NÁZOR: V Německu může dojít k radikálnímu přepsání politické mapy, soudí sociolog

Nikdy v historii Německa nevycházela Křesťansko-demokratická unii (CDU) z předvolebních průzkumů tak špatně, zdůrazňuje historik a sociolog Reiner Zitelmann. V komentáři pro server National Interest připomíná, že ještě v dubnu loňského roku strana současné kancléřky Angely Merkelové vedla s osmatřicetiprocentní podporou, avšak dnes se odhad jejího výsledku pohybuje jen mezi jednadvaceti a čtyřiadvaceti procenty.

Umírnění, nebo radikálové?

Za jeden z důvodů klesající podpory CDU označuje autor komentáře slabého kandidáta na kancléře, jelikož ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Porýní-Vestfálsko Armin Laschet zatím nedokázal strhnout vlastní stranu, ani širší elektorát.

"Především se ale zdá, že středo-levicová sociálně demokratická strana (SPD) úspěšně klame voliče v míře, která nemá v dějinách spolkového Německa obdoby," píše historik. Poukazuje, že sociální demokraté v posledních průzkumech posílili o 10 %, především díky svému lídrovi Olafu Scholzovi, který je obecně považován za relativně umírněného politika.  

Scholz ale ve své straně nikdy nebyl příliš oblíben, upozorňuje odborník. Domnívá se, že SPD se naopak v posledních letech stále více posouvá doleva, což dokládá na tom, že na předních místech její kandidátky se nacházejí Saskia Eskenová, Norbert Walter-Borjans a Kevin Kühnert, kteří reprezentují levici ve stylu americké demokratky Alexadrie Ocasio-Cortezové.

Ve stranických primárkách členská základna SPD jasně upřednostňovala tyto silně levicové kandidáty před Scholzem, uvádí Zitelmann. Důvod, proč si strana jako volebního lídra nakonec zvolila umírněného Scholze, je podle něj stejný jako v případě amerických demokratů, kteří do prezidentských voleb vyslali Joe Bidena. "Věří, že Olaf Scholz mobilizuje umírněné voliče, kteří nejsou tak silně vlevo jako tradiční stranická základna," vysvětluje historik.

Stávající průzkumy naznačují vznik vládní koalice SPD, environmentálních Zelených a levicového uskupení Die Linke, konstatuje autor komentáře. Připomíná, že ještě před pár lety přitom SPD vládní spolupráci s Die Linke na spolkové úrovni odmítala, jelikož strana stojí příliš radikálně vlevo.

Die Linke považuje historik za prozatím posledního pokračovatele někdejší Jednotné socialistické strany Německa, vládnoucí strany v NDR, která se po sjednocení země několikrát přejmenovala. Die Linke prosazuje rozsáhlé znárodnění, progresivní zdanění až do výše 75 % nebo vystoupení z NATO, nastiňuje Zitelmann. Dodává, že ještě před několika měsíci byla nová lídryně strany Janine Wisslerová členkou radikální trockistické skupiny.

Zlomové volby

Základní agendou levicových Zelených je pak ochrana životního prostředí a boj s klimatickou změnou, v čemž je podporuje značná část německých médií, včetně fakticky státní televize, přičemž značná část novinářů své sympatie ke straně neskrývá, uvádí autor komentáře. Poukazuje, že v Berlíně již vládne koalice SPD, Zelených a Die Linke a poslední uvedená strana se postavila za kampaň usilující o vyvlastnění realitních společností, které ve městě vlastní přes tři tisíce nájemních bytů.

Lídři zelených Robert Habeck a Annalena Baerbocková takovou možnost také připouštějí, byť jako "poslední možnost", zdůrazňuje Zitelmann. Dodává, že všechny tři uvedené strany ale podporují obnovení majetkové daně, která byla v Německu zrušena v roce 1997.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"SPD a Zelení nyní prosazují politiku, kterou lze popsat jen jako klamání voličů," tvrdí autor komentáře. Konstatuje, že představitelé obou stran dostávají denně otázku, zda by utvořili spolkovou vládu s Die Linke, a přestože takovou možnost nevylučují, pečlivě se brání přiznání, že ve skutečnosti jde o jeden z jejich cílů, jelikož vědí, že by je to stálo tisíce, ne-li miliony hlasů.

Historik soudí, že uvedená trojčlenná koalice by Německo radikálně změnila. Všechny zmíněné strany prosazují omezení německých výdajů na obranu, přestože ty v přepočtu na HDP patří k nejnižším v NATO a urychlily by přechod země z tržní v regulovanou ekonomiku, který ovšem započala již Angela Merkelová, myslí si Zitelmann. Obává se, že zkušenost s vládou SPD, Zelených a Die Linke v Berlíně naznačuje, že Německo by čelilo opakovanému porušování ústavy.

V Berlíně byli například pronajímatelé bytů zákonem nuceni snížit nájem i u již existujících smluv, což se podle autora komentáře víceméně rovnalo částečnému vyvlastnění realitních vlastníků. Německý nejvyšší soud takový zákon označil za neústavní, ale SPD a Die Linke se netají záměrem zavést podobný zákon na spolkové úrovni, kritizuje Zitelmann.

Také politická svoboda v německé metropoli se ocitá pod tlakem, tvrdí sociolog. Zmiňuje především právo demonstrovat, jelikož souběžně se zákazy a tvrdým policejním rozháněním shromáždění odpůrců vládních protikoronavirových restrikcí jsou běžně povolovány levicová shromáždění.

"To, co se děje v Berlíně, nabízí předzvěst toho, jak by se změnilo celé Německo, pokud se k moci dostanou SPD, Die Linke a Zelení," píše Zitelmann. Domnívá se tak, že zářijové volby v Německu mohou být momentem, který pro příští roky radikálně změní politickou mapu v zemi.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

Více souvisejících

Německo CDU Die Linke Grüne (němečtí Zelení) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy