Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Raísí se narodil do nábožensky založené rodiny a již v mládí začal studovat náboženské vědy. Po základní školní docházce pokračoval ve studiu na islámských školách v Qomu, významném teologickém centru. Zde se setkal s řadou vlivných náboženských učitelů a získal pověst nadaného studenta.

Ebráhím Raísí vstoupil do politického života po islámské revoluci v roce 1979. Po krátké době se stal prokurátorem a později zastával různé soudní funkce, včetně postu zástupce generálního prokurátora v Teheránu. V roce 1988 se údajně podílel na kontroverzních popravách politických vězňů, což mu vyneslo kritiku ze strany mezinárodních organizací pro lidská práva.

Od roku 2004 působil jako první náměstek vedoucího íránské justice a v roce 2016 byl jmenován předsedou nadace Astan Quds Razavi, spravující svatyni imáma Rezy v Mašhadu. Tato pozice mu poskytla značné finanční a politické zdroje.

Raísí se poprvé ucházel o prezidentský úřad v roce 2017, kdy prohrál proti Hassanovi Rúhánímu. Jeho druhý pokus v roce 2021 byl úspěšný, když zvítězil v červnových volbách s více než 60 % hlasů. Volby však provázela nízká volební účast a obvinění z manipulace.

Po nástupu do úřadu prezidenta Raísí slíbil zlepšit ekonomickou situaci Íránu, která je zasažena sankcemi a ekonomickými problémy. Důraz kladl na posílení domácí produkce a snížení závislosti na zahraničním obchodu. V zahraniční politice se zaměřoval na zlepšení vztahů s východními zeměmi, zejména Čínou a Ruskem, a podporoval pokračování jaderných rozhovorů s cílem zrušení sankcí.

Raísího prezidentství ale bylo poznamenáno tvrdým přístupem k vnitřní opozici a důrazem na udržování tradičních islámských hodnot. Jeho vláda čelí kritice jak ze strany domácích reformistů, tak mezinárodních organizací, které upozorňují na pokračující porušování lidských práv v Íránu.

Ebráhím Raísí byl ženatý s Džamileh Alámolhoda, dcerou významného duchovního a univerzitního profesora, s níž zplodil dvě dcery. Byl znám svým konzervativním životním stylem a hlubokou náboženskou vírou.

Ebráhím Raísí byl vlivnou postavou íránské politiky, jehož kariéra a prezidentství byly silně ovlivněny jeho náboženským přesvědčením a konzervativním přístupem. Jeho vedení Íránu bude pravděpodobně pokračovat v nastaveném kurzu, který klade důraz na vnitřní stabilitu a odolnost vůči zahraničnímu tlaku.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Írán Ebráhím Raísí

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy