KOMENTÁŘ | Stát má lidem pomáhat. Nikoliv však "divně" a na úkor budoucnosti

Pamatujete si na to, jak jsme všichni rádi říkali: Všechno je relativní? Tak tedy je. Začnu ale zdánlivě „od lesa“. Když v říjnu loňského roku uspěly v parlamentních volbách koalice Spolu a PirStan, považovala řada analytiků jejich vítězství za výsledek chutí voličů změnit směřování, fungování, a především vystupování a činy vládních politiků. Lidé chtěli něco jiného, lepšího než osm let předvádělo hnutí ANO a ČSSD s komunisty v zádech. Zvláště když noví vítězové tvrdili, že mají připraveny recepty na nejeden problém. Hlavním trumfem byl navíc předseda ODS Petr Fiala, označovaný za klidného a slušného člověka, který bude mít jako předseda vlády zcela jinou autoritu nejen v tuzemsku, ale i ve světě. Ukázalo se, že to tak v řadě potíží, které Babiš neřešil, může být.

Jenže, vznikla řada ještě vážnějších komplikací, jako třeba řešení dopadů skokově se zvyšující inflace na rodinné rozpočty nebo rostoucí neschopnost dostat svým závazkům právě kvůli zdražujícímu světu. A ta řešení, jak v tomhle pomoci lidem, nejsou nejen podle opozice, ale ani podle analytiků, nejen pečlivě připravena, ale ani jasně komunikována. Jsou zkrátka „divná“. Můžete si říct, proč taková ostrá slova. I když se zdá, že nemá cenu opakovat, jak je nutné opatrně volit, i přes velmi rychle se zhoršující situaci nejedné české domácnosti kvůli ještě snad rychleji zdražujícím věcem, službám či energiím, nejen plošnou státní podporu, ale i to, co lidem „tady venku“, řeknu. Ale je to více než nutné.

Jenže to nejen liberální, ale ani pravicové voliče, a o to více ještě ty levicové či populistické, moc nezajímá, proč to není „ono“. Chtějí mít jasno hned a tady. Jasným důkazem toho, že ne všechno se ve vládním kabinetu daří plnit podle loňských předvolebních slibů, může být mimořádný příspěvek na dítě ve výši pět tisíc korun pro rodiny, které mají děti do osmnácti let. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) na svých stránkách vydalo nejen podrobný popis, ale i řadu informací, které s tím souvisejí. Co si má ale ten výše popsaný volič, který kvůli chování expremiéra Andreje Babiše volil právě takové politiky, kteří tvrdili, že se před jakýmkoliv důležitým rozhodnutím nejdříve domluví tak, aby mluvili jednotně a „spolu“, ne jako dřívější ministři, kteří tu prohlásili něco, za hodinu zase někdo jiný z vlády něco jiného a vrcholem bylo vystoupení trestně stíhaného premiéra, který to podle reakcí ve svém streamovacím pořadu Čau lidi úplně zazdil, myslet? Jak to souvisí s pilířem nové politiky, postavené na důrazu šetřit státní kasu a jen smysluplně pomáhat, zavádět cílená opatření, která by ideálně nezatěžovala dosti významně Babišem a jeho kumpány rozvalenou státní kasu?

Určitě namítnete, proč se vůbec ptát, když taková podpora je nutná, protože řada lidí, včetně právě těch s dětmi, má kvůli vysokým cenám vážné potíže. V tom, a bohužel nejen v „tom“, je ale ten problém. I na těchto stránkách zaznělo, že žádná státní pomoc, právě proto, v jakém stavu je zmiňovaný erár, nesmí být divná. Jenže, přiznejme si, tohle divné je. Nejen podmínkami pro čerpání, ale třeba i vysvětlením toho, proč. Posuďte sami. Podle MPSV jednorázový příspěvek prý „ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi, ale také vytvoří časový prostor pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize na příjmovou situaci a životní úroveň jednotlivých sociálních skupin včetně rodin s dětmi“. Diskuse o tom, jestli zrovna tahle suma opravdu pomůže, je od vzniku nápadu nejen neskutečně „živá“, ale zlým jazykem řečeno, ukazuje na to, že i když ty peníze lidé přijmou, zas až taková pomoc to nebude. Řečí čísel: státní kasu to vyjde na dalších až osm miliard korun, které erár nemá.

Ministr financí vlády České republiky Zbyněk Stanjura (ODS) podle zprávy ČTK chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek státního rozpočtu i po započítání nejen výše popsané pomoci lidem, ale i dalších položek, pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard korun. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Stanjura dodal, že jeho ambicí je, aby schodek rozpočtu byl příští rok nižší než 280 miliard korun. Určitě si řeknete, ať tedy ti komentátoři navrhnou něco vlastního, co by nejen pomohlo lidem v nouzi, ale na druhou stranu nezatížilo státní rozpočet. A budete mít pravdu. Vymyslet něco takového není, jak se říká, úplně „easy“. Ale aby bylo jasno, nejde o kritiku pomoci, spíše o to, že by vládnoucí koalice neměla vypadat, jako kdyby ztrácela dech nebo si nevěděla rady a došly jí nápady na to, jak problémy řešit. I když málokdo asi počítal s problémy, které vyvolala válka na Ukrajině, zdánlivě „plošná“ pomoc státu nad rámec jeho možností nesmí být na úkor budoucnosti lidí. Asi je vážně všechno relativní.

Související

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj Komentář

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

NATO nesmí přijmout Putinův návrh. Je to past a pro Rusko další cár papíru

Ruský požadavek na zastavení rozšiřování NATO a zrušení sankcí představuje přímou výzvu západní bezpečnostní architektuře. Ústupek by znamenal kapitulaci před logikou síly, legitimizaci agrese vůči Ukrajině a ohrožení stability celé Evropy. Aliance musí trvat na principech, které ji definují.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Zbyněk Stanjura Sociální dávky veřejné finance rodina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva

EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter

Francouzský hegemon Paris Saint Germain dokráčel v sobotu večer ke své historicky první trofeji pro vítěze nejprestižnější fotbalové evropské klubové soutěži Ligy mistrů. Stalo se tak poté, co si poradil sebevědomě ve finále s Interem Milán, který deklasoval jasně 5:0, čímž tak zaznamenal nejjasnější rozdíl v historii finálových duelů této soutěže. Italský celek se v mnichovské Allianz Areně k překvapení všech k ničemu nedostal, na vítězné straně je opěvován Désiré Doué, který nejen že na jednu s pěti branek přihrál, ale především další dvě ještě vstřelil. Za jasným výsledkem Pařížané směřovali od samého úvodu a tak to po poločase bylo pro ně 2:0 a v dalším dějství tak přidali ještě další tři trefy.

před 2 hodinami

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů

V posledních květnových dnech se toho v prostředí českého fotbalu odehrálo tolik významného, až to může mít dopad na léta dopředu. Pokud jsme si ještě před pár lety po zatčení lorda Voldemorta českého fotbalu, tedy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra mysleli, že se český fotbal definitivně odstřihl od těchto kontroverzních osob a že český fotbal bude mít konečně předsedu, který nebude ovlivnitelný všemožnými i nemožnými tlaky. Tyto naděje tuzemských fotbalových fanoušků se ale v poslední době rozplývají.

před 3 hodinami

Donald Trump

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde

Jen několik hodin před znovuzahájením přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu došlo k rozsáhlým ukrajinským dronovým útokům hluboko na ruském území. Tato operace výrazně zkomplikovala šance na jakýkoli průlom v dosud nepříliš nadějných diplomatických rozhovorech a zároveň zvýšila tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož zahraničněpolitická pozice se nyní nachází na tenkém ledě.

před 4 hodinami

Zbytky ledovce, Island

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.

před 5 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 11 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 12 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 13 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 14 hodinami

Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?

Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy