Je Trump politický génius? Americký profesor má odpovědi

Jakým způsobem by mohla Trumpova politická nezkušenost obvlivnit jeho prezidentský úřad? Existuje něco, z čeho by mohl těžit? Je něco, co by mu jeho práci ztěžovalo?

Myslím si, že Donald Trump by prezidentský úřad nenáviděl. Zdá se, že neumí dobře snášet kritiku a že na ni musí osobně odpovídat—neustále něco tweetuje—ale práce prezidenta je hodnocena velice tvrdě, prakticky každou minutu každého dne. Prezidenti jsou kritizováni za cokoliv, co udělají, a za cokoliv, co odmítnout udělat, i ve chvílích, kdy se rozhodnou nedělat vůbec nic třeba si jen na chvíli oddechnout.

Prezident také musí zvládat různé protichůdné názory a požadavky rozdílných skupin Američanů a umět na ně reagovat, nemluvě o tlaku ze strany vlád a důležitých skupin z různých cizích zemí. To je něco, co obchodník jako Trump nikdy dělat nemusel; jeho jediná odpovědnost byla vůči sobě samému a jeho vlastní společnosti.

Není ani zvyklý být veřejně odpovědný a transparentní, jak se od současných prezidentů vyžaduje (to je možné vidět třeba na tom, že když ostatní prezidentští kandidáti zveřejnili svoje daňová přiznání, což je běžná praxe, Trump to udělat odmítl). Se všemi těmito podmínkami klasičtí kandidáti—guvernéři, senátoři a viceprezidenti—získali alespoň nějakou zkušenost, když procházeli politickým systémem.

V době, kdy dosáhnou prezidentského úřadu, alespoň vědí, že dokáží snášet politický tlak a kritiku a že se jim v takovém prostředí líbí. Nejsme si zatím jistí, zda se to samé dá říci o Trumpovi, a osobně si myslím, že si tím zatím nemůže být jistý ani on sám.

Je jednoduché říct, že někdo tak nezkušený jako Trump by byl v úřadě katastrofou. To je pravděpodobně pravda, ale je třeba být v takovém rychlém soudu opatrný.

Abraham Lincoln, předtím, než se stal prezidentem, byl z veřejné funkce hodně dlouho pryč a ze začátku mu jeho práce šla ztuha. V současnosti se ale jeho činnost považuje za úspěch. Zvládl tehdejší obrovský problém, občanskou válku, s obdivuhodnou politickou i strategickou zručností.

To je důvod, proč je považován za jednoho z největších amerických prezidentů. Byla to tehdy velmi neobvyklá krize a Lincoln se na ni pravděpodobně perfektně hodil; pokud by byly problémy v té době odlišné, mohl být pouze průměrným prezidentem, nebo i hůře.

Stejně tak nevíme, s jakými potížemi by se musel potýkat prezident Trump. Možná by se objevil nějaký problém, který by seděl jeho schopnostem a silným stránkám. To je ale opravdu velké „možná". Myslím, že mnohem pravděpodobnější je, že by střídavě svou práci nechápal, nezvládal a nesnášel.

Jak by se změnily vztahy s Ruskem, pokud by byl Trump zvolen? Změnily by se vztahy s Ruskem, pokud by byla zvolena Clintonová?

Zdá se, že Trump je Vladimíru Putinovi nakloněný a je pravděpodobně nejvíce proruským prezidentem za posledních sto let (pokud nepočítáme krátkou spolupráci USA a Sovětského svazu během druhé světové války).

Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že se soustřeďuje na obchod, kritizuje Čínu mnohem více, než většina kandidátů nebo prezidentů. Také kritizoval NATO, které samozřejmě začalo jako protisovětská aliance a do dnešní doby zůstává blokem proti Rusku.

Kdyby se toho všeho držel, šlo by o výrazné změny v politice nebo alespoň o změnu v důraznosti. Znovu je ale třeba zopakovat, že je velice těžké předvídat, co by skutečně ve funkci udělal. Nemá žádné veřejné záznamy, do kterých bychom se mohli podívat.

V Kongresu nikdy o těchto tématech nehlasoval, téměř vůbec o nich veřejně nemluvil až do posledních několika měsíců a když už o nich jako prezidentský kandidát mluvit začal, je jasné, že nekonzultoval ty politické poradce a experty, na které se kandidáti obvykle spoléhají—pracovníky think-tanků a stálé členy „výboru pro ministerstvo zahraničí", jak se jim často říká. Nestihl tedy ještě úplně strávit názory těch, kteří dobře znají postoje Ameriky k Rusku. Až se tak stane, možná zaujme konvenčnější pozici.

Naproti tomu Clintonová je mnohem předvídatelnější. Je dobře obeznámena se zahraniční politikou a experty na Rusko a v této oblasti dlouho pomáhala vytvářet politiku. Kdyby byla prezidentkou, moc by se v porovnání s Obamovou politkou nezměnilo, ačkoliv se Clintonová zdá být temperamentnější a více inklinuje ke konfrontaci (tzv. jestřáb), což by mohlo znamenat menší nárůst napětí s Ruskem v závislosti na tom, jak by se vyvíjely specifické problémy.

Jak podle vás do dnešní doby vedli v primárkách Clintonová a Trump své kampaně? Mohl byste je porovnat? Oba kandidáti byli nařčeni z populismu a z toho, že nejsou konzistentní ve svých názorech.

Žádný kandidát není nikdy perfektně konzistentní, ale Clintonová a Trump jsou si na míle vzdálení. Clintonová díky mnoha letům veřejné služby zná detailně mnoho oblastí. Měla hodně času si promyslet svoje postavení a určit si témata, která je ochotná konzistentně bránit.

V reakci na Sandersovy výzvy během primárek se trochu od svých názorů odklonila; nyní například hovoří o nových dohodách v oblasti volného obchodu s menší horlivostí a s větším zápalem brání zvýšení federálního minimálního platu. To všechno jsou ale celkem malé změny, které nemění její základní pohledy nebo závazky.

Trump se neustále vrací k několika velkým tématům jako obchodní politika a imigrace, ale jeho kampaň „Make America Great Again" (Učiňte Ameriku zase skvělou, pozn. red.) se zdá být improvizovaná stejně jako jeho projevy na shromážděních.

To očividně není snaha někoho, kdo desítky let studoval veřejnou politiku a vytvářel ji. Některé otázky, zdá se, ho kompletně zaskočily a často něco řekl a druhý den to bral zpět.

Komentátor jménem Derek Thompson shrnul Trumpovu kampaň velmi dobře: „Některá Trumpova tvrzení ohledně témat jako minimální mzda nebo daně, jsou jako obláčky kouře—vznikají, kroutí se do podivných tvarů, aby v momentě zmizely."

Něco takového kandidáta obvykle diskvalifikuje a zajistí jeho prohru. Trump by musel být zvláštní druh politického génia nebo možná „idiot savant", aby to změnil ve svůj prospěch. To se, myslím, dozvíme během příštích několika měsíců.

První část rozhovoru s Jeffreym Alanem Smithem, M.A., Ph.D., ve kterém rozebírá například vzestup Donalda Trumpa, pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentských volbách a jeho možnosti jako prezidenta, si můžete přečíst zde.