"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Armin Papperger označil cíl kancléře Friedricha Merze posílit Bundeswehr za „realistický“ a uvedl, že ze strany vlády přicházejí „jasná rozhodnutí“. Již dříve tento rok varoval náčelník německé obrany, generál Carsten Breuer, že se západní aliance NATO musí připravit na možný ruský útok do čtyř let. Papperger sice řekl, že „nemá skleněnou kouli“, ale souhlasil s tím, že Německo musí být „připraveno v roce '29“.

Při formování koalice se Merzova konzervativní CDU/CSU a středolevá SPD dohodly na znovuzavedení vojenské služby, která by zpočátku byla dobrovolná. Bundeswehr má v současné době okolo 182 000 vojáků. Nový model vojenské služby má za cíl zvýšit tento počet o 20 000 během příštího roku a během následujících deseti let dosáhnout počtu 255 000 až 260 000 vojáků, doplněných přibližně 200 000 záložníky.

Od příštího roku bude všem 18letým mužům a ženám zaslán dotazník k posouzení jejich zájmu a ochoty vstoupit do ozbrojených sil. Vyplnění bude povinné pro muže a dobrovolné pro ženy. Od července 2027 budou muset všichni muži ve věku 18 let podstoupit také lékařskou prohlídku k posouzení jejich způsobilosti ke službě. Pokud by vládou stanovené cíle nebyly splněny, mohl by parlament zvážit určitou formu povinného odvodu. V případě vypuknutí války by armáda mohla využít informace z dotazníků a lékařských prohlídek k povolání potenciálních rekrutů.

Někteří z německé politické levice zůstávají hluboce proti povinné službě. Mnozí mladí Němci jsou opatrní a výrazná většina je proti. Nedávný průzkum Forsa pro magazín Stern ukázal, že zatímco něco málo přes polovina respondentů upřednostňuje povinnou službu, opoziční postoj stoupá na 63 % mezi lidmi ve věku 18 až 29 let. Jimi, 17letý student z Berlína, který se zúčastnil protestu proti branné povinnosti, řekl, že nechce jít do války, umřít, nebo střílet na lidi. Podle něj je útok proti Německu „nepravděpodobný a abstraktní scénář“, který vláda používá k legitimizaci „krádeže práva milionů mladých lidí rozhodovat“.

Na druhé straně 21letý Jason vstoupil do Bundeswehru na začátku tohoto roku kvůli současné „bezpečnostní situaci“. Uvedl, že chtěl přispět k obraně míru a demokracie, pokud by došlo na nejhorší. Vstupem do armády má pocit, že „něco vrací společnosti“, ale věří i v odstrašující potenciál armády, aby „potenciální nepřátelé ani neuvažovali o útoku“. Ministr obrany Boris Pistorius se snažil Němce uklidnit, když řekl, že i přes nový plán není „žádný důvod k obavám… žádný důvod ke strachu“. Uvedl, že čím schopnější bude německá armáda v oblasti odstrašení a obrany díky výzbroji, výcviku a personálu, tím je méně pravděpodobné, že se Německo do konfliktu vůbec zapojí.

Výdaje na obranu v Německu po skončení studené války prudce klesly a branná povinnost byla pozastavena v roce 2011. Vzhledem ke své minulosti se Německo dlouho zdráhalo ukazovat vojenskou sílu, ale po úplné invazi Ruska na Ukrajinu oznámil Friedrich Merz, že pravidlem pro německou obranu „nyní musí být cokoli, co je potřeba“. Evropské kroky k přezbrojení znamenaly značné příjmy pro zbrojovku Rheinmetall. Její generální ředitel Armin Papperger, jehož firma dodává i na Ukrajinu, řekl: „Vyděláváme spoustu peněz, protože je obrovská poptávka.“ Dodal, že je nutné posílit vozidla, munici, mít vlastní satelitní kompetence, a že se mnohem více investuje do elektroniky a umělé inteligence než dříve. Na dotaz, zda je Evropa ve stavu studené nebo hybridní války, Papperger odpověděl: „Ať už to nazvete jakkoli, není to mírová doba.“