Němci nejen od Evropy dostali po skončení druhé světové války úplně všechno. Pomoc od Spojených států, francouzské odpuštění a obnovení mocenské pozice na mezinárodní scéně. Jedna z největších ekonomik světa ale nedokázala tuto jedinečnou šanci dobře zužitkovat a místo toho dnes čelí výrazné ekonomické krizi, a dokonce hrozícímu nástupu krajní pravice.
Německo samo o sobě zatáhlo na evropský kontinent velký konflikt hned dvakrát během pár dekád. A dvakrát za třicet let válčili s Francií a Británií. Přesto obě země nakonec pochopily, že je to silné Německo, co Evropa potřebuje.
Už když roku 1871 vzniklo sjednocené Německé císařství pod vedením legendárního kancléře Otto von Bismarcka, budilo napříč Evropou hrůzu. V této velké zemi se spojilo spíše zemědělsky orientované Prusko na severovýchodě s německými silně industrializovanými jižními státy. Vytvořilo to podmínky pro vznik velice silné země, která měla potenciál ovlivnit chod světových dějin.
A učinila tak. Německé císařství v první světové válce dokázalo porazit Rusko, nakonec ale samo zůstalo poraženo státy Dohody. Vznikla ekonomicky zdevastovaná Výmarská republika, ochuzená o velkou část Polska a Alsasko s Lotrinskem, ponížená Versailleskou smlouvou.
I spojenci si v meziválečném období uvědomovali nutnost existence ekonomicky silného Německa, zároveň ale začal od roku 1933 budit hrůzu Adolf Hitler, když úspěšně proměnil Výmarskou republiku v nacistickou Německou říši. Evropa se na dalších šest let ponořila do brutální války, která nebude zapomenuta po dlouhá staletí. Porážka hitlerovského Německa předznamenala vznik dvou různých států – založených na základě států, které dané části okupovaly.
Jakmile okupace v roce 1949 skončila, existovaly dva státy – Spolková republika Německo (SRN) neboli Západní Německo a socialistická Německá demokratická republika (NDR) neboli Východní Německo. Když tehdy poměrně silná, ještě stále imperialistická Francie začala jednat o vzniku Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a Euratomu, bylo zřejmé, že silné Německo je opět přesně to, co Evropa potřebuje.
Uvědomovaly si to Spojené státy, chápali to i Britové. Tyto země vší silou podporovaly SRN, aby se po druhé světové válce obnovila a pomohla kontinentu v obnově – a také, aby působila jako další z protivah vznikajícího komunistického východního bloku.
Francouzi ale byli těžce zasažení druhou světovou válkou a ponížením, které přinesla porážka a následná několikaletá okupace nacistickým Německem. Trvalo několik let, než našli společnou řeč s Američany a Brity, aby skutečně dokázali přijmout nutnost ekonomické i vojenské obnovy SRN.
Postupem času se ze dvou nepřátel na život a na smrt stali velice blízcí spojenci. V květnu 1955 SRN dokonce vstoupila do Severoatlantické aliance, což byl obrovský krok směrem k francouzsko-německému usmíření. Černou ovcí Evropy se kvůli snaze o udržení statutu velmoci stala nakonec samotná Francie, toho času pod vedení legendárního generála Charlese de Gaulla.
Roku 1959 Francie demonstrativně odstoupila z vojenských struktur NATO poté, co se jejímu politickému vedení definitivně přestaly zamlouvat nejen blízké vztahy USA a Velké Británie, ale zároveň obrovský vliv Washingtonu na evropskou bezpečnost.
Ač se francouzská mezinárodní pozice za de Gaullova působení znatelně zhoršila a postupně padla i její imperiální moc, bylo to Německo, kdo z odpuštění dokázalo skutečně profitovat. Netrvalo dlouho a SRN se opět zařadilo mezi nejsilnější evropské ekonomické i vojenské mocnosti. Dokázalo zužitkovat všechny výhody, které mu nabízelo geografické postavení a vlastní zdroje, včetně velkého množství obyvatel.
Do 21. století kdysi evropský potížista vstoupil s čistým štítem. Podruhé sjednocené Německo se postupně stalo nejsilnějším členem Evropské unie, respektovaným členem Severoatlantické aliance a významnou regionální mocností se silným vlivem na okolní evropské země.
Jak ale ukázalo za poslední roky, všechny šance, které dostalo, nedokáže řádně zužitkovat. Německá energetika byla příliš závislá na Ruské federaci, což zákonitě vedlo k významnému ekonomickému propadu ve chvíli, kdy Moskva podnikla invazi proti Ukrajině a Berlín se za napadenou zemi, společně s celou Evropskou unií, postavil.
Velké německé koncerny v čele s Volkswagenem dnes zavírají některé závody kvůli vysokým cenám energií, produktivita průmyslu se nadále snižuje. Německý kancléř Olaf Scholz mezi tím vším naznačuje, že se má Ukrajina zbavit území, aby mezi ní a Ruskem zavládl mír. Zemské volby ve dvou spolkových zemích ovládla extremistická a krajně pravicová Alternativa pro Německo.
Související
Německé město se zbaví Hitlera jako čestného občana. Stojí za tím studentská iniciativa
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
Aktuálně se děje
včera
Německo nevyužilo šanci, kterou dostalo po válce. Zahazuje veškerý pokrok i demokracii
včera
Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet
včera
Palestinský prezident Abbás vystoupil v OSN. Přestaňte posílat Izraeli zbraně, vyzval
včera
Čelíme riziku totální války, která by mohla být devastující, varují USA
včera
K Tchaj-wanu se přiblížilo 43 čínských letadel a osm lodí
včera
Naprosto nezodpovědné. Západ zareagoval na změnu ruské jaderné doktríny
včera
Libanon ve válce s Izraelem nemá šanci, spoléhá na Hizballáh. Co přijde v případě pozemní invaze?
včera
Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí
včera
Biden svolává země na podporu Ukrajiny. Uspořádá v Německu summit
včera
V Británii kvůli přeplněným věznicím propustili vězně. Omylem
včera
Maďarsko by se nezachovalo jako Ukrajina, prohlásil Orbánův muž. Opozice je na nohou
včera
Zapomenutá fronta. Indie zápasí s Čínou o jadernou nadvládu, posiluje i Pákistán
včera
Změny v ruské jaderné doktríně jsou varováním, vzkazuje Kreml Západu
včera
Biden oznámil nový balíček pomoci pro Ukrajinu za osm miliard dolarů
včera
Zelenského mistrovská diplomacie. „Vítězný“ plán je třeba vnímat úplně jinak
včera
Svět vyzývá Izrael k příměří v Libanonu. Netanjahu nereaguje, armáda dál útočí
včera
Pentagon chce Ukrajině dát zakázanou munici s bílým fosforem
včera
Szijjártó vysvětlil, proč Maďarsko udržuje kontakt s Ruskem
včera
Zelenskyj míří za Bidenem s plánem na vítězství. Rusko musí být k míru donuceno, říká
Aktualizováno včera
Putin hrozí jaderným útokem zemím, které pomáhají Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu navrhl změny v ruské jaderné doktríně. Podle těchto změn by Moskva považovala za akt agrese i situaci, kdy by jaderná velmoc podpořila útok jiné země na Rusko. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák