ROZHOVOR | Drsné přiznání: Povolá Trump do akce armádu?

ROZHOVOR - Donald Trump těsně, ale přesto vyhrál volby a stane se novým prezidentem Spojených států. Co od něj lze čekat ale v tuto chvíli nikdo neví. Mohl by například povolat do akce armádu a světové konflikty řešit silou, prozradil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Volby jsou za námi a vyhrál je miliardář Donald Trump. O čem výsledky vypovídají?

Vypovídají o tom, že v Americe existuje mnohem větší skupina bílých nacionalistů, anti-pluralistů, anti-internacionalistů a anti-multikulturalistů, než si téměř všichni analytici mysleli a než průzkumy veřejného mínění dokázaly odhalit. Tato skupina voličů tu byla vždy; v minulosti byli kandidáti, například George Wallace v 60. letech, kteří se snažili se jí zalíbit, ale nikdo tak úspěšně. Zdá se, že je mnoho lidí rozzuřeno současnými institucemi, politickými stranami a jejich „establishmenty". V evropských zemích jsou na takovém hněvu založena pravicová hnutí „národních front". Až do teď nebylo jasné, že Amerika má také velkou národní frontu, i když ne jako samostatnou politickou stranu, ale jako hnutí, které převzalo kontrolu nad existující politickou stranou.

Jaké změny mohou Američané očekávat?

Ve skutečnosti to nikdo neví; myslím, že samotného Donalda Trumpa nevyjímaje. Jeho kampaň byla nestálá a jeho postoj bylo obtížné nějak blíže určit. Je o něm známo, že někdy říkal naprosto protichůdné myšlenky v jednom projevu, nebo dokonce v jedné větě. Sliboval vyřešení všech velkých problémů téměř magickým způsobem: vymýcení kriminality a městské chudoby, uklidnění situace na Středním východě, zabránění terorismu, navrácení zaměstnaneckých pozic v americkém výrobním sektoru, ukončení nelegální imigrace a demografického úpadku bělochů s nižším vzděláním, přepsání pravidel světového obchodu tak, aby vyhovovala Americe, zničení „Obamacare" a zároveň vytvoření zdravotní péče, která bude dostupná pro všechny Američany, a ve stejném duchu seznam pokračuje. Je zřejmé, že tyhle věci nebude moci prosadit—některé jsou jednoduše nemožné a některé by stály tolik peněz, že by je veřejnost zkrátka nepřijala. Takže otázkou je, jak budou lidé, obzvláště jeho vlastní příznivci, reagovat, až zjistí, že většinu toho, co slíbil, nemůže splnit. V nejlepším případě se pravděpodobně zavede něco jako normální, klasická politika. V tom nejhorším případě se můžeme dočkat krize na úrovni Výmarské republiky. Byl bych rád, kdybychom tuhle poslední možnost mohli vyloučit, ale upřímně, nejde to.

Výsledky i odhady byly velmi těsné. Znamená to, že jsou Američané rozpolceni?

Ano, Amerika je rozdělená na dva téměř stejně velké celky. Je možné, že celkový počet hlasů pro Clintonovou, tzv. „lidové hlasování", bude o něco vyšší než Trumpův, ačkoliv je jasné, že volby už prohrála kvůli zastaralému systému Electoral College, který hlasuje pro prezidenta na základě hlasů v jednotlivých státech. Koalice demokratické strany, která více spoléhá na ženy, mladší obyvatele, menšiny, vysokoškolsky vzdělané lidi, a lidi ve městech, zůstává nedotčená. Čelí ale další téměř stejně velké skupině v čele s muži, bělochy, staršími lidmi, lidmi žijícími v malých městech a na venkově a voliči bez univerzitního vzdělání. Dobrou zprávou pro demokraty je to, že jak se v Americe zvyšuje multikulturnost, zvětšuje se s ní zároveň i jejich koalice, zatímco ta Trumpova se zmenšuje. Tyto změny však, jak jsme mohli být svědky, v těchto zmenšujících se skupinách také probouzejí hněv a úzkost a zdá se, že hněv bude ještě nějakou dobu mocným politickým nástrojem.

Lze očekávat velké změny v zahraniční politice USA?

Dost možná ano. Trump se zdá být skeptický vůči mezinárodním dohodám, aliancím a spolupráci s ostatními zeměmi. O NATO nemá valné mínění a k Vladimíru Putinovi má velmi kladný vztah. Zcela jistě bude nejvíce proruský americký prezident od druhé světové války. Také se vyjádřil o možnosti konfrontovat Čínu na poli obchodu a vůbec se nezdá, že by se nějak bál toho, že vyvolá „obchodní války". Mluví o vyřešení problémů na Středním východě za použití jednostranného využití vojenských sil bez ohledu na mezinárodní právo nebo na potřebu vytváření spojenců. Zdá se, že je přesvědčen o tom, že jediný důvod, proč vůbec existují nějaké problémy, je to, že američtí vůdci jsou moc ostýchaví na to, aby jednoduše prosadili svou vůli. Opovrhuje názory odborníků a tvrdí, že o vojenských záležitostech ví víc než přední američtí generálové. To všechno e jen receptem na vytvoření nestability a vlny nevole v mezinárodních záležitostech.

Možná, že jakmile Trump začne vykonávat svůj úřad a dostane se mu více informací o faktech, sníží svoje plamenné projevy a začne poslouchat rady lidí, kteří o takových věcech přemýšlejí seriózně. To ale nevíme. Jednu věc, kterou jsem nezmínil a která je ale velmi podstatná k pochopení toho, proč můžeme s jistotou předvídat tak málo, je to, že Trump bude prvním americkým prezidentem, který bude zastávat svůj úřad bez předchozí zkušenosti v oblasti veřejné správy (pokud se nepočítá vlastnictví soutěže Miss Universe). Nikdy nezastával žádnou roli ve veřejné správě, ať už jako guvernér, člen Kongresu, viceprezident, vojenský důstojník, člen kabinetu, nebo dokonce člen nebo předseda jakékoliv komise. Kladně se vyjadřuje o autoritativních vůdcích a volá po nových omezeních pro instituce, jakými je například tisk, který hraje roli při zajišťování odpovědnosti veřejných činitelů vůči veřejnosti. Vyhrožoval tím, že nebude respektovat výsledky voleb, pokud prohraje. Několikrát sliboval, že udělá věci, které ústava americkému prezidentovi neumožňuje. Tohle nejsou zrovna slibné náznaky. Možná, že v „úřadu doroste", jak se říká, a rozhodne se, že chce spravovat Ameriku, nejen jí vládnout jako tyran v Putinově stylu. To ale nevíme.

Jak souvisí Trumpovo vítězství s výhrou republikánů v Kongresu?

Jeho vítězství pomohlo republikánům udržet si v Kongresu kontrolu, což znamená, že nyní máme unifikovanou republikánskou vládu poprvé od roku 2006. Až do včera ty samé průzkumy veřejného mínění, co poukazovaly na vítězství Clintonové, naznačovaly také to, že demokraté převezmou kontrolu nad Senátem. Trumpova překvapivá síla však tuto možnost zcela vymazala.

Republikáni nyní mají vliv všude. Co to znamená?

Několik věcí. Za prvé to znamená, že Trump a republikáni nebudou mít žádné výmluvy pro jakékoliv své selhání nebo pro jakékoliv sliby, které nevyplní. Nic teď nestojí v cestě tomu, aby si po následující dva roky a dost možná i po následující čtyři roky dělali, co chtějí. To však může být „pohárem hořkosti", jakousi kletbou. Poslední období sjednocené republikánské vlády bylo pro republikánskou stranu katastrofální. Vzešel z toho například konflikt v Iráku, který se rychle stal velmi neoblíbeným, a dvě drtivá vítězství demokratů v letech 2006 a 2008 (to byl rok, kdy byl poprvé zvolen Obama). Něčeho takového bychom mohli být znovu svědky stejně jako jakéhosi rozčarování a neklidu mezi republikánskými voliči, až zjistí, že jim republikánská vláda nedokáže přičarovat to, v co doufají, například konec demografických změn, vzestup dobře placených zaměstnání ve výrobě nebo obnovení kultury a hodnot 50. let.

Navíc se zdá, že každé současné politické uskupení zároveň obsahuje zárodky své vlastní zkázy. To je obzvláště pravda v Americe kvůli jejímu systému „střídavých voleb", kdy je v období mezi prezidentskými volbami volena Sněmovna reprezentantů, třetina Senátu a mnoho guvernérů. Tyto volby bývají příznivé pro opoziční stranu, protože přitahují ty, kteří jsou prezidentem rozčarovaní. Kdyby vyhrála Clintonová, pravděpodobně by to znamenalo drtivé vítězství republikánů v roce 2018. V kongresových a státních volbách v roce 2018 by tak mohli demokraté hodně získat, záleží to ale na událostech nadcházejících dvou let.

To je momentálně jedna ze světlých chvilek pro demokraty. Další je, že Trumpovo vítězství není jen velká rozvratná neznámá pro Ameriku a pro svět, ale je také rozvratné pro republikánskou stranu. Trump byl vybrán stranickými voliči, nikoliv však jejími lídry. V porovnání s ostatními prezidentskými kandidáty se mu dostalo malé podpory od volených republikánských představitelů a „establishmentu" strany. Myslím si tedy, že mnoho republikánů také cítí jistou úzkost, protože Trump by mohl trvale změnit tvář jejich strany nepředvídatelným způsobem. Pokud přijme nový, „ztrumpovaný" program a stane se hlavně stranou, kde si bílí nacionalisté stěžují, může se dlouho na tyto volby zpětně pohlížet jako na poslední velké vítězství. Existuje paralela se situací, kterou brexit vytvořil v Británii. V tomto případě se také staré uspořádání strany mění a konzervativní vláda je pod tlakem, aby provedla masivní a razantní změny, o kterých rozvrácené společnosti tvrdila, že budou pouze prospěšné a nebudou nic stát. Krize narůstá a začíná být jasné, že ve skutečnosti je něco takového neproveditelné, což dělá straně, jež je u moci, velké starosti. Chytřejší republikáni už od dnešního rána vědí, že mohou v budoucnu čelit něčemu podobnému, a můj odhad je, že nemají o nic lepší představu o tom, co s tím dělat, než my.

Související

Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., univerzitní profesor působící na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU. Vystudoval University of Chicago a University of California. Je mimo jiné autorem knihy "The Presidents We Imagine", v níž se věnuje analýze reprezentace amerických prezidentů ve fikci, kultuře a médiích. Publikoval rovněž v denících Film/Literature Quarterly, Studies in American Humor, the European Journal of American Culture, College English, and the Bulletin of the Atomic Scientists a dalších a pracoval také jako novinář pro Chicago Tribune a Los Angeles Times.

Je Trump politický génius? Americký profesor má odpovědi

ROZHOVOR - Jak by vypadal politicky nezkušený prezident? Změní se vztahy s Ruskem po zvolení nového amerického prezidenta? A jak si zatím ve svých kampaních Donald Trump a Hillary Clintonová vlastně vedou? Na to nám ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Více souvisejících

Jeff Smith (profesor) Donald Trump rozhovor

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 26 minutami

před 53 minutami

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Tereza Voborníková

Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz

Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.

před 3 hodinami

Bratislava

Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení

Jihozápad Slovenska zasáhlo v sobotu odpoledne zemětřesení. Podle svědků se země třásla přibližně pět sekund. Škody zatím hlášeny nejsou, přibylo ale tísňových volání. Experti neočekávají, že by se otřesy měly opakovat. 

před 4 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile

I když to zprvu vypadalo, že se český mužský curlingový tým jen tak výhry na svých premiérových Zimních olympijských hrách nezíská, poslední tři utkání zvládl tým skipa Lukáše Klímy s bravurou. Po Německu a Číně zvládl vyhrát i potřetí v řadě ve svém závěrečném vystoupení na této olympiádě a to proti Švédsku. Navíc se jednalo asi o nejlepší český výkon, neboť už od samého začátku směřovali Češi k jasnému vítězství 10:4. Mezi sdruženáři se svého třetího zlata z těchto Her dočkal Nor Jens Luraas Oftebro, když po dvou individuálních závodech se středním i velkým můstkem ovládl i sprint dvojic se svým kolegou  Andreasem Skoglundem. Česká dvojice Jan Vytrval-Jiří Konvalinka pak skončila osmá. Skončil také hokejový turnaj žen, který ovládly Američanky, když vyhrály v prodloužení 2:1 nad Kanaďankami, bronz pak putuje zásluhou hokejistek do Švýcarska. Své historicky první olympijské vítěze pak poznal i skialpinismus, kde se však neztratil ani Rus pod neutrální vlajkou. Dosavadní ruskou olympijskou dominanci naopak v krasobruslařských volných jízdách žen ukončila Američanka Alisa Liuová.

před 5 hodinami

Donald Trump

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

před 5 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz

Ostře sledovaný hokejový turnaj na letošních zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo dospěl do medailových bojů a po pátečních semifinálových zápasech je jasné, že v neděli se završí tyto hry očekávaným zámořským finále Kanada proti USA. Kanaďané ve svém semifinále zamezili v cestě do finále Finům, ačkoliv Seveřané byli prvním týmem na turnaji, kteří vedli nad favority s javorovými listy o dvě branky. Nakonec ale došlo k otočce z 0:2 na 3:2, přičemž obrat Kanada dokonala 36 vteřin před koncem. Američané měli své semifinále přeci jenom o něco jednodušší, když ve druhé třetině se Slovenskem ve svém vedení dokázali odskočit už na 5:0, aby nakonec nad našimi východními sousedy vyhráli 6:2.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové

Počasí v Česku se o víkendu mění, ale bez výstrah meteorologů se ani tak neobejde. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v neděli hrozí na části území ledovka. Meteorologové také očekávají oblevu a vzestup hladin některých vodních toků. 

před 7 hodinami

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími

Po stříbru na pětikilometrové trati a zlatu na desetikilometrové trati se ve čtvrtek v rámci letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo se čekalo, co předvede na nejkratší a zároveň své nejméně oblíbené trati, na které se na olympiádě ukázal, a to na 1500 metrů. Před tímto závodem probleskla zpráva o tom, že po Martině Sáblíkové i Nikole Zdráhalové se i on nachladil, bolelo ho v krku a měl problém s dýcháním. Možná i proto skončil na této distanci až šestnáctý, i když on sám o nemoci po závodě nemluvil, naopak byl ke svému výkonu kritický.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 

před 9 hodinami

Michal Krčmář

Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor

Zřejmě jel svůj poslední olympijský závod kariéry a byl to od něj výkon jako hrom. Nechybělo mnoho a klidně mohl senzačně získat i medaili. Řeč je o pětatřicetiletém velezkušeném českém biatlonistovi Michalu Krčmářovi, který skutečně sahal po cenném kovu v závodě s hromadným startem, ale poté, co všechny své předešlé střelecké položky obstojně zvládl, tu závěrečnou vestoje nezvládl a po čtyřech chybách o tuto šanci přišel. Jak ho ale známe, až do konce bojoval o co nejlepší výsledek a díky typickému mohutnému finiši dojel pro výtečné šesté místo. Jak je to na této olympiádě v biatlonu zvykem, na stupních vítězů byly k vidění jen norská a francouzská vlaječka.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Mikaela Shiffrinová

Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou

Ve středu dalším dnem pokračovaly zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo a opět přinesly řadu příběhů. V ženském slalomu se podařilo Američance Mikaele Shiffrinové prolomit olympijské prokletí trvající od Pekingu 2022 a konečně získala zlatou olympijskou medaili ze své královské disciplíny, tedy ze slalomu. V něm se neztratila ani česká reprezentantka Martina Dubovská, jež po své druhé jízdě chvíli figurovala na druhém místě. Nakonec skončila na 18. pozici. Stejně tak se to dá říct i o mužském sprintu dvojic volnou technikou české dvojice Jiří Tuž-Michal Novák. Ti totiž v závodě skončili na velice slušném osmém místě. Není překvapením, že sprint dvojic ovládli Norové i s Johannesem Klaebem, který získal již desáté olympijské zlato. Český mužský curlingový tým Lukáše Klímy pak navázal na výhru s Německem další výhrou nad Čínou.

před 11 hodinami

včera

Dovoz a vývoz zboží

Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Slováci mohou po Pekingu získat další olympijskou hokejovou medaili. Poperou se o ni i USA a Finsko

Olympijský hokejový turnaj mužů dospěl do semifinálové fáze. V ní se kromě Kanaďanů, kteří přešli ve čtvrtfinále přes českou reprezentaci, představí i Američané, Finové a Slováci. Zatímco Američané přešli přes Švédy, které porazili 2:1 v prodloužení, extra čas rozhodl i čtvrtfinálový duel Švýcarů s Finy, kterým se povedlo nakonec z 0:2 otočit na 3:2 dokázali tak, že i v hokeji existuje tzv. „Csaplárova past“. Nejjednodušší cestu do semifinále měli Slováci, kteří i v této fázi turnaje pokračují ve svém výtečném hokeji a vcelku jasně tak přehráli Němce 6:2. Nadále tak tedy mohou po bronzovém Pekingu snít o své druhé hokejové olympijské medaili v řadě.

včera

Původní cla platí, oznámil Trump a obratem zavedl další. Soudce označil za hlupáky

Americký prezident Donald Trump vystoupil v pátek v Bílém domě na mimořádném brífinku, aby reagoval na verdikt Nejvyššího soudu, který označil jeho plošná cla za nezákonná. Trump neskrýval své rozhořčení a soudce, kteří hlasovali proti němu, podrobil zdrcující kritice. Rozhodnutí označil za „hluboké zklamání“ a samotné členy soudu, včetně těch, které sám do funkcí jmenoval, nazval „ostudou svých rodin“, „hlupáky“ a „politicky korektními loutkami“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy