovo z ústavy vypustilo. Pojem rasy je podle něj sociálním konstruktem, který se dá zneužít i k ponižování lidí a jejich diskriminaci.

Na změnu německé ústavy je zapotřebí dvou třetin hlasů ve Spolkovém sněmu i ve Spolkové radě.

Základní práva a svobody lidem bez rozdílu rasy zaručují ústavy řady zemí. V Česku jsou ukotveny v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.

Související

Více souvisejících

Německo rasismus Grüne (němečtí Zelení) Black lives matter Antisemitismus Horst Seehofer

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy