KOMENTÁŘ | Prioritou nové vlády nemusí být jen covid. Hlavně to nemá být nic „lehkého“

Covid, zadlužení země, nové dálnice, rychlostní železnice, digitální stát, školství, důchodová reforma, daně nebo něco dalšího? Co má nová vláda začít řešit jako vůbec ten nejdůležitější úkol po vládě Andreje Babiše? Lidé chtějí vidět a zažít rychle dobré výsledky a změny k lepšímu, a to nejlépe vůbec ve všech oblastech života. Má to ale háček. Nebude třeba sázka jen na ten viditelně nejlehčí úkol, který přinese právě rychle dobré výsledky, brána proto spíše jako prohra než výhra? Nespoléhejme tak jen na to, že nová vláda jsou jen princové na bílých koních, kteří mají v rukávech jednoduché a rychlé recepty na všechny potíže, se kterými se potýkáme. Neschopnost lidí z Babišova týmu ukazuje, že ministři vlády nejsou schopni vyvarovat se stejných chyb (nicnedělání) ani po opakujících se potížích. Neznamená to ale, že bychom měli stejné chyby jen tolerovat i těm, kteří slibovali změnu.

Tahle země není, rádi byste jistě dodali, že pro starý, a to podle filmového hitu z kraje milénia, ale chci napsat, že pro politické padavky. Doufejme proto, že vlna odmítání ministerských postů z nových politických koalic nyní rychle přejde a v křeslech úřadů zůstanou vskutku nejen ti otrlí, ale i schopní vyvést většinu resortů k nadlidskému výkonu. Už i na těchto stránkách zaznělo, že lidem z ANO a ČSSD nevadí znovu po roce hodit přes palubu (doslova) tisíce lidských životů. Takže by se mohlo zdát, že prioritou číslo jedna nové vlády, už kvůli veřejnému mínění, bude covidová pandemie. Je to ale opravdu ta nejdůležitější věc, kterou má začít nový kabinet jako bájný Augiášův chlív, v tomto případě Babišův, uklízet?

Jen několik dnů po uzavření českých volebních místností, ze kterých vzešla „sto osmičková“ většina, sestavená ze dvou koalic a pěti politických stran, začaly mediální prostor zaplňovat úvahy a analýzy o tom, jaké má být pořadí úkolů nového kabinetu. Nyní, kdy se zdá, že ani po téměř dvou letech života v pandemii a bohapustých slibech o nápravě, není dosluhující, nedá se to nazvat jinak než vládní kabaretní sestava, zvlášť na Ministerstvu zdravotnictví, schopna neuvrhnout zemi znovu kvůli covidu do velkých restrikcí, bude muset nový kabinet „rozlousknout“ právě tohle. I sám šéf ODS, Petr Fiala, kterého Miloš Zeman, coby hlava nemocného státu více než měsíc upoutaná na lůžko, pověřil sestavováním vlády, prohlásil, zjednodušeně řečeno, že prioritou všeho bude pověření ministerstva zdravotnictví razantním řešením covidového problému.

Nemá cenu rozebírat, co všechno a za jak dlouho se stane. Důležitější je, zda se má stát covid opravdu tématem číslo jedna. Nejeden ekonom a expert na fungování společnosti totiž s hlavou vyjadřující nesouhlas jistě řekne, že když nebudeme řešit co nejrychleji to, jak zkrotit po levicových populistech rozvrácené státní hospodaření kvůli šílenému zadlužení, když správně nezačneme s podporou pocovidové ekonomiky nebo nebudeme dobře brzdit inflaci nastavením třeba mandatorních výdajů tak, aby nezatěžovaly výdaje státu, či nenastavíme systémovou podporu v krizových situacích, jako je ta energetická či klimatická, brzy narazíme. A nejenom do zdi. Když se pak zeptáte dalších ekonomů a finančníků, předesílám, že hlavně těch, kteří nejsou spojeni s nějakými politiky, na to, co dělat jako první, dostane se vám odpovědi, že zásadně se musíme poprat s důchodovou reformou, rychlou dostavbou a výstavbou dopravní infrastruktury nebo urovnáním hodně pošramocených vztahů s Evropskou unií. A to nejen kvůli v poslední době na všemožných fórech Andrejem Babišem zdůrazňovaným „kamárodšoftem“ s lidmi jako je Viktor Orbán, ale i dlouhodobě kvůli orientaci Miloše Zemana na totalitní režimy v Rusku a Číně. A to není jistě zdaleka všechno.

Takže co? Kde začít a s čím? Některé komentáře k výše popsanému řekly, doslova cituji vydání časopisu Respekt: „Pokud nebude vláda Petra Fialy potit krev, neuspěje.“ Takhle jednoduché to je. Nálada v Česku, bez ohledu na počet „antivaxerů“, bez ohledu na počet „Žlutých špendlíků“ či „antirouškařů“ a další „anti“ není vůbec dobrá. Lidé chtějí, a nejsem asi sám, kdo to říká, vidět rychle dobré výsledky a mít nejen slovní ubezpečeni, ale i reálnou jistotu, že nová politická garnitura moc dobře ví, co dělá a taky to bude dělat. Ale nemůže být jedno, že začne třeba s nějakou „prkotinou“, která přinese rychle dobré výsledky a zdánlivý pocit umění. Tady a teď. Aby politika, jak říká šéf nově se rodící vlády, uspěla, měla by politická reprezentace vybrat, když už ne ten nejtěžší, tak třeba druhý nebo třetí nejtěžší úkol, který nás čeká, výzvu a dokázat, že vybrané řešení tohoto problému od všech dosavadních opozičních uskupení může fungovat. Jistě, bude záležet, kdo ten žebříček výzev postaví a na základě čeho, ale lidi v této zemi budou rádi, když noví vládci ukážou, že nejsou padavky, tak jak to ukazují dosluhující panáci a panenky z vlády. A proč? Když totiž lidé uvidí a zažijí, že noví politici dokážou nejen mluvit, ale i konat, pak budou ochotnější, třeba i k tolik nenaváděnému velkému „utahování“ opasků. A že bude muset přijít, je jistota. Ne, že ne.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Petr Fiala (ODS) Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) veřejné finance Andrej Babiš důchodová reforma

Aktuálně se děje

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

včera

7. srpna 2026 22:04

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

7. srpna 2026 20:55

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

7. srpna 2026 19:37

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

7. srpna 2026 18:26

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

7. srpna 2026 17:09

7. srpna 2026 15:54

7. srpna 2026 15:15

7. srpna 2026 14:25

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

7. srpna 2026 13:11

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

7. srpna 2026 12:00

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

7. srpna 2026 10:50

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy