NÁZOR: V Německu může dojít k radikálnímu přepsání politické mapy, soudí sociolog

Nikdy v historii Německa nevycházela Křesťansko-demokratická unii (CDU) z předvolebních průzkumů tak špatně, zdůrazňuje historik a sociolog Reiner Zitelmann. V komentáři pro server National Interest připomíná, že ještě v dubnu loňského roku strana současné kancléřky Angely Merkelové vedla s osmatřicetiprocentní podporou, avšak dnes se odhad jejího výsledku pohybuje jen mezi jednadvaceti a čtyřiadvaceti procenty.

Umírnění, nebo radikálové?

Za jeden z důvodů klesající podpory CDU označuje autor komentáře slabého kandidáta na kancléře, jelikož ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Porýní-Vestfálsko Armin Laschet zatím nedokázal strhnout vlastní stranu, ani širší elektorát.

"Především se ale zdá, že středo-levicová sociálně demokratická strana (SPD) úspěšně klame voliče v míře, která nemá v dějinách spolkového Německa obdoby," píše historik. Poukazuje, že sociální demokraté v posledních průzkumech posílili o 10 %, především díky svému lídrovi Olafu Scholzovi, který je obecně považován za relativně umírněného politika.  

Scholz ale ve své straně nikdy nebyl příliš oblíben, upozorňuje odborník. Domnívá se, že SPD se naopak v posledních letech stále více posouvá doleva, což dokládá na tom, že na předních místech její kandidátky se nacházejí Saskia Eskenová, Norbert Walter-Borjans a Kevin Kühnert, kteří reprezentují levici ve stylu americké demokratky Alexadrie Ocasio-Cortezové.

Ve stranických primárkách členská základna SPD jasně upřednostňovala tyto silně levicové kandidáty před Scholzem, uvádí Zitelmann. Důvod, proč si strana jako volebního lídra nakonec zvolila umírněného Scholze, je podle něj stejný jako v případě amerických demokratů, kteří do prezidentských voleb vyslali Joe Bidena. "Věří, že Olaf Scholz mobilizuje umírněné voliče, kteří nejsou tak silně vlevo jako tradiční stranická základna," vysvětluje historik.

Stávající průzkumy naznačují vznik vládní koalice SPD, environmentálních Zelených a levicového uskupení Die Linke, konstatuje autor komentáře. Připomíná, že ještě před pár lety přitom SPD vládní spolupráci s Die Linke na spolkové úrovni odmítala, jelikož strana stojí příliš radikálně vlevo.

Die Linke považuje historik za prozatím posledního pokračovatele někdejší Jednotné socialistické strany Německa, vládnoucí strany v NDR, která se po sjednocení země několikrát přejmenovala. Die Linke prosazuje rozsáhlé znárodnění, progresivní zdanění až do výše 75 % nebo vystoupení z NATO, nastiňuje Zitelmann. Dodává, že ještě před několika měsíci byla nová lídryně strany Janine Wisslerová členkou radikální trockistické skupiny.

Zlomové volby

Základní agendou levicových Zelených je pak ochrana životního prostředí a boj s klimatickou změnou, v čemž je podporuje značná část německých médií, včetně fakticky státní televize, přičemž značná část novinářů své sympatie ke straně neskrývá, uvádí autor komentáře. Poukazuje, že v Berlíně již vládne koalice SPD, Zelených a Die Linke a poslední uvedená strana se postavila za kampaň usilující o vyvlastnění realitních společností, které ve městě vlastní přes tři tisíce nájemních bytů.

Lídři zelených Robert Habeck a Annalena Baerbocková takovou možnost také připouštějí, byť jako "poslední možnost", zdůrazňuje Zitelmann. Dodává, že všechny tři uvedené strany ale podporují obnovení majetkové daně, která byla v Německu zrušena v roce 1997.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"SPD a Zelení nyní prosazují politiku, kterou lze popsat jen jako klamání voličů," tvrdí autor komentáře. Konstatuje, že představitelé obou stran dostávají denně otázku, zda by utvořili spolkovou vládu s Die Linke, a přestože takovou možnost nevylučují, pečlivě se brání přiznání, že ve skutečnosti jde o jeden z jejich cílů, jelikož vědí, že by je to stálo tisíce, ne-li miliony hlasů.

Historik soudí, že uvedená trojčlenná koalice by Německo radikálně změnila. Všechny zmíněné strany prosazují omezení německých výdajů na obranu, přestože ty v přepočtu na HDP patří k nejnižším v NATO a urychlily by přechod země z tržní v regulovanou ekonomiku, který ovšem započala již Angela Merkelová, myslí si Zitelmann. Obává se, že zkušenost s vládou SPD, Zelených a Die Linke v Berlíně naznačuje, že Německo by čelilo opakovanému porušování ústavy.

V Berlíně byli například pronajímatelé bytů zákonem nuceni snížit nájem i u již existujících smluv, což se podle autora komentáře víceméně rovnalo částečnému vyvlastnění realitních vlastníků. Německý nejvyšší soud takový zákon označil za neústavní, ale SPD a Die Linke se netají záměrem zavést podobný zákon na spolkové úrovni, kritizuje Zitelmann.

Také politická svoboda v německé metropoli se ocitá pod tlakem, tvrdí sociolog. Zmiňuje především právo demonstrovat, jelikož souběžně se zákazy a tvrdým policejním rozháněním shromáždění odpůrců vládních protikoronavirových restrikcí jsou běžně povolovány levicová shromáždění.

"To, co se děje v Berlíně, nabízí předzvěst toho, jak by se změnilo celé Německo, pokud se k moci dostanou SPD, Die Linke a Zelení," píše Zitelmann. Domnívá se tak, že zářijové volby v Německu mohou být momentem, který pro příští roky radikálně změní politickou mapu v zemi.

Související

Více souvisejících

Německo CDU Die Linke Grüne (němečtí Zelení) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy