Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí.
V předchozí dubnové prognóze počítalo letos s růstem o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.
Úřad zároveň informoval o tom, že prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. MF ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit do Parlamentu.
"V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení," uvedlo MF v dokumentu.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si ministerstvo financí pesimistickou prognózou připravuje půdu pro obhajobu hlubokého deficitu. "Ministerstvo publikuje prognózu spíše ze spodní části realistického pásma odhadu vývoje, aby snáze opodstatnilo schodek státního rozpočtu navržený pro příští rok, 390 miliard korun. Pokud by nyní ministerstvo totiž hýřilo optimismem, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve Sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu," uvedl.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na twitteru upozornila, že nová makroekonomická prognóza ukazuje na zrychlení hospodářského růstu, inflace i výběru daní. "Pro rok 2021 bude na daních vybráno o 60 miliard více, než se čekalo v dubnu. Státní rozpočet by proto klidně mohl mít o dost nižší deficit než plánovaných 390 miliard korun," uvedla.
Odhad inflace MF v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 procenta a příští rok na 2,3 procenta. "Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank," uvádí materiál.
Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. "Navzdory ukončení většiny rozpočtových stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvádí materiál. I tak MF letos počítá s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta. V dubnu přitom MF počítalo letos i příští rok s nárůstem nezaměstnanosti na více než tři procenta.
Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Důležité bude podle MF také vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce, vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí. "Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit," uvedl úřad.
Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.
Resort zlepšil i odhady vývoje veřejných financí
Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou dnes MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. I v tomto případě jsou odhady příznivější než v dubnové prognóze.
Hospodaření sektoru vládních institucí je letos stále velkou měrou ovlivněno situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve veřejném zdravotnictví a stimulační fiskální politice. "Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření, které půjde na vrub především státního rozpočtu," uvádí prognóza MF. Zároveň počítá s tím, že hospodaření krajů a obcí patrně opět vykáže přebytek, ke kterému přispěje i úprava rozpočtového určení daní. "Navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce odhadujeme deficitní hospodaření fondů sociálního zabezpečení," uvádí dále materiál.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. EU ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.
Ministryně financí Alena Schillerová dnes na twitteru zveřejnila i odhad vývoje veřejných financí, který počítá s plánovanými úsporami, úpravou spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. V takovém případě by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta HDP a příští rok pokles na 5,3 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,6 procenta HDP letos a na 45,4 procenta příští rok.
Národní rozpočtová rada v červnové každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. Zároveň tehdy rada varovala, že už v roce 2024 mohou veřejné finance narazit na tzv. dluhovou brzdu 55 procent HDP. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.
Související
Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
Ministerstvo financí , veřejné finance , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek