veřejné finance

Fialova vláda nehodlá ustupovat, úsporný balíček se nemá zásadně měnit

Vláda dokončila jednání o konsolidačním balíčku, představí ho zítra

Ve čtvrtek kolem poledne se vláda chystá představit konsolidační balíček a důchodovou reformu, ještě během středečního odpoledne ale o obou záležitostech jednala. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) potvrdil, že rokování jsou u konce. 

Fialova vláda zítra oznámí "něco důležitého", avizuje to úřad i Jurečka

Češi se zítra dozví, na čem v posledních dnech a týdnech usilovně pracovala vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Jak totiž avizovala, ve čtvrtek před polednem mají lidé očekávat důležité oznámení. 

Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace

Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň. Komentuje Lukáš Kovanda.

Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.

Komentář

Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci

Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.

Fiala chce po odborech realistické požadavky

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes požádal odboráře, aby byli ve svých požadavcích realističtí tak, aby jejich naplňování neohrozilo ekonomickou situaci zemi v příštích až desítkách let. Na konferenci Asociace samostatných odborů zopakoval, že vláda chce stabilizovat veřejné finance, což může provést jen nepopulárními kroky. 

NKÚ nešetří Fialovu vládu. Na konsolidaci veřejných financí prozatím rezignovala

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců, nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě. Tato opatření nejsou kryta na příjmové straně rozpočtu. 

Česká národní banka zlepšila odhad schodku veřejných financí

Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,1 procenta. V srpnovém odhadu centrální banka očekávala schodek 4,9 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. listopadu.

Komentář

Stát má lidem pomáhat. Nikoliv však "divně" a na úkor budoucnosti

Pamatujete si na to, jak jsme všichni rádi říkali: Všechno je relativní? Tak tedy je. Začnu ale zdánlivě „od lesa“. Když v říjnu loňského roku uspěly v parlamentních volbách koalice Spolu a PirStan, považovala řada analytiků jejich vítězství za výsledek chutí voličů změnit směřování, fungování, a především vystupování a činy vládních politiků. Lidé chtěli něco jiného, lepšího než osm let předvádělo hnutí ANO a ČSSD s komunisty v zádech. Zvláště když noví vítězové tvrdili, že mají připraveny recepty na nejeden problém. Hlavním trumfem byl navíc předseda ODS Petr Fiala, označovaný za klidného a slušného člověka, který bude mít jako předseda vlády zcela jinou autoritu nejen v tuzemsku, ale i ve světě. Ukázalo se, že to tak v řadě potíží, které Babiš neřešil, může být.

Deficit veřejných financí loni stoupl na 5,9 pct HDP, stoupl i vládní dluh

Deficit veřejných financí loni stoupl na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,8 procenta. Celkový vládní dluh stoupl na 41,9 procenta HDP, zatímco o rok dříve byl 37,7 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci každoroční notifikace zaslané Eurostatu.

Koalice má plán na konsolidaci financí, ještě letos chce revizi slev na jízdném

Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje v oblasti financí stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínek pro přijetí eura. Kabinet chce dále zrušit povinnost elektronicky evidovat tržby (EET), zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH a limit pro paušální daň na dva miliony korun a snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body v případě konsolidovaných veřejných financí. Vyplývá to z programového prohlášení, které dnes vláda zveřejnila.

Komentář

Škody, které napáchala Babišova vláda během pandemie. Lze je vůbec vyčíslit?

Dvacátá léta jednadvacátého století se do historie planety Země dozajista zapíšou jako Doba covidová. Zápisky budou jistě obsahovat z pohledu příštích lidí „suchá“ konstatování o tom, kolik obyvatel té které země umřelo, jak kvůli covidu klesly počty pracovních míst, výkon ekonomik a jaké následky řešení tohoto problému muselo lidstvo překonat, aby pandemii dokázalo vzdorovat. Nyní se nám zprávy o tom, že bude líp a že najdeme onen klíč, otevírající dveře ke klidu, zdají jako nereálné. Snad bude ale i pro tuto éru nakonec platit okřídlené moudro známé z českých pohádek, totiž, že vše dobře skončí.

Konsolidace veřejných financí si podle rozpočtové rady vyžádá i zvýšení daní

Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok.

Komentář

Prioritou nové vlády nemusí být jen covid. Hlavně to nemá být nic „lehkého“

Covid, zadlužení země, nové dálnice, rychlostní železnice, digitální stát, školství, důchodová reforma, daně nebo něco dalšího? Co má nová vláda začít řešit jako vůbec ten nejdůležitější úkol po vládě Andreje Babiše? Lidé chtějí vidět a zažít rychle dobré výsledky a změny k lepšímu, a to nejlépe vůbec ve všech oblastech života. Má to ale háček. Nebude třeba sázka jen na ten viditelně nejlehčí úkol, který přinese právě rychle dobré výsledky, brána proto spíše jako prohra než výhra? Nespoléhejme tak jen na to, že nová vláda jsou jen princové na bílých koních, kteří mají v rukávech jednoduché a rychlé recepty na všechny potíže, se kterými se potýkáme. Neschopnost lidí z Babišova týmu ukazuje, že ministři vlády nejsou schopni vyvarovat se stejných chyb (nicnedělání) ani po opakujících se potížích. Neznamená to ale, že bychom měli stejné chyby jen tolerovat i těm, kteří slibovali změnu.

ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,6 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V srpnu banka očekávala letos deficit 7,5 procenta, příští rok 5,3 procenta a v roce 2023 5,1 procenta.

Ministerstvo financí zlepšilo odhady vývoje veřejných financí i ekonomiky

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí.

Svět se nepoučil, soudí ekonom. Očekává bolestivé prasknutí bublin

NÁZOR – Zdá se, že světoví politici a akademičtí ekonomové se příliš nepoučili z prasknutí realitní a úvěrové bubliny, k němuž došlo v roce 2008 ve Spojených státech. S tímto varováním vystoupil v komentáři pro server National Interest ekonom Desmond Lachman, bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu, který působí jako analytik think tanku American Enterprise Institute.

Konsolidace financí za horizont této vlády není vhodná, uvedlo ministerstvo

Konsolidace veřejných financí doporučená dnes Národní rozpočtovou radou daleko za horizont funkčního období současné vlády není podle ministerstva financí (MF) vhodná. Pode ministerstva totiž bez široké a stabilní celospolečenské shody je taková strategie dlouhodobě neudržitelná. Ministerstvo to sdělilo ČTK v reakci na dnešní zprávu Národní rozpočtové rady.

Slovensko vyjde z koronakrize oproti ČR s rekordním dluhem, uvedla rada

Slovensko na rozdíl od České republiky v plné míře nevyužilo dřívějšího příznivého vývoje ekonomiky k ozdravení státních financí. Bratislava tak na rozdíl od Prahy vyjde ze stávající koronavirové krize s rekordním veřejným dluhem v poměru k výkonu ekonomiky. V komentáři na to dnes upozornila nezávislá slovenská rozpočtová rada (RRZ), která v zemi dohlíží na hospodaření státu.