ROZHOVOR | Drsné přiznání: Povolá Trump do akce armádu?

ROZHOVOR - Donald Trump těsně, ale přesto vyhrál volby a stane se novým prezidentem Spojených států. Co od něj lze čekat ale v tuto chvíli nikdo neví. Mohl by například povolat do akce armádu a světové konflikty řešit silou, prozradil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Volby jsou za námi a vyhrál je miliardář Donald Trump. O čem výsledky vypovídají?

Vypovídají o tom, že v Americe existuje mnohem větší skupina bílých nacionalistů, anti-pluralistů, anti-internacionalistů a anti-multikulturalistů, než si téměř všichni analytici mysleli a než průzkumy veřejného mínění dokázaly odhalit. Tato skupina voličů tu byla vždy; v minulosti byli kandidáti, například George Wallace v 60. letech, kteří se snažili se jí zalíbit, ale nikdo tak úspěšně. Zdá se, že je mnoho lidí rozzuřeno současnými institucemi, politickými stranami a jejich „establishmenty". V evropských zemích jsou na takovém hněvu založena pravicová hnutí „národních front". Až do teď nebylo jasné, že Amerika má také velkou národní frontu, i když ne jako samostatnou politickou stranu, ale jako hnutí, které převzalo kontrolu nad existující politickou stranou.

Jaké změny mohou Američané očekávat?

Ve skutečnosti to nikdo neví; myslím, že samotného Donalda Trumpa nevyjímaje. Jeho kampaň byla nestálá a jeho postoj bylo obtížné nějak blíže určit. Je o něm známo, že někdy říkal naprosto protichůdné myšlenky v jednom projevu, nebo dokonce v jedné větě. Sliboval vyřešení všech velkých problémů téměř magickým způsobem: vymýcení kriminality a městské chudoby, uklidnění situace na Středním východě, zabránění terorismu, navrácení zaměstnaneckých pozic v americkém výrobním sektoru, ukončení nelegální imigrace a demografického úpadku bělochů s nižším vzděláním, přepsání pravidel světového obchodu tak, aby vyhovovala Americe, zničení „Obamacare" a zároveň vytvoření zdravotní péče, která bude dostupná pro všechny Američany, a ve stejném duchu seznam pokračuje. Je zřejmé, že tyhle věci nebude moci prosadit—některé jsou jednoduše nemožné a některé by stály tolik peněz, že by je veřejnost zkrátka nepřijala. Takže otázkou je, jak budou lidé, obzvláště jeho vlastní příznivci, reagovat, až zjistí, že většinu toho, co slíbil, nemůže splnit. V nejlepším případě se pravděpodobně zavede něco jako normální, klasická politika. V tom nejhorším případě se můžeme dočkat krize na úrovni Výmarské republiky. Byl bych rád, kdybychom tuhle poslední možnost mohli vyloučit, ale upřímně, nejde to.

Výsledky i odhady byly velmi těsné. Znamená to, že jsou Američané rozpolceni?

Ano, Amerika je rozdělená na dva téměř stejně velké celky. Je možné, že celkový počet hlasů pro Clintonovou, tzv. „lidové hlasování", bude o něco vyšší než Trumpův, ačkoliv je jasné, že volby už prohrála kvůli zastaralému systému Electoral College, který hlasuje pro prezidenta na základě hlasů v jednotlivých státech. Koalice demokratické strany, která více spoléhá na ženy, mladší obyvatele, menšiny, vysokoškolsky vzdělané lidi, a lidi ve městech, zůstává nedotčená. Čelí ale další téměř stejně velké skupině v čele s muži, bělochy, staršími lidmi, lidmi žijícími v malých městech a na venkově a voliči bez univerzitního vzdělání. Dobrou zprávou pro demokraty je to, že jak se v Americe zvyšuje multikulturnost, zvětšuje se s ní zároveň i jejich koalice, zatímco ta Trumpova se zmenšuje. Tyto změny však, jak jsme mohli být svědky, v těchto zmenšujících se skupinách také probouzejí hněv a úzkost a zdá se, že hněv bude ještě nějakou dobu mocným politickým nástrojem.

Lze očekávat velké změny v zahraniční politice USA?

Dost možná ano. Trump se zdá být skeptický vůči mezinárodním dohodám, aliancím a spolupráci s ostatními zeměmi. O NATO nemá valné mínění a k Vladimíru Putinovi má velmi kladný vztah. Zcela jistě bude nejvíce proruský americký prezident od druhé světové války. Také se vyjádřil o možnosti konfrontovat Čínu na poli obchodu a vůbec se nezdá, že by se nějak bál toho, že vyvolá „obchodní války". Mluví o vyřešení problémů na Středním východě za použití jednostranného využití vojenských sil bez ohledu na mezinárodní právo nebo na potřebu vytváření spojenců. Zdá se, že je přesvědčen o tom, že jediný důvod, proč vůbec existují nějaké problémy, je to, že američtí vůdci jsou moc ostýchaví na to, aby jednoduše prosadili svou vůli. Opovrhuje názory odborníků a tvrdí, že o vojenských záležitostech ví víc než přední američtí generálové. To všechno e jen receptem na vytvoření nestability a vlny nevole v mezinárodních záležitostech.

Možná, že jakmile Trump začne vykonávat svůj úřad a dostane se mu více informací o faktech, sníží svoje plamenné projevy a začne poslouchat rady lidí, kteří o takových věcech přemýšlejí seriózně. To ale nevíme. Jednu věc, kterou jsem nezmínil a která je ale velmi podstatná k pochopení toho, proč můžeme s jistotou předvídat tak málo, je to, že Trump bude prvním americkým prezidentem, který bude zastávat svůj úřad bez předchozí zkušenosti v oblasti veřejné správy (pokud se nepočítá vlastnictví soutěže Miss Universe). Nikdy nezastával žádnou roli ve veřejné správě, ať už jako guvernér, člen Kongresu, viceprezident, vojenský důstojník, člen kabinetu, nebo dokonce člen nebo předseda jakékoliv komise. Kladně se vyjadřuje o autoritativních vůdcích a volá po nových omezeních pro instituce, jakými je například tisk, který hraje roli při zajišťování odpovědnosti veřejných činitelů vůči veřejnosti. Vyhrožoval tím, že nebude respektovat výsledky voleb, pokud prohraje. Několikrát sliboval, že udělá věci, které ústava americkému prezidentovi neumožňuje. Tohle nejsou zrovna slibné náznaky. Možná, že v „úřadu doroste", jak se říká, a rozhodne se, že chce spravovat Ameriku, nejen jí vládnout jako tyran v Putinově stylu. To ale nevíme.

Jak souvisí Trumpovo vítězství s výhrou republikánů v Kongresu?

Jeho vítězství pomohlo republikánům udržet si v Kongresu kontrolu, což znamená, že nyní máme unifikovanou republikánskou vládu poprvé od roku 2006. Až do včera ty samé průzkumy veřejného mínění, co poukazovaly na vítězství Clintonové, naznačovaly také to, že demokraté převezmou kontrolu nad Senátem. Trumpova překvapivá síla však tuto možnost zcela vymazala.

Republikáni nyní mají vliv všude. Co to znamená?

Několik věcí. Za prvé to znamená, že Trump a republikáni nebudou mít žádné výmluvy pro jakékoliv své selhání nebo pro jakékoliv sliby, které nevyplní. Nic teď nestojí v cestě tomu, aby si po následující dva roky a dost možná i po následující čtyři roky dělali, co chtějí. To však může být „pohárem hořkosti", jakousi kletbou. Poslední období sjednocené republikánské vlády bylo pro republikánskou stranu katastrofální. Vzešel z toho například konflikt v Iráku, který se rychle stal velmi neoblíbeným, a dvě drtivá vítězství demokratů v letech 2006 a 2008 (to byl rok, kdy byl poprvé zvolen Obama). Něčeho takového bychom mohli být znovu svědky stejně jako jakéhosi rozčarování a neklidu mezi republikánskými voliči, až zjistí, že jim republikánská vláda nedokáže přičarovat to, v co doufají, například konec demografických změn, vzestup dobře placených zaměstnání ve výrobě nebo obnovení kultury a hodnot 50. let.

Navíc se zdá, že každé současné politické uskupení zároveň obsahuje zárodky své vlastní zkázy. To je obzvláště pravda v Americe kvůli jejímu systému „střídavých voleb", kdy je v období mezi prezidentskými volbami volena Sněmovna reprezentantů, třetina Senátu a mnoho guvernérů. Tyto volby bývají příznivé pro opoziční stranu, protože přitahují ty, kteří jsou prezidentem rozčarovaní. Kdyby vyhrála Clintonová, pravděpodobně by to znamenalo drtivé vítězství republikánů v roce 2018. V kongresových a státních volbách v roce 2018 by tak mohli demokraté hodně získat, záleží to ale na událostech nadcházejících dvou let.

To je momentálně jedna ze světlých chvilek pro demokraty. Další je, že Trumpovo vítězství není jen velká rozvratná neznámá pro Ameriku a pro svět, ale je také rozvratné pro republikánskou stranu. Trump byl vybrán stranickými voliči, nikoliv však jejími lídry. V porovnání s ostatními prezidentskými kandidáty se mu dostalo malé podpory od volených republikánských představitelů a „establishmentu" strany. Myslím si tedy, že mnoho republikánů také cítí jistou úzkost, protože Trump by mohl trvale změnit tvář jejich strany nepředvídatelným způsobem. Pokud přijme nový, „ztrumpovaný" program a stane se hlavně stranou, kde si bílí nacionalisté stěžují, může se dlouho na tyto volby zpětně pohlížet jako na poslední velké vítězství. Existuje paralela se situací, kterou brexit vytvořil v Británii. V tomto případě se také staré uspořádání strany mění a konzervativní vláda je pod tlakem, aby provedla masivní a razantní změny, o kterých rozvrácené společnosti tvrdila, že budou pouze prospěšné a nebudou nic stát. Krize narůstá a začíná být jasné, že ve skutečnosti je něco takového neproveditelné, což dělá straně, jež je u moci, velké starosti. Chytřejší republikáni už od dnešního rána vědí, že mohou v budoucnu čelit něčemu podobnému, a můj odhad je, že nemají o nic lepší představu o tom, co s tím dělat, než my.

Související

Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., univerzitní profesor působící na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU. Vystudoval University of Chicago a University of California. Je mimo jiné autorem knihy "The Presidents We Imagine", v níž se věnuje analýze reprezentace amerických prezidentů ve fikci, kultuře a médiích. Publikoval rovněž v denících Film/Literature Quarterly, Studies in American Humor, the European Journal of American Culture, College English, and the Bulletin of the Atomic Scientists a dalších a pracoval také jako novinář pro Chicago Tribune a Los Angeles Times.

Je Trump politický génius? Americký profesor má odpovědi

ROZHOVOR - Jak by vypadal politicky nezkušený prezident? Změní se vztahy s Ruskem po zvolení nového amerického prezidenta? A jak si zatím ve svých kampaních Donald Trump a Hillary Clintonová vlastně vedou? Na to nám ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Více souvisejících

Jeff Smith (profesor) Donald Trump rozhovor

Aktuálně se děje

včera

Steve Witkoff a Donald Trump

USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.

včera

Blaise Metreweli

Už to není jen Ukrajina. Frontová linie je všude a hrozba z Ruska stále sílí, varovala nová šéfka MI6

Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babiš ukazuje, jak se z Česka nejlepší místo pro život nedělá

Prezident Petr Pavel jmenoval třetí vládu Andreje Babiše, která se od počátku opírá o velká slova a omezený respekt k realitě. Ambice učinit z České republiky „nejlepší místo pro život“ kontrastuje s personálním složením kabinetu, jenž je produktem koaličního handlu. Vedle několika relativně kompetentních jmen stojí posílení partnerů s problematickým profilem, kteří obsadili strategické resorty. Výsledkem je kabinet, jenž vzbuzuje spíše pochybnosti než důvěru – a oprávněně.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Naděje na mír je největší od začátku války, prohlásil Merz po jednání se Zelenským

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí po jednáních v Berlíně ocenil novou dynamiku v mírových rozhovorech o Ukrajině. Merz uvedl, že díky "produktivním diskusím" a "velkému diplomatickému impulsu" existuje "šance na skutečný mírový proces pro Ukrajinu", i když jsou rozhovory stále v počáteční fázi. Dodal, že je poprvé od vypuknutí války možné, že by bylo dosaženo příměří.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vylepšuje zbraně a útočí i na civilisty. Z Británie přichází naléhavá série varování před Putinem

Vrcholní britští armádní představitelé v posledních týdnech nešetří ostrými varováními, která zdůrazňují vážnost hrozby ze strany Ruska. Ta se podle nich rozprostírá daleko za hranice Ukrajiny. Série jejich prohlášení přichází v klíčovém okamžiku, kdy se v Berlíně konají rozhovory s cílem prolomit pat v mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. Jejich komentáře zároveň rezonují s probíhajícími diskuzemi mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem financí o budoucím investičním plánu pro obranu Spojeného království.

včera

Chris Minns a Ahmed al Ahmed

Muslim zastavil střelce v Sydney. Jeho statečnost ocenil celý svět, poklonu mu složil i Trump

Otec hrdiny z pláže Bondi, Mohameda Fateha al Ahmeda, sdělil stanici BBC News Arabic, že čin jeho syna Ahmeda al Ahmeda, který při útoku v Sydney odzbrojil střelce, pramenil z "čistého lidského svědomí". Ahmed se díky tomuto odvážnému kroku stal v očích veřejnosti hrdinou. Jeho statečnost ocenili mimo jiné i americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

včera

včera

Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Aktualizováno včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička

Bezprostředně po ranním jmenování prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě se ministři nového kabinetu Andreje Babiše odebrali do Strakovy akademie, kde se konalo první, spíše technické, zasedání vlády. Premiér Babiš následně zahájil proces uvádění členů kabinetu do jejich ministerských funkcí, který potrvá až do večerních hodin.

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

včera

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

včera

včera

včera

Inverzní charakter počasí přinesou i další dny, vyplývá z předpovědi

Začíná třetí prosincový týden, který přinese podobné počasí jako ten uplynulý. Podle meteorologů má pokračovat teplotní inverze. Nad Česko bude i nadále proudit teplý vzduch. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy