Revoluční změna v americkém zdravotnictví a povinném pojištění

Sněmovna by o ni měla rozhodovat v sobotu, Senát příští týden.

Podle všeho Kongres tyto dva krůčky udělá.

Prezident Barack Obama a jeho souputnice z Demokratické strany, předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová, se balík zákonů reformující zdravotnictví chystají prosadit málo používanou fintou: návrh dají schválit procedurou, při které poslanci ani senátoři nebudou hlasovat o konečném znění zákona.

Americký kongres přijímá zákony tak, že každá z komor, obdobně jako v Česku, hlasuje zvlášť. Český Senát návrhy zákonů odsouhlasí bez výhrad nebo vrátí Poslanecké sněmovně se změnami. Dolní komora je ve druhém případě musí přehlasovat. Jinak návrh padá pod stůl.

V Americe Senát i sněmovna přijímají změny k původnímu návrhu. Pak se dohodnou na kompromisní verzi zákona a o ní dají hlasovat.

Zdravotnická reforma má za sebou první kolečko. Teď zbývá dohodnout její konečnou-kompromisní verzi.

Obama a Pelosiová se rozhodli pro řešení, které opoziční republikány dopálilo: Předloží reformu formou slaďovacího zákona. Jak při tom bude Kongres postupovat?

Sněmovna, kde mají demokraté pohodlnou většinu, nejdříve odhlasuje změny, které přijal Senát. Horní komora je odsouhlasila ještě v době, kdy v něm měli demokraté většinu, při které nemohli republikáni Senát zablokovat.

Poté, co republikáni získali v doplňovacích volbách jednoho senátora, však už mohou "filibustrovat", tedy řečnit neomezenou dobu, a tak zmařit hlasování o zákonu. Už také dali najevo, že jsou k tomu odhodláni.

Tuto obstrukci by však mohli použít pouze tehdy, pokud by Senát hlasoval o celém zákonu, nikoli jen o pozměňovacích návrzích, které už předtím horní komora schválila.

"Tohle by byly největší kejkle se zákony v dějinách amerického Kongresu," řekl vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnel poté, co se dozvěděl o záměru demokratů

Obama je však připraven udělat vše pro to, aby klíčový bod domácí agendy svého prezidentství prosadil. Odložil dokonce své turné do Austrálie a Indonésie, aby kongresové finále reformy nepropásl a byl u něj.

Obamova reforma zavádí povinné zdravotní pojištění. Zatím je v Americe pouze dobrovolné – soukromé. Závisí tedy jen na Američanech, zda se dají pojistit, a jen na pojišťovnách, koho pojistí a koho ne.

V zemi je proto 15 procent lidí, kteří zdravotní pojištění nemají sjednáno. Přepočteno na hlavy to je 46 milionů Američanů.

Všem Američanům však musí být poskytnuta lékařská péče, byť ji nemohou zaplatit. Platí je nemocnice, do kterých tečou peníze pojištěnců.

To přirozeně zdražuje pojistky. Také proto je americké zdravotnictví tak nákladné, točí se v něm 16 procent HDP, tedy dva biliony dolarů, v korunách 38 bilionů. Tato částka stále vzrůstá.

Barack Obama chce roztáčející se spirálu zastavit. Bude to však v příštích deseti letech stát téměř bilion dolarů.