ROZHOVOR | Drsné přiznání: Povolá Trump do akce armádu?

ROZHOVOR - Donald Trump těsně, ale přesto vyhrál volby a stane se novým prezidentem Spojených států. Co od něj lze čekat ale v tuto chvíli nikdo neví. Mohl by například povolat do akce armádu a světové konflikty řešit silou, prozradil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Volby jsou za námi a vyhrál je miliardář Donald Trump. O čem výsledky vypovídají?

Vypovídají o tom, že v Americe existuje mnohem větší skupina bílých nacionalistů, anti-pluralistů, anti-internacionalistů a anti-multikulturalistů, než si téměř všichni analytici mysleli a než průzkumy veřejného mínění dokázaly odhalit. Tato skupina voličů tu byla vždy; v minulosti byli kandidáti, například George Wallace v 60. letech, kteří se snažili se jí zalíbit, ale nikdo tak úspěšně. Zdá se, že je mnoho lidí rozzuřeno současnými institucemi, politickými stranami a jejich „establishmenty". V evropských zemích jsou na takovém hněvu založena pravicová hnutí „národních front". Až do teď nebylo jasné, že Amerika má také velkou národní frontu, i když ne jako samostatnou politickou stranu, ale jako hnutí, které převzalo kontrolu nad existující politickou stranou.

Jaké změny mohou Američané očekávat?

Ve skutečnosti to nikdo neví; myslím, že samotného Donalda Trumpa nevyjímaje. Jeho kampaň byla nestálá a jeho postoj bylo obtížné nějak blíže určit. Je o něm známo, že někdy říkal naprosto protichůdné myšlenky v jednom projevu, nebo dokonce v jedné větě. Sliboval vyřešení všech velkých problémů téměř magickým způsobem: vymýcení kriminality a městské chudoby, uklidnění situace na Středním východě, zabránění terorismu, navrácení zaměstnaneckých pozic v americkém výrobním sektoru, ukončení nelegální imigrace a demografického úpadku bělochů s nižším vzděláním, přepsání pravidel světového obchodu tak, aby vyhovovala Americe, zničení „Obamacare" a zároveň vytvoření zdravotní péče, která bude dostupná pro všechny Američany, a ve stejném duchu seznam pokračuje. Je zřejmé, že tyhle věci nebude moci prosadit—některé jsou jednoduše nemožné a některé by stály tolik peněz, že by je veřejnost zkrátka nepřijala. Takže otázkou je, jak budou lidé, obzvláště jeho vlastní příznivci, reagovat, až zjistí, že většinu toho, co slíbil, nemůže splnit. V nejlepším případě se pravděpodobně zavede něco jako normální, klasická politika. V tom nejhorším případě se můžeme dočkat krize na úrovni Výmarské republiky. Byl bych rád, kdybychom tuhle poslední možnost mohli vyloučit, ale upřímně, nejde to.

Výsledky i odhady byly velmi těsné. Znamená to, že jsou Američané rozpolceni?

Ano, Amerika je rozdělená na dva téměř stejně velké celky. Je možné, že celkový počet hlasů pro Clintonovou, tzv. „lidové hlasování", bude o něco vyšší než Trumpův, ačkoliv je jasné, že volby už prohrála kvůli zastaralému systému Electoral College, který hlasuje pro prezidenta na základě hlasů v jednotlivých státech. Koalice demokratické strany, která více spoléhá na ženy, mladší obyvatele, menšiny, vysokoškolsky vzdělané lidi, a lidi ve městech, zůstává nedotčená. Čelí ale další téměř stejně velké skupině v čele s muži, bělochy, staršími lidmi, lidmi žijícími v malých městech a na venkově a voliči bez univerzitního vzdělání. Dobrou zprávou pro demokraty je to, že jak se v Americe zvyšuje multikulturnost, zvětšuje se s ní zároveň i jejich koalice, zatímco ta Trumpova se zmenšuje. Tyto změny však, jak jsme mohli být svědky, v těchto zmenšujících se skupinách také probouzejí hněv a úzkost a zdá se, že hněv bude ještě nějakou dobu mocným politickým nástrojem.

Lze očekávat velké změny v zahraniční politice USA?

Dost možná ano. Trump se zdá být skeptický vůči mezinárodním dohodám, aliancím a spolupráci s ostatními zeměmi. O NATO nemá valné mínění a k Vladimíru Putinovi má velmi kladný vztah. Zcela jistě bude nejvíce proruský americký prezident od druhé světové války. Také se vyjádřil o možnosti konfrontovat Čínu na poli obchodu a vůbec se nezdá, že by se nějak bál toho, že vyvolá „obchodní války". Mluví o vyřešení problémů na Středním východě za použití jednostranného využití vojenských sil bez ohledu na mezinárodní právo nebo na potřebu vytváření spojenců. Zdá se, že je přesvědčen o tom, že jediný důvod, proč vůbec existují nějaké problémy, je to, že američtí vůdci jsou moc ostýchaví na to, aby jednoduše prosadili svou vůli. Opovrhuje názory odborníků a tvrdí, že o vojenských záležitostech ví víc než přední američtí generálové. To všechno e jen receptem na vytvoření nestability a vlny nevole v mezinárodních záležitostech.

Možná, že jakmile Trump začne vykonávat svůj úřad a dostane se mu více informací o faktech, sníží svoje plamenné projevy a začne poslouchat rady lidí, kteří o takových věcech přemýšlejí seriózně. To ale nevíme. Jednu věc, kterou jsem nezmínil a která je ale velmi podstatná k pochopení toho, proč můžeme s jistotou předvídat tak málo, je to, že Trump bude prvním americkým prezidentem, který bude zastávat svůj úřad bez předchozí zkušenosti v oblasti veřejné správy (pokud se nepočítá vlastnictví soutěže Miss Universe). Nikdy nezastával žádnou roli ve veřejné správě, ať už jako guvernér, člen Kongresu, viceprezident, vojenský důstojník, člen kabinetu, nebo dokonce člen nebo předseda jakékoliv komise. Kladně se vyjadřuje o autoritativních vůdcích a volá po nových omezeních pro instituce, jakými je například tisk, který hraje roli při zajišťování odpovědnosti veřejných činitelů vůči veřejnosti. Vyhrožoval tím, že nebude respektovat výsledky voleb, pokud prohraje. Několikrát sliboval, že udělá věci, které ústava americkému prezidentovi neumožňuje. Tohle nejsou zrovna slibné náznaky. Možná, že v „úřadu doroste", jak se říká, a rozhodne se, že chce spravovat Ameriku, nejen jí vládnout jako tyran v Putinově stylu. To ale nevíme.

Jak souvisí Trumpovo vítězství s výhrou republikánů v Kongresu?

Jeho vítězství pomohlo republikánům udržet si v Kongresu kontrolu, což znamená, že nyní máme unifikovanou republikánskou vládu poprvé od roku 2006. Až do včera ty samé průzkumy veřejného mínění, co poukazovaly na vítězství Clintonové, naznačovaly také to, že demokraté převezmou kontrolu nad Senátem. Trumpova překvapivá síla však tuto možnost zcela vymazala.

Republikáni nyní mají vliv všude. Co to znamená?

Několik věcí. Za prvé to znamená, že Trump a republikáni nebudou mít žádné výmluvy pro jakékoliv své selhání nebo pro jakékoliv sliby, které nevyplní. Nic teď nestojí v cestě tomu, aby si po následující dva roky a dost možná i po následující čtyři roky dělali, co chtějí. To však může být „pohárem hořkosti", jakousi kletbou. Poslední období sjednocené republikánské vlády bylo pro republikánskou stranu katastrofální. Vzešel z toho například konflikt v Iráku, který se rychle stal velmi neoblíbeným, a dvě drtivá vítězství demokratů v letech 2006 a 2008 (to byl rok, kdy byl poprvé zvolen Obama). Něčeho takového bychom mohli být znovu svědky stejně jako jakéhosi rozčarování a neklidu mezi republikánskými voliči, až zjistí, že jim republikánská vláda nedokáže přičarovat to, v co doufají, například konec demografických změn, vzestup dobře placených zaměstnání ve výrobě nebo obnovení kultury a hodnot 50. let.

Navíc se zdá, že každé současné politické uskupení zároveň obsahuje zárodky své vlastní zkázy. To je obzvláště pravda v Americe kvůli jejímu systému „střídavých voleb", kdy je v období mezi prezidentskými volbami volena Sněmovna reprezentantů, třetina Senátu a mnoho guvernérů. Tyto volby bývají příznivé pro opoziční stranu, protože přitahují ty, kteří jsou prezidentem rozčarovaní. Kdyby vyhrála Clintonová, pravděpodobně by to znamenalo drtivé vítězství republikánů v roce 2018. V kongresových a státních volbách v roce 2018 by tak mohli demokraté hodně získat, záleží to ale na událostech nadcházejících dvou let.

To je momentálně jedna ze světlých chvilek pro demokraty. Další je, že Trumpovo vítězství není jen velká rozvratná neznámá pro Ameriku a pro svět, ale je také rozvratné pro republikánskou stranu. Trump byl vybrán stranickými voliči, nikoliv však jejími lídry. V porovnání s ostatními prezidentskými kandidáty se mu dostalo malé podpory od volených republikánských představitelů a „establishmentu" strany. Myslím si tedy, že mnoho republikánů také cítí jistou úzkost, protože Trump by mohl trvale změnit tvář jejich strany nepředvídatelným způsobem. Pokud přijme nový, „ztrumpovaný" program a stane se hlavně stranou, kde si bílí nacionalisté stěžují, může se dlouho na tyto volby zpětně pohlížet jako na poslední velké vítězství. Existuje paralela se situací, kterou brexit vytvořil v Británii. V tomto případě se také staré uspořádání strany mění a konzervativní vláda je pod tlakem, aby provedla masivní a razantní změny, o kterých rozvrácené společnosti tvrdila, že budou pouze prospěšné a nebudou nic stát. Krize narůstá a začíná být jasné, že ve skutečnosti je něco takového neproveditelné, což dělá straně, jež je u moci, velké starosti. Chytřejší republikáni už od dnešního rána vědí, že mohou v budoucnu čelit něčemu podobnému, a můj odhad je, že nemají o nic lepší představu o tom, co s tím dělat, než my.

Související

Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., univerzitní profesor působící na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU. Vystudoval University of Chicago a University of California. Je mimo jiné autorem knihy "The Presidents We Imagine", v níž se věnuje analýze reprezentace amerických prezidentů ve fikci, kultuře a médiích. Publikoval rovněž v denících Film/Literature Quarterly, Studies in American Humor, the European Journal of American Culture, College English, and the Bulletin of the Atomic Scientists a dalších a pracoval také jako novinář pro Chicago Tribune a Los Angeles Times.

Je Trump politický génius? Americký profesor má odpovědi

ROZHOVOR - Jak by vypadal politicky nezkušený prezident? Změní se vztahy s Ruskem po zvolení nového amerického prezidenta? A jak si zatím ve svých kampaních Donald Trump a Hillary Clintonová vlastně vedou? Na to nám ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Více souvisejících

Jeff Smith (profesor) Donald Trump rozhovor

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

před 2 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

před 4 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

před 5 hodinami

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

před 5 hodinami

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

před 6 hodinami

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

před 7 hodinami

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

před 9 hodinami

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Zemřel respektovaný výtvarník a pedagog Boris Jirků

Českou uměleckou scénu zasáhla v úvodu týdne smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel malíř, sochař a ilustrátor Boris Jirků, jenž také působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy