KOMENTÁŘ | Škody, které napáchala Babišova vláda během pandemie. Lze je vůbec vyčíslit?

Dvacátá léta jednadvacátého století se do historie planety Země dozajista zapíšou jako Doba covidová. Zápisky budou jistě obsahovat z pohledu příštích lidí „suchá“ konstatování o tom, kolik obyvatel té které země umřelo, jak kvůli covidu klesly počty pracovních míst, výkon ekonomik a jaké následky řešení tohoto problému muselo lidstvo překonat, aby pandemii dokázalo vzdorovat. Nyní se nám zprávy o tom, že bude líp a že najdeme onen klíč, otevírající dveře ke klidu, zdají jako nereálné. Snad bude ale i pro tuto éru nakonec platit okřídlené moudro známé z českých pohádek, totiž, že vše dobře skončí.

Část světové vědecké obce dnes tvrdí, a to i přes aktuálně nově se šířící vlnu mutace viru SARS-CoV-2 s označením Omikron, že ona bude tou poslední v zákeřném celosvětovém šíření nemoci, která komplikuje normální život. Má se z ní prý totiž stát „běžná“ chřipka, proti které se budeme každoročně moci naočkovat. A i přesto, že proti tomuto názoru stojí zase jiná hradba argumentů, které s tím nesouhlasí, dalo by se říct, že pandemická éra, trvala přes dva roky. A za tu dobu způsobila nemalé potíže, od těch společenských, až po ty ekonomické a finanční. Změnil se i přístup lidí a vnímání řešení problému spojených s covidovou pandemií, jako je svoboda/nesvoboda, nechat se/nenechat se naočkovat, nosit/nenosit roušku či respirátor, ale i vnímání počtu zemřelých a ochota hledat správná řešení, jak proti čemukoli rychle a efektivně postupovat.

Faktem také je, což třeba potvrzuje článek zpravodajské stanice BBC, že v roce 2021 se změnilo vnímání covidu: Jednoduše řečeno, místo panické hrůzy přišel reálný pohled na věc. Dle nejnovějšího průzkumu poradenské společnosti McKinsey Global Survey mezi lidmi z byznysu na otázku, jak vnímají hrozby pro růst v ekonomikách svých zemí, manažeři firem, nyní častěji než kdy předtím, místo uvádění samotné pandemie zmiňují rostoucí dopad na dodavatelské řetězce. A to je prý také velmi velké riziko pro „postcovidový“ růst firem – a inflaci. Vzhledem k tomu, že pandemie přetrvávala jako nejcitovanější riziko pro domácí růst od března 2020, nyní ji uvádí výrazná menšina oslovených respondentů. Jasné je i to, že covid se zapíše do špatných statistik i tím, že se globálně zvýšila, v některých zemích dokonce výrazně, nezaměstnanost.

Není ale snadné vyčíslit opravdu reálně všechny škody napáchané covidem na ekonomiky světa, tudíž i na tu českou. Problémem je nejen to, že pandemie zatím nekončí (nyní spíše ukazuje svou posilující fázi), ale také to, že zatím zcela není dořešena nějaká jednotná metodika sčítání škod, která by platila celosvětově. Poradenská společnost Deloitte v Česku ve své zprávě k tomuto tématu konstatovala: „Lze uvést pár údajů. Odvětví, která jsou výrazně paralyzována, tj. například maloobchod, sport, kultura, školství, knihovny, letecká doprava, stravování a ubytování nebo cestovní kanceláře, se na tvorbě HDP podílí zhruba 10 procenty. Na tato odvětví je navázána celá řada dalších oblastí ekonomiky. Zavřené obchody znamenají pokles nových objednávek u výrobních firem v průmyslu, případně pokles dovozu. S poklesem ekonomické aktivity souvisí nižší spotřeba energií apod.“

Z této zprávy dále vyplývá, že všechna odvětví tuzemské ekonomiky negativně zasáhly nucené prázdniny pro školáky a studenty. V Česku je zhruba jeden milion rodin s dětmi do 12 let a zhruba 600 tisíc rodin spoléhá na to, že děti v tomto věku obvykle chodí do školy. A kvůli nejdelšímu uzavření škol v Evropě, které svou neschopností a chaotickým rozhodováním způsobila menšinová vláda ANO a ČSSD za vedení Andreje Babiše, bylo odstaveno až deset procent zaměstnanců a podnikatelů v zemi. „Při měsíčním nouzovém režimu ekonomiky by mohly ztráty dosahovat zhruba 1 až 1,2 procenta HDP, což odpovídá 60 až 70 miliardám korun,“ uvádí zpráva Deloitte. Je nutné si připomenout, že v té době ještě nikdo nevěděl o „(ne)podařeném“ rozhodování stejných lidí v nynější už páté vlně pandemie, která plní nemocnice, oddělení JIP a ARO a neschopní odcházející ministři téměř nic smysluplného nedělají. A kvůli tomu bohužel není nikde napsáno, že celková odstávka všeho nás znovu nemine. Hrozí tak dalších až 70 miliard ztrát?

Uff, řeknete si. Jenže, to byl jen zlomek možných škod, které šly nějak vyčíslit. Lze k nim přičíst i další. A to ta čísla, která představují tzv. pomoc státu kvůli výše popsaným událostem. Když bychom věc zcela zjednodušili, zadlužení země vykazovalo na konci října deficit ve výši 335 miliard korun. Statistiky naznačují, že se kvůli nesystémovým opatřením, špatně nastaveným mandatorním výdajům a platbám, a hlavně kvůli neexistenci potřebných reforem, které by řadu z výše popsaných věcí měly vyřešit, řítí země v žebříčku nejzadluženějších států Evropské unie přímo na její vrchol. Samo tuzemské ministerstvo financí uvedlo, že celkový veřejný dluh by měl stoupnout letos na 44,8 procenta HDP a v příštím roce na 48,2 procenta, v roce 2024 pak na dosah 55 procentům HDP. Podle pravidel EU za standardních podmínek by dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Takže i my bychom si měli ve vlastním zájmu přát co nejrychlejší konec pandemie a narovnání všech pokřivených vazeb ve všech odvětvích ekonomiky země.

Když se ale budeme pídit dál po škodách způsobených covidem, brzy narazíme na něco, co se sice dá jen těžko skutečně vyčíslit, ale co je velmi vážné. Totiž na dopady covidu na paniku a strach lidí, který pak ochromuje, jak upozornila zpráva poradenské společnosti Deloitte, spotřebu domácností a firemní investice. Špatné psychické rozpoložení se nepodepisuje jen na zdraví dotčených osob, ale také na jejich pracovním výkonu. Dá se tedy říct, že i ti jedinci, u kterých se covid-19 nerozvine, jsou virem postiženi. Pak třeba i ztráty na životech mezi přáteli a blízkými, strach z nákazy virem, obavy o ekonomické zabezpečení a dopady izolace a osamělosti způsobují velké škody. Tak třeba podle profesora Davida M. Cutlera, PhD z Katedry ekonomie Harvardské univerzity se podíl dospělých v USA, kteří uvádějí příznaky deprese nebo úzkosti, od dubna 2020 zvýšil v průměru na 40 procent populace, srovnatelné číslo na začátku roku 2019 bylo 11,0 %. Zajímavější jsou ještě čísla škod: pokud jsou podle autora studie v souladu s převládajícími odhady náklady na výše popsané stavy oceněny na přibližně 20 000 USD na osobu a rok a symptomy duševního zdraví trvají pouze jeden rok, ocenění těchto ztrát by mohlo dosáhnout přibližně 1,6 bilionu amerických dolarů. Laskavý čtenář, si doufám udělal sám obrázek nad naléhavostí problému.

Výčet dalších počitatelných i nepočitatelných škod způsobených covidem by mohl být dlouhý. Jasně, můžeme i kvůli tomu naskočit na rétoriku všech antirouškařů a špendlíků volajících po své svobodě. Jenže to by nám vskutku nepomohlo. Dobré je, že nemáme holé ruce, ale už nyní i dost nástrojů na to, abychom nad virem v rámci možností vyhráli. A také nám nezbývá než věřit, že ze všech možných variant konce pandemické éry, která se samozřejmě z pohledu historie dění na Zemi rovná jen doslova kapičce v moři, zvítězí nakonec nějaká taková, kterou jsem popsal na začátku textu. I pak sice bude nutné sledovat statistiky škod, způsobených takovým virem na zdraví lidí nebo ekonomice, ale doufejme, že už ta čísla nebudou muset být tak fatální.

Související

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně Komentář

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.
izraelská vlajka, ilustrační fotografie Komentář

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

Více souvisejících

komentář Ekonomika Vláda ČR Andrej Babiš Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) veřejné finance

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

včera

Írán

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil

Napětí mezi Íránem a Izraelem nadále roste. Zatímco izraelská armáda tvrdí, že v úterý ráno zachytila dva raketové útoky z Íránu, Teherán kategoricky popírá, že by po vyhlášení příměří jakékoli střely vypálil. Informace o íránském útoku se objevily pouhé tři hodiny poté, co prezident Donald Trump oznámil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost.

včera

včera

Prezident Trump promlouvá k národu po americkém bombardování íránských jaderných zařízení

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

včera

Donald Trump

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde

Prezident USA Donald Trump triumfálně vyhlásil konec dalšího konfliktu na Blízkém východě a sám sebe vykreslil jako strůjce historického míru. Po masivním útoku amerických bombardérů na tři klíčové íránské jaderné a vojenské cíle přišla odvetná reakce Teheránu jen v omezené podobě – a Trump ji ihned označil za známku toho, že Írán nechce pokračovat v eskalaci. Vzápětí oznámil dohodu o příměří mezi Íránem a Izraelem.

včera

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy