KOMENTÁŘ | Prioritou nové vlády nemusí být jen covid. Hlavně to nemá být nic „lehkého“

Covid, zadlužení země, nové dálnice, rychlostní železnice, digitální stát, školství, důchodová reforma, daně nebo něco dalšího? Co má nová vláda začít řešit jako vůbec ten nejdůležitější úkol po vládě Andreje Babiše? Lidé chtějí vidět a zažít rychle dobré výsledky a změny k lepšímu, a to nejlépe vůbec ve všech oblastech života. Má to ale háček. Nebude třeba sázka jen na ten viditelně nejlehčí úkol, který přinese právě rychle dobré výsledky, brána proto spíše jako prohra než výhra? Nespoléhejme tak jen na to, že nová vláda jsou jen princové na bílých koních, kteří mají v rukávech jednoduché a rychlé recepty na všechny potíže, se kterými se potýkáme. Neschopnost lidí z Babišova týmu ukazuje, že ministři vlády nejsou schopni vyvarovat se stejných chyb (nicnedělání) ani po opakujících se potížích. Neznamená to ale, že bychom měli stejné chyby jen tolerovat i těm, kteří slibovali změnu.

Tahle země není, rádi byste jistě dodali, že pro starý, a to podle filmového hitu z kraje milénia, ale chci napsat, že pro politické padavky. Doufejme proto, že vlna odmítání ministerských postů z nových politických koalic nyní rychle přejde a v křeslech úřadů zůstanou vskutku nejen ti otrlí, ale i schopní vyvést většinu resortů k nadlidskému výkonu. Už i na těchto stránkách zaznělo, že lidem z ANO a ČSSD nevadí znovu po roce hodit přes palubu (doslova) tisíce lidských životů. Takže by se mohlo zdát, že prioritou číslo jedna nové vlády, už kvůli veřejnému mínění, bude covidová pandemie. Je to ale opravdu ta nejdůležitější věc, kterou má začít nový kabinet jako bájný Augiášův chlív, v tomto případě Babišův, uklízet?

Jen několik dnů po uzavření českých volebních místností, ze kterých vzešla „sto osmičková“ většina, sestavená ze dvou koalic a pěti politických stran, začaly mediální prostor zaplňovat úvahy a analýzy o tom, jaké má být pořadí úkolů nového kabinetu. Nyní, kdy se zdá, že ani po téměř dvou letech života v pandemii a bohapustých slibech o nápravě, není dosluhující, nedá se to nazvat jinak než vládní kabaretní sestava, zvlášť na Ministerstvu zdravotnictví, schopna neuvrhnout zemi znovu kvůli covidu do velkých restrikcí, bude muset nový kabinet „rozlousknout“ právě tohle. I sám šéf ODS, Petr Fiala, kterého Miloš Zeman, coby hlava nemocného státu více než měsíc upoutaná na lůžko, pověřil sestavováním vlády, prohlásil, zjednodušeně řečeno, že prioritou všeho bude pověření ministerstva zdravotnictví razantním řešením covidového problému.

Nemá cenu rozebírat, co všechno a za jak dlouho se stane. Důležitější je, zda se má stát covid opravdu tématem číslo jedna. Nejeden ekonom a expert na fungování společnosti totiž s hlavou vyjadřující nesouhlas jistě řekne, že když nebudeme řešit co nejrychleji to, jak zkrotit po levicových populistech rozvrácené státní hospodaření kvůli šílenému zadlužení, když správně nezačneme s podporou pocovidové ekonomiky nebo nebudeme dobře brzdit inflaci nastavením třeba mandatorních výdajů tak, aby nezatěžovaly výdaje státu, či nenastavíme systémovou podporu v krizových situacích, jako je ta energetická či klimatická, brzy narazíme. A nejenom do zdi. Když se pak zeptáte dalších ekonomů a finančníků, předesílám, že hlavně těch, kteří nejsou spojeni s nějakými politiky, na to, co dělat jako první, dostane se vám odpovědi, že zásadně se musíme poprat s důchodovou reformou, rychlou dostavbou a výstavbou dopravní infrastruktury nebo urovnáním hodně pošramocených vztahů s Evropskou unií. A to nejen kvůli v poslední době na všemožných fórech Andrejem Babišem zdůrazňovaným „kamárodšoftem“ s lidmi jako je Viktor Orbán, ale i dlouhodobě kvůli orientaci Miloše Zemana na totalitní režimy v Rusku a Číně. A to není jistě zdaleka všechno.

Takže co? Kde začít a s čím? Některé komentáře k výše popsanému řekly, doslova cituji vydání časopisu Respekt: „Pokud nebude vláda Petra Fialy potit krev, neuspěje.“ Takhle jednoduché to je. Nálada v Česku, bez ohledu na počet „antivaxerů“, bez ohledu na počet „Žlutých špendlíků“ či „antirouškařů“ a další „anti“ není vůbec dobrá. Lidé chtějí, a nejsem asi sám, kdo to říká, vidět rychle dobré výsledky a mít nejen slovní ubezpečeni, ale i reálnou jistotu, že nová politická garnitura moc dobře ví, co dělá a taky to bude dělat. Ale nemůže být jedno, že začne třeba s nějakou „prkotinou“, která přinese rychle dobré výsledky a zdánlivý pocit umění. Tady a teď. Aby politika, jak říká šéf nově se rodící vlády, uspěla, měla by politická reprezentace vybrat, když už ne ten nejtěžší, tak třeba druhý nebo třetí nejtěžší úkol, který nás čeká, výzvu a dokázat, že vybrané řešení tohoto problému od všech dosavadních opozičních uskupení může fungovat. Jistě, bude záležet, kdo ten žebříček výzev postaví a na základě čeho, ale lidi v této zemi budou rádi, když noví vládci ukážou, že nejsou padavky, tak jak to ukazují dosluhující panáci a panenky z vlády. A proč? Když totiž lidé uvidí a zažijí, že noví politici dokážou nejen mluvit, ale i konat, pak budou ochotnější, třeba i k tolik nenaváděnému velkému „utahování“ opasků. A že bude muset přijít, je jistota. Ne, že ne.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Petr Fiala (ODS) ,  Vláda ČR ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  veřejné finance ,  Andrej Babiš ,  důchodová reforma

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 2 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 5 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 10 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy