Zapomenutá fronta. Indie zápasí s Čínou o jadernou nadvládu, posiluje i Pákistán

Indie koncem minulého týdne do námořní flotily zařadila druhou ponorku schopnou nést balistické rakety. Podle tamní vlády jde o důležitý krok posilující jaderné odstrašení ze strany nejlidnatější země na světě. Jenže podle americké stanice CNN má Indie stále co dělat, aby se dokázala vyrovnat minimálně jednomu úhlavnímu protivníkovi – Pekingu.  

Čínská lidová armáda stále rozšiřuje své jaderné kapacity, včetně jaderných ponorek. Rovnováha se posle expertů stále vychyluje na stranu Pekingu, protože má hned šest provozuschopných balistických ponorek třídy Jin. Tyto dokážou nést až dvanáct balistických střel s doletem minimálně 8000 kilometrů. 

Takové síle se Indové sotva vyrovnají. „Třída INS Arihant může sotva dosáhnout čínských cílů podél východní čínsko-indické hranice z pobřežních vod severního Bengálského zálivu, který je pro ponorku nebezpečně mělký,“ přiblížil bezpečnostní analytik Carl Schuster. Rakety z indických ponorek totiž dosáhnout „pouze“ do vzdálenosti 750 kilometrů.

Lepší a výkonnější rakety mají Indové prozatím stále ve vývoji. „Přestože indické námořní jaderné odstrašení je stále v relativně raném stádiu, země má zjevně ambice vybudovat sofistikované námořní jaderné síly, jejichž jádrem budou ponorky s balistickými raketami,“ prohlásil Matt Korda z projektu Nuclear Information Project. 

Potenciální vývoj raket s doletem 6000 kilometrů by podle něj mohl vést k situaci, kdy Indie dokáže zasáhnout kterýkoli cíl v Číně. „Tyto ponorky jsou klíčovým prvkem širšího úsilí Indie o vytvoření bezpečných jaderných sil druhého úderu, což jí umožní ohrozit pákistánské i čínské cíle, zejména s případnou třetí a čtvrtou ponorkou,“ vysvětlil Korda. 

Vlastnictví další jaderné ponorky ale má na „psychiku“ indické armády zásadní vliv. „Je to znak toho, že jsme velmoc. Všech pět členů Rady bezpečnosti OSN – Spojené státy, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie – má ponorky s balistickými raketami schopnými nést jaderné zbraně,“ popsal někdejší velitel americké ponorky Tom Shugart, který nyní působí jako vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost. 

Francouzská a britská flotila jsou sice nejmenší – každá má čtyři lodě – ale vždy mohou mít jednu loď v akci, což je zásadní výhoda. „Tím, že jich bude více, je větší šance, že Indie bude moci mít jednu z nich na moři ve stavu, kdy přežije. Ale udržet jednu na moři po celou dobu bude pravděpodobně vyžadovat více lodí,“ podotkl Shugart. 

Zatímco někteří analytici viní Indii z eskalace napětí, jiní vidí chybu v Číně. „Rozsáhlé budování čínského námořnictva a pravidelné nasazování plně vyzbrojených jaderných odstrašujících hlídek ponorek typu 094 (třídy Jin) vnímají ostatní země v regionu včetně Indie jako hrozbu,“ vysvětlil analytik Kandlikar Venkatesh z analytické společnosti Global Data. 

Jenže Čína není jediným soupeřem – Indové mají největší obavy z další jaderné velmoci, Pákistánu. „Skutečným impulsem pro rozšíření indické schopnosti druhého úderu je ve skutečnosti výrazný růst pákistánského a čínského námořnictva v Indickém oceánu,“ míní bezpečnostní analytik Abhijita Singh, vedoucí pracovník Observer Research Foundation v Bombaji. 

„Islámábád v rámci modernizace své flotily právě pořizuje osm útočných ponorek typu 039B čínské konstrukce. Pákistán pokračuje ve snižování rozdílu v námořní síle mezi ním a Indií,,“ varoval Singh. 

Napětí mezi Indií a Čínou pramení z nevyřešených hraničních sporů, zejména v oblastech Aksai Chin a Arunáčalpradéš. Tyto spory vedly k válce v roce 1962, kdy Čína získala kontrolu nad Aksai Chin, zatímco Arunáčalpradéš zůstal pod indickou správou. Napětí se projevuje občasnými střety, jako byl incident v Ladáku v roce 2020.

Indie a Pákistán mají napjaté vztahy kvůli Kašmíru, území, na které si nárokují obě země. Války v letech 1947, 1965 a 1999 posílily rivalitu, kterou komplikuje jaderná výzbroj obou států a podpora terorismu ze strany Pákistánu.