Svět se nepoučil, soudí ekonom. Očekává bolestivé prasknutí bublin

NÁZOR – Zdá se, že světoví politici a akademičtí ekonomové se příliš nepoučili z prasknutí realitní a úvěrové bubliny, k němuž došlo v roce 2008 ve Spojených státech. S tímto varováním vystoupil v komentáři pro server National Interest ekonom Desmond Lachman, bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu, který působí jako analytik think tanku American Enterprise Institute.

Plyn na podlaze

„Dnes, v době, kdy svět zažívá všeobecnou cenovou a úvěrovou bublinu, která je mnohem rozsáhlejší, než byla americká hypoteční a úvěrová bublina v předchozím desetiletí, velké centrální banky ve světě stále tlačí plyn měnové politiky na podlahu,“ píše Lachman. Vysvětluje, že centrální banky dále živí akciové a úvěrové trhy velmi rozvolněnou monetární politikou a akademici zarytě mlčí ohledně rizik, že může přijít další, centrálními bankami vyvolané bolestivé prasknutí uvedené bubliny.

Za primární zdroj aktuální světové akciové a úvěrové bubliny označuje analytik udržování úrokových sazeb téměř na nule v kombinaci s bezprecedentně agresivním nákupem dluhopisů velkými centrálními bankami.

Pakliže po bankrotu banky Lehman v září 2008 trvalo tehdejšímu předsedovi americké centrální banky FED Benovi Bernankemu šest let, než zvýšil její rezervy o 4 biliony dolarů, aktuálnímu předsedovi Jerome Powellovi k tomu během koronavirové pandemie stačil necelý rok, upozorňuje odborník. Doplňuje, že „zahanbit“ se nenechala ani Evropská centrální banka pod vedením Christine Lagardeové, které v uplynulém roce navýšila své rezervy z 5 bilionů dolarů na 9,5 bilionu dolarů.

Jedním z projevů bezprecedentního tempa tisku peněz centrálními bankami je globální cenová bublina cenných papírů, deklaruje autor komentáře. Jako příklad uvádí současné hodnoty amerických cenných papírů, které se při zohlednění cyklicky upraveného Shillerova poměru nachází na více než dvojnásobku historického průměru, úrovni, kterou za posledních sto let překonaly pouze jednou.

Dalším projevem rychlého tisku peněz je bublina na realitních trzích po celém světě, varuje Lachman. Jako příklad dává opět Spojené státy, kde jsou reálné ceny nemovitostí na úrovních roku 2006, který byl vrcholem předchozího cyklu na realitním trhu.

Dilema centrálních bank

„Pro stabilitu světového finančního trhu jsou přesto znepokojivější rozsáhlé globální úvěrové bubliny, které zažehla současná ultra rozvolněná monetární politika,“ pokračuje ekonom. Připomíná, že rozvíjející se tržní ekonomiky – navzdory svému rekordnímu zadlužení a vysoce rozkolísaným státním rozpočtům – si nadále mohou masivně půjčovat za relativně atraktivní úrokové sazby.

Stejně tak Itálie, která má nejvyšší státní dluh ve své stopadesátileté historii, si dále půjčuje za nižší úrokovou sazbu než Spojené státy, vyzdvihuje Lachman. Doplňuje, že ve světě zaplaveném likviditou roste i možnost amerických a evropských firem se špatnou reputací půjčovat si na relativně nízký úrok.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Společným faktorem, který živí uvedené cenové a úvěrové bubliny, je představa, že úrokové sazby zůstanou na stávajících nízkých úrovních navždy, nastiňuje odborník. Upozorňuje, že v době, kdy se rozpočtová politika masivně rozvolňuje a hrozí inflace, začínají centrální banky, včetně té americké, čelit dilematu.

Pokud by se FED rozhodl zvýšit úrokové sazby a omezit nákup dluhopisů, riskuje splasknutí všeobecné globální cenové bubliny, které může být pro Spojené státy a světový finanční systém stejně problematické, jako bylo to v roce 2009, soudí Lachman. Doplňuje, že pokud ale FED uzdu monetární politiky nepřitáhne, riskuje nástup inflace, která dále rozbouří akciové trhy a takový scénář by s největší pravděpodobností vytvořil podmínky pro ještě větší náraz, než kdyby FED začal jednat.

Pro dobro všech je tedy nutné doufat, že FED začne brzy utahovat svou ultra rozvolněnou politiku, ač to může být bolestivé, konstatuje analytik. Vidí v tom možnost zvýšit šance, že se alespoň americká ekonomika vyhne ničivému výbuchu inflace a její náraz bude méně tvrdý, než v jaký by vyústilo pokračování stávajícího monetárního kurzu.

Související

Ilustrační foto

Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu. Důvěra v průmyslu je nejnižší od roku 2009

Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí. 
Peníze, ilustrační fotografie.

Většina Čechů považuje ekonomickou situaci v zemi za špatnou

Ekonomickou situaci v Česku vnímá jako špatnou 57 procent lidí, zatímco jen 16 procent respondentů ji považuje za dobrou. Navzdory tomu označují skoro tři pětiny Čechů životní úroveň svých domácností za dobrou. Nálady se od jarního šetření výrazně nezměnily. 

Více souvisejících

Ekonomika veřejné finance peníze USA (Spojené státy americké) Ekonomická krize

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

EU varuje sociální sítě kvůli volbám na Slovensku. Hrozí vysoké pokuty

Evropská komise varovala sociální sítě firem Alphabet, TikTok a Meta před potenciálním šířením lživých zpráv v rámci předvolební kampaně na Slovensku, kde se za pár dní odehrají volby do Národní rady. Zavedená pravidla vyžadují pravidelnou kontrolu obsahu ze strany technologických společností tak, aby se zde co nejméně vyskytoval nelegální obsah. 

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Rakušan musí z vlády, jinak budeme hlasovat o nedůvěře, vzkazuje ANO

Nejsilnější sněmovní opoziční hnutí ANO hodlá do konce příštího týdne sesbírat podpisy pro případné hlasování o nedůvěře vládě, pokud z ní nebude odvolán ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kvůli kauza kolem šifrovaného telefonu. Na úterní tiskové konferenci to řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Česko dostalo zelenou od von der Leyenové. EK schválila upravený plán obnovy

Evropská komise schválila Česku upravený Národní plán obnovy, který přinese dodatečných 2,2 miliardy eur (přes 56 miliard korun) na čistou energetiku a transformaci průmyslu. Praha může v rámci celého plánu využít 9,2 miliardy eur (přes 224 miliard korun). Šéfka EK Ursula von der Leyenová při té příležitosti navštívila českou metropoli.

včera

včera

včera

Náhorní Karabach opouští tisíce Arménů, úřady hlásí mrtvé po explozi

Napětí v Náhorním Karabachu nadále nepolevuje. Exploze skladu paliv si vyžádala nejméně 20 obětí, další stovky lidí utrpěly zranění, uvedly místní arménské úřady. Nemocnice přijaly téměř tři sta pacientů, mnozí z nich jsou v kritickém stavu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy