KOMENTÁŘ | Škody, které napáchala Babišova vláda během pandemie. Lze je vůbec vyčíslit?

Dvacátá léta jednadvacátého století se do historie planety Země dozajista zapíšou jako Doba covidová. Zápisky budou jistě obsahovat z pohledu příštích lidí „suchá“ konstatování o tom, kolik obyvatel té které země umřelo, jak kvůli covidu klesly počty pracovních míst, výkon ekonomik a jaké následky řešení tohoto problému muselo lidstvo překonat, aby pandemii dokázalo vzdorovat. Nyní se nám zprávy o tom, že bude líp a že najdeme onen klíč, otevírající dveře ke klidu, zdají jako nereálné. Snad bude ale i pro tuto éru nakonec platit okřídlené moudro známé z českých pohádek, totiž, že vše dobře skončí.

Část světové vědecké obce dnes tvrdí, a to i přes aktuálně nově se šířící vlnu mutace viru SARS-CoV-2 s označením Omikron, že ona bude tou poslední v zákeřném celosvětovém šíření nemoci, která komplikuje normální život. Má se z ní prý totiž stát „běžná“ chřipka, proti které se budeme každoročně moci naočkovat. A i přesto, že proti tomuto názoru stojí zase jiná hradba argumentů, které s tím nesouhlasí, dalo by se říct, že pandemická éra, trvala přes dva roky. A za tu dobu způsobila nemalé potíže, od těch společenských, až po ty ekonomické a finanční. Změnil se i přístup lidí a vnímání řešení problému spojených s covidovou pandemií, jako je svoboda/nesvoboda, nechat se/nenechat se naočkovat, nosit/nenosit roušku či respirátor, ale i vnímání počtu zemřelých a ochota hledat správná řešení, jak proti čemukoli rychle a efektivně postupovat.

Faktem také je, což třeba potvrzuje článek zpravodajské stanice BBC, že v roce 2021 se změnilo vnímání covidu: Jednoduše řečeno, místo panické hrůzy přišel reálný pohled na věc. Dle nejnovějšího průzkumu poradenské společnosti McKinsey Global Survey mezi lidmi z byznysu na otázku, jak vnímají hrozby pro růst v ekonomikách svých zemí, manažeři firem, nyní častěji než kdy předtím, místo uvádění samotné pandemie zmiňují rostoucí dopad na dodavatelské řetězce. A to je prý také velmi velké riziko pro „postcovidový“ růst firem – a inflaci. Vzhledem k tomu, že pandemie přetrvávala jako nejcitovanější riziko pro domácí růst od března 2020, nyní ji uvádí výrazná menšina oslovených respondentů. Jasné je i to, že covid se zapíše do špatných statistik i tím, že se globálně zvýšila, v některých zemích dokonce výrazně, nezaměstnanost.

Není ale snadné vyčíslit opravdu reálně všechny škody napáchané covidem na ekonomiky světa, tudíž i na tu českou. Problémem je nejen to, že pandemie zatím nekončí (nyní spíše ukazuje svou posilující fázi), ale také to, že zatím zcela není dořešena nějaká jednotná metodika sčítání škod, která by platila celosvětově. Poradenská společnost Deloitte v Česku ve své zprávě k tomuto tématu konstatovala: „Lze uvést pár údajů. Odvětví, která jsou výrazně paralyzována, tj. například maloobchod, sport, kultura, školství, knihovny, letecká doprava, stravování a ubytování nebo cestovní kanceláře, se na tvorbě HDP podílí zhruba 10 procenty. Na tato odvětví je navázána celá řada dalších oblastí ekonomiky. Zavřené obchody znamenají pokles nových objednávek u výrobních firem v průmyslu, případně pokles dovozu. S poklesem ekonomické aktivity souvisí nižší spotřeba energií apod.“

Z této zprávy dále vyplývá, že všechna odvětví tuzemské ekonomiky negativně zasáhly nucené prázdniny pro školáky a studenty. V Česku je zhruba jeden milion rodin s dětmi do 12 let a zhruba 600 tisíc rodin spoléhá na to, že děti v tomto věku obvykle chodí do školy. A kvůli nejdelšímu uzavření škol v Evropě, které svou neschopností a chaotickým rozhodováním způsobila menšinová vláda ANO a ČSSD za vedení Andreje Babiše, bylo odstaveno až deset procent zaměstnanců a podnikatelů v zemi. „Při měsíčním nouzovém režimu ekonomiky by mohly ztráty dosahovat zhruba 1 až 1,2 procenta HDP, což odpovídá 60 až 70 miliardám korun,“ uvádí zpráva Deloitte. Je nutné si připomenout, že v té době ještě nikdo nevěděl o „(ne)podařeném“ rozhodování stejných lidí v nynější už páté vlně pandemie, která plní nemocnice, oddělení JIP a ARO a neschopní odcházející ministři téměř nic smysluplného nedělají. A kvůli tomu bohužel není nikde napsáno, že celková odstávka všeho nás znovu nemine. Hrozí tak dalších až 70 miliard ztrát?

Uff, řeknete si. Jenže, to byl jen zlomek možných škod, které šly nějak vyčíslit. Lze k nim přičíst i další. A to ta čísla, která představují tzv. pomoc státu kvůli výše popsaným událostem. Když bychom věc zcela zjednodušili, zadlužení země vykazovalo na konci října deficit ve výši 335 miliard korun. Statistiky naznačují, že se kvůli nesystémovým opatřením, špatně nastaveným mandatorním výdajům a platbám, a hlavně kvůli neexistenci potřebných reforem, které by řadu z výše popsaných věcí měly vyřešit, řítí země v žebříčku nejzadluženějších států Evropské unie přímo na její vrchol. Samo tuzemské ministerstvo financí uvedlo, že celkový veřejný dluh by měl stoupnout letos na 44,8 procenta HDP a v příštím roce na 48,2 procenta, v roce 2024 pak na dosah 55 procentům HDP. Podle pravidel EU za standardních podmínek by dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Takže i my bychom si měli ve vlastním zájmu přát co nejrychlejší konec pandemie a narovnání všech pokřivených vazeb ve všech odvětvích ekonomiky země.

Když se ale budeme pídit dál po škodách způsobených covidem, brzy narazíme na něco, co se sice dá jen těžko skutečně vyčíslit, ale co je velmi vážné. Totiž na dopady covidu na paniku a strach lidí, který pak ochromuje, jak upozornila zpráva poradenské společnosti Deloitte, spotřebu domácností a firemní investice. Špatné psychické rozpoložení se nepodepisuje jen na zdraví dotčených osob, ale také na jejich pracovním výkonu. Dá se tedy říct, že i ti jedinci, u kterých se covid-19 nerozvine, jsou virem postiženi. Pak třeba i ztráty na životech mezi přáteli a blízkými, strach z nákazy virem, obavy o ekonomické zabezpečení a dopady izolace a osamělosti způsobují velké škody. Tak třeba podle profesora Davida M. Cutlera, PhD z Katedry ekonomie Harvardské univerzity se podíl dospělých v USA, kteří uvádějí příznaky deprese nebo úzkosti, od dubna 2020 zvýšil v průměru na 40 procent populace, srovnatelné číslo na začátku roku 2019 bylo 11,0 %. Zajímavější jsou ještě čísla škod: pokud jsou podle autora studie v souladu s převládajícími odhady náklady na výše popsané stavy oceněny na přibližně 20 000 USD na osobu a rok a symptomy duševního zdraví trvají pouze jeden rok, ocenění těchto ztrát by mohlo dosáhnout přibližně 1,6 bilionu amerických dolarů. Laskavý čtenář, si doufám udělal sám obrázek nad naléhavostí problému.

Výčet dalších počitatelných i nepočitatelných škod způsobených covidem by mohl být dlouhý. Jasně, můžeme i kvůli tomu naskočit na rétoriku všech antirouškařů a špendlíků volajících po své svobodě. Jenže to by nám vskutku nepomohlo. Dobré je, že nemáme holé ruce, ale už nyní i dost nástrojů na to, abychom nad virem v rámci možností vyhráli. A také nám nezbývá než věřit, že ze všech možných variant konce pandemické éry, která se samozřejmě z pohledu historie dění na Zemi rovná jen doslova kapičce v moři, zvítězí nakonec nějaká taková, kterou jsem popsal na začátku textu. I pak sice bude nutné sledovat statistiky škod, způsobených takovým virem na zdraví lidí nebo ekonomice, ale doufejme, že už ta čísla nebudou muset být tak fatální.

Související

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025) Komentář

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.
Vladimir Putin a Donald Trump Komentář

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

Více souvisejících

komentář Ekonomika Vláda ČR Andrej Babiš Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) veřejné finance

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

včera

včera

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

včera

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

včera

včera

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Přední politik vládnoucí Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Německu uvedl, že země by se měla zapojit do evropského jaderného deštníku, anebo čelit riziku stát se „pěšákem“ na světové scéně. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy