Europoslanci chtějí mezinárodní vyšetření Navalného otravy

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu konstatovala, že Navalnyj byl nade vší pochybnost otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Borrell o den později jménem EU Rusko důrazně vyzval k vyšetření útoku a nevyloučil, že unie přijme nové sankce.

Europoslanci jsou "extrémně skeptičtí k možnosti, že by ruské úřady byly připraveny a ochotny vyšetřit skutečné pozadí tohoto zločinu", uvedli v dopise citovaném několika médii. Případ by proto podle nich mělo vzít do ruky mezinárodní společenství pod hlavičkou Organizace spojených národů, Rady Evropy a případně i Organizace pro zákaz chemických zbraní.

"Nemůžeme nečinně přihlížet, jak je ruská opozice vystavována systematickým útokům jedem," uvedli s připomínkou starších nevyřešených případů souvisejících s oponenty prezidenta Vladimira Putina.

Navalnyj, který je předním kritikem Kremlu, zkolaboval minulý měsíc při návratu letadlem ze Sibiře do Moskvy. Nejdřív byl hospitalizován v Omsku, kde lékaři tvrdili, že laboratorní testy žádné stopy otravy či nějaké toxické látky neprokázaly. Pak byl převezen do německé metropole. Ruská kriminální ústředna podle dnešních informací agentury RIA Novosti pověřila jedno ze svých regionálních oddělení na Sibiři, aby vyšetřilo možnost, že se někdo pokusil Navalného zavraždit.

Podle europoslanců by EU měla co nejdříve zavést vlastní systém postihů za porušování lidských práv, který by umožnil přijímat sankce vůči odpovědným jednotlivcům namísto celých států. EP již loni vyzval k zavedení pravidel inspirovaných takzvaným Magnitského zákonem přijatým v roce 2012 Spojenými státy. Borrell poté v prosinci oznámil, že unie začne tuto normu chystat. Očekává se však, že její příprava potrvá ještě řadu měsíců.

Německý parlament musí jednat o Navalném a plynu

Německá opoziční strana Zelení chce na příští týden do jednacího programu Spolkového sněmu, jedné z komor německého parlamentu, zařadit debatu o případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného a také diskuzi o osudu dokončovaného plynovodu Nord Stream 2. Tím bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn z Ruska do Německa.

"Nemůžeme říct, že se přes to přeneseme a že Spolkový sněm se tomu nevěnoval," řekla dnes v rozhovoru se zpravodajskou stanicí n-tv šéfka poslanců Zelených Katrin Göringová-Eckardtová.

Göringová-Eckardtová je jednou z německých političek, která rovněž požaduje zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2. "Nelze přece říct, že tam, kde by nás to snad bolelo, nepovažuje lidská práva za tolik důležitá," řekla.

Kancléřka Angela Merkelová podle analytiků čelí rostoucímu tlaku, aby Rusko kvůli otravě Navalného potrestala zastavením dostavby plynovodu Nord Stream 2. Přehodnotit tento rusko-německý hospodářský projekt chce i šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který by rád Merkelovou vystřídal na kancléřském postu. Röttgen se obává, že Moskva na důraznou žádost Merkelové o vyšetření okolností otravy neodpoví a naopak vinu svalí na Berlín. Podle Röttgena je nutné v této kauze použít jazyk, kterému ruský prezident Vladimir Putin rozumí, což je podle něj plyn.

Stejný názor jako Röttgen zastává i šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Ten dnes uvedl, že případný protest bez tvrdých hospodářských sankcí by byl pro agresivní politiku Kremlu jen výzvou k tanci.

Zastavit Nord Stream 2 požaduje po vládě i nejprodávanější německý deník Bild, který podle aktuálních statistik čte v 83milionovém Německu zhruba desetina obyvatel. Hospodářské subjekty, ale i někteří významní němečtí politici takové požadavky odmítají.

Merkelová ještě několik dní před zveřejněním toxikologických rozborů Navalného hovořila o tom, že na případ otravy a dostavbu plynovodu by mělo být nahlíženo samostatně. "Naším názorem je, že Nord Stream 2 by měl být dokončen," řekla před týdnem v pátek. Zda nyní Merkelová své tvrzení přehodnocuje, odmítl její mluvčí Steffen Seibert na dnešní tiskové konferenci říct. Zopakoval, že nad rámec středečního vládního prohlášení nemá nyní co dodat. To řekla ve čtvrtek i Merkelová.

O dalším postupu podle Seiberta rozhodne německá vláda ve spolupráci s evropskými partnery, a to na základě ruského postoje k vyšetřování.