Dusno v OSN: Rusko a USA se do sebe pustily, Ki-mun jednal s Putinem

"Čestný a konstruktivní dialog mezi Kyjevem a Moskvou je klíčový," citovaly agentury AFP a Reuters šéfa světové organizace po jeho dnešní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Za nejlepší prostředek k zaručení práv ruské menšiny na východě Ukrajiny označil Pan Ki-mun rozmístění pozorovatelů OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Moskva až dosud odmítala jednat s Kyjevem, a to s vysvětlením, že nové ukrajinské vedení, nastolené po svržení režimu Viktora Janukovyče, považuje za nelegitimní. Rusko také jako jediný z 57 členských států OBSE je proti vyslání pozorovatelské mise na východ Ukrajiny. 

Na údajné potíže a ústrky ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny si generálnímu tajemníkovi stěžoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, s nímž Pan Ki-mun jednal ještě před schůzkou s Putinem.

Z Moskvy generální tajemník OSN zamíří do Kyjeva, kde má v pátek jednat s ukrajinským vedením o možnostech urovnání krize.Ukrajina už počátkem března požádala Radu bezpečnosti OSN o ochranu před ruskou intervencí, jakékoli diplomatické či politické kroky rady ale blokuje ruské právo veta. Rada bezpečnosti jednala o ukrajinském konfliktu už osmkrát, jednání ale v lepším případě zabředlo do neutrálních formulací, v horším případě skončilo roztržkou, jako dnes.

Čurkin ve svém vystoupení osamocen hájil připojení Krymu k Rusku a označil to za historickou událost. Powerová prohlásila, že po již přijatých sankcích jsou Spojené státy "připraveny podniknout další kroky, pokud budou pokračovat ruské provokace nebo ruská agrese". Přirovnala také ruské převzetí Krymu ke krádeži. "Zloděj může ukrást majetek, ale to nedává zloději vlastnické právo," prohlásila.

Ruský velvyslanec se ohradil s tím, že "je prostě nepřijatelné naslouchat těmto urážkám na adresu naší země". "Pokud americká delegace očekává naší spolupráci v Radě bezpečnosti v dalších záležitostech, tak to musí paní Powerová jasně pochopit," uvedl Čurkin. Podle agentury AP Powerová v té době již z jednání rady odešla a nechala tam svoji zástupkyni.

Ukrajina nemá šanci

Při formování nové ukrajinské armády byla klíčová ratifikace Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe). Smlouva CFE jasně deklaruje maximální množství vojáků a techniky států NATO a bývalé Varšavské smlouvy.

Ač byly Ukrajinské a Ruské vztahy po rozdělení napjaté, společná taktika a technika z dob studené války neumožnila ukrajinské armádě, aby se zcela odstřihla od ruské armády. 

Po rozpadu Sovětského svazu získala také Ukrajina přibližně 30 % vojenského průmyslu Sovětského svazu. Vojenský průmysl je na Ukrajině dominantním průmyslovým odvětvím – tvoří až 60 % objemu tamějšího průmyslu a zaměstnává 40 % lidí. Mezi nejznámější produkty patří hlavní bojový tank T-84 firmy Malyšev a dopravní letadla značky Antonov.

V Ozbrojených silách Ukrajiny slouží 40 % branců a 60 % smluvních vojáků. Poslední branci nastoupili do ukrajinské armády v říjnu 2013. Od letošního roku má být tato armáda plně profesionalizována.

Ozbrojené síly Ukrajiny se skládají ze tří složek: Pozemních sil Ukrajiny (73 300 vojáků), Leteckých sil Ukrajiny (46 000 vojáků) a Námořnictva Ukrajiny (15 000 vojáků). Také v nich slouží 18 000 žen.

Mimo ukrajinské ministerstvo obrany tvoří Ozbrojené síly Ukrajiny rovněž vojáci ministerstva vnitra (33 300 osob), pohraniční stráž (50 000 osob) a civilní ochrana (10 218 osob), informují Armádní noviny.