KOMENTÁŘ | Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci

Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.

Jde o to, že extremisté s populisty, místo toho, aby hledali skutečně dlouhodobě efektivní řešení na desítky let neřešenou problematiku šíleným tempem rostoucích mandatorních výdajů, které, jak se zdá, mohou veřejným financím brzy doslova srazit vaz, naskakují na laciné získávání politických bodů. A to kvůli rozdmýchávání závisti, nenávisti a odporu k pochopení toho, proč je nutné reformovat právě systém výplaty penzí. Aby bylo jasno, rozhodně nezávidím penzistům těch průměrných tisíc sedm set korun, ale mám za to, že ani po projití nově upravené formule nebudou mít důchodci na výplatách nulu, ale „jen“ necelých osm stovek. Jenže stát mezitím ušetří 70 miliard. Můžete říct, proč je těžké to pochopit? 

Říká se, že politika je, promiňte ošklivé slovo, svinstvo. Je. Když člověk sleduje a poslouchá zástupce levicového politického ranku, diví se, proč ještě v tuzemsku každý v důchodu nebere dvě stě tisíc korun, nejezdí ve Ferrari a každý druhý měsíc neplave na zaoceánské lodi. Že to tak není, vyčítají levicoví politici pravici. A je jim jedno, kde na to ten stát vezme. Zdroje tu prý přece jsou, můžeme znovu slyšet dříve často omílaný argument. Když se prý podaří zastavit desítky miliard z odlivu dividend, pak pořádně zdanit zahraniční korporace nebo přestat pomáhat Ukrajině a kupovat si údajně drahé vojenské hračky, peníze pak budou na všechno, lze vyslyšet z oněch úst. Člověk se tak může ptát, proč to hoši už nedokázali dřív.

Což o to, hezky se to poslouchá a ekonomové jistě dají některých nápadům, jako třeba lepší ochraně proti odlivu peněz ze země zelenou, ale přiznejme si, že to opravdu strukturální deficity ve veřejných zdrojích jen tak nevyřeší. Není snad třeba říkat, že čísla a statistiky nelžou. A ukazují, jak rychle se mění rozdíl a propast mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na ně. Netřeba říkat, že podle veřejně dostupných propočtů se tahle čísla hned tak nezmění. Prognózy ukazují spíše opak. Výsledek? Vláda si jen letos bude asi muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Je to částka, která je rovna sumě, kterou stát vybere na odvodech od lidí a firem v porovnání s tím, kolik bude muset na penzích zaplatit. 

Už to slyším, jak říkáte, no a co? Tak ať si půjčí. Jo, ať si půjčí. Problém ale je, že bez ohledu na prohlášení ministra financí, že rozpočet státu pokryje i případné neschválení snížené valorizační formule penzí, je nutné si uvědomit při nadávání na neschopnost eráru jinou věc. Dluhovou službu. Na začátku ledna 2023 stát počítal s tím, že jen na úrocích za všechny možné i nemožné půjčky na chod a výdaje státu zaplatí 69 miliard. Jen tak na okraj, snad lidé z populistického hnutí nebudou hned postovat na Facebooku a tweetovat, jako v případě výsledků prezidentské volby, kdy prý hlasování řídila nějaká vyšší síla (která samozřejmě nepřeje populistům), neboť výsledky voleb v různých zemích Evropy nápadně připomínaly ty naše, že i české důchody ovládla nějaká ta pro extremisty a populisty „dezolátní“ síla, neboť v souvislosti se státními financemi se ustálilo jednotné číslo pro všechno, totiž 70 miliard. Ale vážně zpět k té dluhové službě. 

Česko má podle mezinárodních ratingových agentur nějakou známku, která investorům napovídá, jak jsme schopni splácet svoje závazky. Když se ta známka zhorší (a to reálně kvůli vysokému schodku a neřešení strukturálních deficitů, kde jsou hlavním problémem právě penze, opravdu hrozí), pak i laika, který věci nerozumí a nezajímá se o ní, napadne, že asi bude stát muset platit o hodně víc, když si půjčí. Správně, řekla by každá osoba ve vzdělávacím procesu v hodinách finanční gramotnosti. Co z toho vyplývá? Že buď si stát nebude půjčovat, nebo bude muset konečně dovést k naplnění desítky let odkládané reformy, jako je ta důchodová, teď už i s vysokou pravděpodobností daňová a další. Anebo, když si závislí a zlobou naplnění voliči zvolí ty, kterým nebude vadit vyrabovat ještě víc státní kasu, ať to stojí, co to stojí, vždyť pak se ukáže, co dál, bude taky jasno.

Chcete-li ještě jasnější poselství, pak vězte, že nejen změna valorizačního vzorce, ale i změna celého penzijního systému je nad míru žádoucí. Platí totiž, že i přes odpor levicových expertů k jakékoliv reálné změně penzijního systému a jejich mantry o tom, že zdrojů, jak řekl filmový klasik, je Habakuk, platí, že včera už bylo pro změny pozdě. Sám ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Marian Jurečka sice médiím vzkázal, že už má připravený návrh důchodové reformy, který se týká i valorizačního mechanismu, ale není bohužel jasné, a to právě kvůli postojům opozice, zda vůbec se politická reprezentace shodne nejen na jejích obrysech, ale i uskutečnění reformy tak, aby co nejdříve vešla v platnost. Že to všechno nakonec budeme muset stejně zaplatit všichni, o tom není třeba diskutovat. Čím déle to ale potrvá, o to víc budou účty a peněženky nás všech prázdnější. Bez ohledu na to, jestli bude vládnout ten nebo onen

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář důchody důchodci, senioři důchodová reforma státní rozpočet veřejné finance

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy