KOMENTÁŘ | Stát má lidem pomáhat. Nikoliv však "divně" a na úkor budoucnosti

Jenže, vznikla řada ještě vážnějších komplikací, jako třeba řešení dopadů skokově se zvyšující inflace na rodinné rozpočty nebo rostoucí neschopnost dostat svým závazkům právě kvůli zdražujícímu světu. A ta řešení, jak v tomhle pomoci lidem, nejsou nejen podle opozice, ale ani podle analytiků, nejen pečlivě připravena, ale ani jasně komunikována. Jsou zkrátka „divná“. Můžete si říct, proč taková ostrá slova. I když se zdá, že nemá cenu opakovat, jak je nutné opatrně volit, i přes velmi rychle se zhoršující situaci nejedné české domácnosti kvůli ještě snad rychleji zdražujícím věcem, službám či energiím, nejen plošnou státní podporu, ale i to, co lidem „tady venku“, řeknu. Ale je to více než nutné.

Jenže to nejen liberální, ale ani pravicové voliče, a o to více ještě ty levicové či populistické, moc nezajímá, proč to není „ono“. Chtějí mít jasno hned a tady. Jasným důkazem toho, že ne všechno se ve vládním kabinetu daří plnit podle loňských předvolebních slibů, může být mimořádný příspěvek na dítě ve výši pět tisíc korun pro rodiny, které mají děti do osmnácti let. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) na svých stránkách vydalo nejen podrobný popis, ale i řadu informací, které s tím souvisejí. Co si má ale ten výše popsaný volič, který kvůli chování expremiéra Andreje Babiše volil právě takové politiky, kteří tvrdili, že se před jakýmkoliv důležitým rozhodnutím nejdříve domluví tak, aby mluvili jednotně a „spolu“, ne jako dřívější ministři, kteří tu prohlásili něco, za hodinu zase někdo jiný z vlády něco jiného a vrcholem bylo vystoupení trestně stíhaného premiéra, který to podle reakcí ve svém streamovacím pořadu Čau lidi úplně zazdil, myslet? Jak to souvisí s pilířem nové politiky, postavené na důrazu šetřit státní kasu a jen smysluplně pomáhat, zavádět cílená opatření, která by ideálně nezatěžovala dosti významně Babišem a jeho kumpány rozvalenou státní kasu?

Určitě namítnete, proč se vůbec ptát, když taková podpora je nutná, protože řada lidí, včetně právě těch s dětmi, má kvůli vysokým cenám vážné potíže. V tom, a bohužel nejen v „tom“, je ale ten problém. I na těchto stránkách zaznělo, že žádná státní pomoc, právě proto, v jakém stavu je zmiňovaný erár, nesmí být divná. Jenže, přiznejme si, tohle divné je. Nejen podmínkami pro čerpání, ale třeba i vysvětlením toho, proč. Posuďte sami. Podle MPSV jednorázový příspěvek prý „ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi, ale také vytvoří časový prostor pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize na příjmovou situaci a životní úroveň jednotlivých sociálních skupin včetně rodin s dětmi“. Diskuse o tom, jestli zrovna tahle suma opravdu pomůže, je od vzniku nápadu nejen neskutečně „živá“, ale zlým jazykem řečeno, ukazuje na to, že i když ty peníze lidé přijmou, zas až taková pomoc to nebude. Řečí čísel: státní kasu to vyjde na dalších až osm miliard korun, které erár nemá.

Ministr financí vlády České republiky Zbyněk Stanjura (ODS) podle zprávy ČTK chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek státního rozpočtu i po započítání nejen výše popsané pomoci lidem, ale i dalších položek, pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard korun. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Stanjura dodal, že jeho ambicí je, aby schodek rozpočtu byl příští rok nižší než 280 miliard korun. Určitě si řeknete, ať tedy ti komentátoři navrhnou něco vlastního, co by nejen pomohlo lidem v nouzi, ale na druhou stranu nezatížilo státní rozpočet. A budete mít pravdu. Vymyslet něco takového není, jak se říká, úplně „easy“. Ale aby bylo jasno, nejde o kritiku pomoci, spíše o to, že by vládnoucí koalice neměla vypadat, jako kdyby ztrácela dech nebo si nevěděla rady a došly jí nápady na to, jak problémy řešit. I když málokdo asi počítal s problémy, které vyvolala válka na Ukrajině, zdánlivě „plošná“ pomoc státu nad rámec jeho možností nesmí být na úkor budoucnosti lidí. Asi je vážně všechno relativní.