KOMENTÁŘ | Zelenského mistrovská diplomacie. „Vítězný“ plán je třeba vnímat úplně jinak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zamířil na Valné shromáždění OSN v New Yorku s jasným záměrem – představit šéfovi Bílého domu Joeovi Bidenovi „vítězný plán“. Ten se ale zdá silně nadsazený a je možné, že to Ukrajina dělá záměrně. Rusko totiž nemůže odmítnou všechny její požadavky, na což Kyjev spoléhá.

Rusko proti Ukrajině vede válku už přes dva a půl roku. Mezitím zemřely minimálně stovky tisíc lidí, část území byla ztracena ve prospěch Moskvy, a další kus území získal Kyjev na úkor Ruska. Válka se z velké části změnila ve stacionární boje, kdy se každá ze stran pohybuje vpřed jen minimálně.  

Jenže Zelenskyj přijíždí do New Yorku s něčím, čemu říká „vítězný plán“. Podle dosavadních informací se ale jedná o totožnou věc, jakou Ukrajina od západních spojenců požaduje už od začátku války. Tedy finanční a vojenskou podporu, respektive i vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Jenže Zelenského „vítězný plán“ počítá s tím, že se nebude jednat s Ruskem, nýbrž spíše dojde k jeho porážce. To se prakticky blíží sci-fi, protože ruskou armádu ta ukrajinská sama o sobě nemá šanci porazit – i kdyby se dodávky západních zbraní a financí zdesetinásobily. Moskva na Ukrajinu posílá až moc lidských zdrojů, ač ji to stojí desítky tisíc mrtvých.

Tedy tento vítězný plán se nemůže v dohledné době setkat s realitou. Navíc ani západní sankce nedokázaly poslat Moskvu do kolen – naopak, ta si našla odbytiště pro ropu a zemní plyn v Indii a jiných asijských zemích a navázala úzkou spolupráci s Íránem a Severní Koreou. Navíc pokračuje čilý obchod mezi čínskými a ruskými společnostmi, což účinek sankcí výrazně snižuje. 

Plán pro mír na Ukrajině, navzdory tvrzením nejen českých politiků, bude zřejmě zahrnovat i obětování území, ač se s tím Ukrajinci jen těžko smíří. Rusové dále postupují Doněckou oblastí, Luhanskou mají pod kontrolou prakticky celou. Už od roku 2014 okupují nelegálně anektovaný Krymský poloostrov a dobyvačné úsilí projevují i v Záporožské a Chersonské oblasti.

Rusové jsou zkrátka, a musíme si to přiznat, příliš silní na to, aby s nimi Kyjev mohl jednat silou. Vítězství na frontě je prakticky nedosažitelné a diplomatické snahy budou vyžadovat nejen přesvědčení Ruska, že „až tolik území nepotřebuje“, ale i západních spojenců, protože ti společně s velkou únavou po táhlém konfliktu postupně ztrácejí chuť stát za územní integritou úplně celé Ukrajiny. 

Během vyjednávání jistě přijde moment, kdy se například Washington zeptá Kyjeva, jestli mu „stojí za to“, aby za každou cenu udržel celé své území, které nabyl po rozpadu Sovětského svazu. Cena už byla příliš vysoká.

Je ale pravděpodobné, že Zelenskyj své požadavky zvyšuje záměrně. Moskva samozřejmě různé bezpečnostní záruky a územní „ústupky“ odmítne a pojede svou tvrdou linii. Pokud ale ukrajinské vedení nastaví požadavky dostatečně vysoko – klidně víc, než by samo požadovalo – může se stát, že nakonec dostane přesně to, co chce. 

Jako příklad můžeme uvést vstup do Severoatlantické aliance. Ukrajina v NATO je totiž noční můrou Kremlu, s čímž Zelenskyj a jeho okolí počítají. Moskva tedy může odmítnout jakýkoli náznak Ukrajiny v alianci s USA, ale vstup do Evropské unie eventuálně překousne. O vstup Ukrajiny do EU usiluje i sám Brusel a Kyjev k tomu pomalu směřuje, navíc členství v tomto bloku dá Ukrajincům určité bezpečnostní záruky, protože členské státy EU mají zodpovědnost za vzájemnou obranu – pokud nejsou v NATO, protože Severoatlantická smlouva je unijním smlouvám nadřazená. 

Zelenskyj do New Yorku nepřicestoval s „kusem papíru“, nýbrž s úmyslem jednat se současným i budoucím vedením Washingtonu. Potřebuje Bidena a spol. na své straně, jinak nemůže dosáhnout dohody s Ruskem. Mít Spojené státy za zády se totiž v současné chvíli více než vyplatí – může to zachránit celé mírové úsilí. 

Eventuálně mohou Ukrajinci přistoupit na to, že ztratí části Luhanské a Doněcké oblasti. Kreml bude spokojený, Ukrajina ještě více celistvá než před začátkem ruské invaze. Zelenskyj si velmi dobře uvědomuje nemožnost přesvědčit ruské vedení ke všem ústupkům, a proto je výrazně nadsazuje. 

Z někdejšího uznávaného herce se stal prakticky rozený diplomat, který může zachránit tisíce ukrajinských i ruských životů – navzdory neochotě ruského lídra Vladimira Putina.

Související

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Komentář

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.
Kontroverzní kampaň hnutí ANO Komentář

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér

​Nedávné kampaně hnutí ANO a koalice SPOLU odhalují znepokojivý trend v české politické kultuře, kde se místo věcné debaty uchylují hlavní politické síly k osobním útokům a zjednodušeným sdělením.​ V době, kdy by politické strany měly občanům přinášet vize, naději a konkrétní řešení pro budoucnost, se v české politice stále více setkáváme s ubohým titulováním a levnými útoky. Kampaňové strategie, které jsme viděli v poslední době, nejsou nic jiného než pokusem odvést pozornost od skutečných problémů – místo aby se politiky snažily navrhnout konkrétní reformy a předložit konstruktivní alternativy, upřednostňují osobní osočování a provokativní slogany.

Více souvisejících

komentář Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Joe Biden OSN

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 1 hodinou

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

před 2 hodinami

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

před 7 hodinami

Deník shopaholičky, natáčení v oblacích Prohlédněte si galerii

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jakub Menšík

Skvělý Menšík si v Miami poradil s Fritzem a zahraje si první finále turnaje Masters

Na prestižním turnaji Masters v Miami si finále zahraje český tenista Jakub Menšík, pro kterého to bude první finálová účast v kariéře v rámci tohoto turnaje. To proto, že se teprve devatenáctiletému reprezentantovi podařilo v semifinále porazit nasazenou trojku domácího tenistu Taylora Fritze ve třech setech 7:6, 4:6 a 7:6. Ve finále Menšíka čeká asi největší tenisová hvězda současnosti Srb Novak Djokovič.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Donald Trump

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.

Aktualizováno včera

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.

včera

Kdy budeme vědět, co se v Maynmaru skutečně stalo? Potrvá to týdny

Plný rozsah škod způsobených pátečním zemětřesením v Myanmaru bude znám nejdříve za několik týdnů, uvedl ředitel Mezinárodního záchranného výboru (IRC) pro Myanmar Mohamed Riyas. Podle něj je však jisté, že dopady katastrofy budou „závažné“, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy