NÁZOR: V Německu může dojít k radikálnímu přepsání politické mapy, soudí sociolog

Nikdy v historii Německa nevycházela Křesťansko-demokratická unii (CDU) z předvolebních průzkumů tak špatně, zdůrazňuje historik a sociolog Reiner Zitelmann. V komentáři pro server National Interest připomíná, že ještě v dubnu loňského roku strana současné kancléřky Angely Merkelové vedla s osmatřicetiprocentní podporou, avšak dnes se odhad jejího výsledku pohybuje jen mezi jednadvaceti a čtyřiadvaceti procenty.

Umírnění, nebo radikálové?

Za jeden z důvodů klesající podpory CDU označuje autor komentáře slabého kandidáta na kancléře, jelikož ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Porýní-Vestfálsko Armin Laschet zatím nedokázal strhnout vlastní stranu, ani širší elektorát.

"Především se ale zdá, že středo-levicová sociálně demokratická strana (SPD) úspěšně klame voliče v míře, která nemá v dějinách spolkového Německa obdoby," píše historik. Poukazuje, že sociální demokraté v posledních průzkumech posílili o 10 %, především díky svému lídrovi Olafu Scholzovi, který je obecně považován za relativně umírněného politika.  

Scholz ale ve své straně nikdy nebyl příliš oblíben, upozorňuje odborník. Domnívá se, že SPD se naopak v posledních letech stále více posouvá doleva, což dokládá na tom, že na předních místech její kandidátky se nacházejí Saskia Eskenová, Norbert Walter-Borjans a Kevin Kühnert, kteří reprezentují levici ve stylu americké demokratky Alexadrie Ocasio-Cortezové.

Ve stranických primárkách členská základna SPD jasně upřednostňovala tyto silně levicové kandidáty před Scholzem, uvádí Zitelmann. Důvod, proč si strana jako volebního lídra nakonec zvolila umírněného Scholze, je podle něj stejný jako v případě amerických demokratů, kteří do prezidentských voleb vyslali Joe Bidena. "Věří, že Olaf Scholz mobilizuje umírněné voliče, kteří nejsou tak silně vlevo jako tradiční stranická základna," vysvětluje historik.

Stávající průzkumy naznačují vznik vládní koalice SPD, environmentálních Zelených a levicového uskupení Die Linke, konstatuje autor komentáře. Připomíná, že ještě před pár lety přitom SPD vládní spolupráci s Die Linke na spolkové úrovni odmítala, jelikož strana stojí příliš radikálně vlevo.

Die Linke považuje historik za prozatím posledního pokračovatele někdejší Jednotné socialistické strany Německa, vládnoucí strany v NDR, která se po sjednocení země několikrát přejmenovala. Die Linke prosazuje rozsáhlé znárodnění, progresivní zdanění až do výše 75 % nebo vystoupení z NATO, nastiňuje Zitelmann. Dodává, že ještě před několika měsíci byla nová lídryně strany Janine Wisslerová členkou radikální trockistické skupiny.

Zlomové volby

Základní agendou levicových Zelených je pak ochrana životního prostředí a boj s klimatickou změnou, v čemž je podporuje značná část německých médií, včetně fakticky státní televize, přičemž značná část novinářů své sympatie ke straně neskrývá, uvádí autor komentáře. Poukazuje, že v Berlíně již vládne koalice SPD, Zelených a Die Linke a poslední uvedená strana se postavila za kampaň usilující o vyvlastnění realitních společností, které ve městě vlastní přes tři tisíce nájemních bytů.

Lídři zelených Robert Habeck a Annalena Baerbocková takovou možnost také připouštějí, byť jako "poslední možnost", zdůrazňuje Zitelmann. Dodává, že všechny tři uvedené strany ale podporují obnovení majetkové daně, která byla v Německu zrušena v roce 1997.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"SPD a Zelení nyní prosazují politiku, kterou lze popsat jen jako klamání voličů," tvrdí autor komentáře. Konstatuje, že představitelé obou stran dostávají denně otázku, zda by utvořili spolkovou vládu s Die Linke, a přestože takovou možnost nevylučují, pečlivě se brání přiznání, že ve skutečnosti jde o jeden z jejich cílů, jelikož vědí, že by je to stálo tisíce, ne-li miliony hlasů.

Historik soudí, že uvedená trojčlenná koalice by Německo radikálně změnila. Všechny zmíněné strany prosazují omezení německých výdajů na obranu, přestože ty v přepočtu na HDP patří k nejnižším v NATO a urychlily by přechod země z tržní v regulovanou ekonomiku, který ovšem započala již Angela Merkelová, myslí si Zitelmann. Obává se, že zkušenost s vládou SPD, Zelených a Die Linke v Berlíně naznačuje, že Německo by čelilo opakovanému porušování ústavy.

V Berlíně byli například pronajímatelé bytů zákonem nuceni snížit nájem i u již existujících smluv, což se podle autora komentáře víceméně rovnalo částečnému vyvlastnění realitních vlastníků. Německý nejvyšší soud takový zákon označil za neústavní, ale SPD a Die Linke se netají záměrem zavést podobný zákon na spolkové úrovni, kritizuje Zitelmann.

Také politická svoboda v německé metropoli se ocitá pod tlakem, tvrdí sociolog. Zmiňuje především právo demonstrovat, jelikož souběžně se zákazy a tvrdým policejním rozháněním shromáždění odpůrců vládních protikoronavirových restrikcí jsou běžně povolovány levicová shromáždění.

"To, co se děje v Berlíně, nabízí předzvěst toho, jak by se změnilo celé Německo, pokud se k moci dostanou SPD, Die Linke a Zelení," píše Zitelmann. Domnívá se tak, že zářijové volby v Německu mohou být momentem, který pro příští roky radikálně změní politickou mapu v zemi.

Související

Více souvisejících

Německo CDU Die Linke Grüne (němečtí Zelení) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých

Tragická nehoda autobusu dopravce FlixBus se ve středu dopoledne stala na dálnici nedaleko německého Lipska. Nepřežilo ji pět lidí, dalších více než dvacet cestujících utrpělo zranění. O neštěstí informovala světová média v čele s BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy