KOMENTÁŘ | Prioritou nové vlády nemusí být jen covid. Hlavně to nemá být nic „lehkého“

Covid, zadlužení země, nové dálnice, rychlostní železnice, digitální stát, školství, důchodová reforma, daně nebo něco dalšího? Co má nová vláda začít řešit jako vůbec ten nejdůležitější úkol po vládě Andreje Babiše? Lidé chtějí vidět a zažít rychle dobré výsledky a změny k lepšímu, a to nejlépe vůbec ve všech oblastech života. Má to ale háček. Nebude třeba sázka jen na ten viditelně nejlehčí úkol, který přinese právě rychle dobré výsledky, brána proto spíše jako prohra než výhra? Nespoléhejme tak jen na to, že nová vláda jsou jen princové na bílých koních, kteří mají v rukávech jednoduché a rychlé recepty na všechny potíže, se kterými se potýkáme. Neschopnost lidí z Babišova týmu ukazuje, že ministři vlády nejsou schopni vyvarovat se stejných chyb (nicnedělání) ani po opakujících se potížích. Neznamená to ale, že bychom měli stejné chyby jen tolerovat i těm, kteří slibovali změnu.

Tahle země není, rádi byste jistě dodali, že pro starý, a to podle filmového hitu z kraje milénia, ale chci napsat, že pro politické padavky. Doufejme proto, že vlna odmítání ministerských postů z nových politických koalic nyní rychle přejde a v křeslech úřadů zůstanou vskutku nejen ti otrlí, ale i schopní vyvést většinu resortů k nadlidskému výkonu. Už i na těchto stránkách zaznělo, že lidem z ANO a ČSSD nevadí znovu po roce hodit přes palubu (doslova) tisíce lidských životů. Takže by se mohlo zdát, že prioritou číslo jedna nové vlády, už kvůli veřejnému mínění, bude covidová pandemie. Je to ale opravdu ta nejdůležitější věc, kterou má začít nový kabinet jako bájný Augiášův chlív, v tomto případě Babišův, uklízet?

Jen několik dnů po uzavření českých volebních místností, ze kterých vzešla „sto osmičková“ většina, sestavená ze dvou koalic a pěti politických stran, začaly mediální prostor zaplňovat úvahy a analýzy o tom, jaké má být pořadí úkolů nového kabinetu. Nyní, kdy se zdá, že ani po téměř dvou letech života v pandemii a bohapustých slibech o nápravě, není dosluhující, nedá se to nazvat jinak než vládní kabaretní sestava, zvlášť na Ministerstvu zdravotnictví, schopna neuvrhnout zemi znovu kvůli covidu do velkých restrikcí, bude muset nový kabinet „rozlousknout“ právě tohle. I sám šéf ODS, Petr Fiala, kterého Miloš Zeman, coby hlava nemocného státu více než měsíc upoutaná na lůžko, pověřil sestavováním vlády, prohlásil, zjednodušeně řečeno, že prioritou všeho bude pověření ministerstva zdravotnictví razantním řešením covidového problému.

Nemá cenu rozebírat, co všechno a za jak dlouho se stane. Důležitější je, zda se má stát covid opravdu tématem číslo jedna. Nejeden ekonom a expert na fungování společnosti totiž s hlavou vyjadřující nesouhlas jistě řekne, že když nebudeme řešit co nejrychleji to, jak zkrotit po levicových populistech rozvrácené státní hospodaření kvůli šílenému zadlužení, když správně nezačneme s podporou pocovidové ekonomiky nebo nebudeme dobře brzdit inflaci nastavením třeba mandatorních výdajů tak, aby nezatěžovaly výdaje státu, či nenastavíme systémovou podporu v krizových situacích, jako je ta energetická či klimatická, brzy narazíme. A nejenom do zdi. Když se pak zeptáte dalších ekonomů a finančníků, předesílám, že hlavně těch, kteří nejsou spojeni s nějakými politiky, na to, co dělat jako první, dostane se vám odpovědi, že zásadně se musíme poprat s důchodovou reformou, rychlou dostavbou a výstavbou dopravní infrastruktury nebo urovnáním hodně pošramocených vztahů s Evropskou unií. A to nejen kvůli v poslední době na všemožných fórech Andrejem Babišem zdůrazňovaným „kamárodšoftem“ s lidmi jako je Viktor Orbán, ale i dlouhodobě kvůli orientaci Miloše Zemana na totalitní režimy v Rusku a Číně. A to není jistě zdaleka všechno.

Takže co? Kde začít a s čím? Některé komentáře k výše popsanému řekly, doslova cituji vydání časopisu Respekt: „Pokud nebude vláda Petra Fialy potit krev, neuspěje.“ Takhle jednoduché to je. Nálada v Česku, bez ohledu na počet „antivaxerů“, bez ohledu na počet „Žlutých špendlíků“ či „antirouškařů“ a další „anti“ není vůbec dobrá. Lidé chtějí, a nejsem asi sám, kdo to říká, vidět rychle dobré výsledky a mít nejen slovní ubezpečeni, ale i reálnou jistotu, že nová politická garnitura moc dobře ví, co dělá a taky to bude dělat. Ale nemůže být jedno, že začne třeba s nějakou „prkotinou“, která přinese rychle dobré výsledky a zdánlivý pocit umění. Tady a teď. Aby politika, jak říká šéf nově se rodící vlády, uspěla, měla by politická reprezentace vybrat, když už ne ten nejtěžší, tak třeba druhý nebo třetí nejtěžší úkol, který nás čeká, výzvu a dokázat, že vybrané řešení tohoto problému od všech dosavadních opozičních uskupení může fungovat. Jistě, bude záležet, kdo ten žebříček výzev postaví a na základě čeho, ale lidi v této zemi budou rádi, když noví vládci ukážou, že nejsou padavky, tak jak to ukazují dosluhující panáci a panenky z vlády. A proč? Když totiž lidé uvidí a zažijí, že noví politici dokážou nejen mluvit, ale i konat, pak budou ochotnější, třeba i k tolik nenaváděnému velkému „utahování“ opasků. A že bude muset přijít, je jistota. Ne, že ne.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Petr Fiala (ODS) ,  Vláda ČR ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  veřejné finance ,  Andrej Babiš ,  důchodová reforma

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 3 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 3 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 6 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 10 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 11 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 11 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přinejmenším pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou většinu v parlamentu, přičemž v úterý přišla jedna z nich o poslance, který se rozhodl přestoupit do jiného subjektu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy