Americký prezident Joe Biden v neděli vyzval k okamžitému příměří v Gaze a uvedl, že pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu. Informaci přinesla agentura AFP.
Biden to oznámil během projevu na promoci absolventů Morehouse College, univerzity založené v roce 1867, jejímž nejznámějším absolventem je ikona občanských práv Martin Luther King.
Prezident uvedl, že podporuje regionální mírovou dohodu, aby "dosáhl řešení v podobě dvou států, což je jediné řešení."
"Vím, že to mnohé z vás, včetně mé rodiny, zlobí a frustruje," řekl. Někteří studenti na protest proti postupu americké vlády v současné válce v Pásmu Gazy otočili své židle zády k Bidenovi.
Myšlenka vytvoření palestinského státu má své kořeny v počátku 20. století, kdy se region Blízkého východu stal předmětem intenzivního geopolitického zájmu. Po první světové válce a pádu Osmanské říše bylo území Palestiny umístěno pod britskou správu na základě mandátu Společnosti národů.
V roce 1947 přijala OSN rezoluci č. 181, která navrhovala rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Židovská strana rezoluci přijala, zatímco arabské státy a palestinští Arabové ji odmítli. Výsledkem bylo vypuknutí první arabsko-izraelské války v roce 1948, po níž vznikl stát Izrael, ale palestinský stát se neuskutečnil.
V roce 1967 po Šestidenní válce Izrael obsadil Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy, Sinajský poloostrov a Golanské výšiny. Tato okupace vedla k dalšímu zkomplikování situace. V roce 1988 Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila nezávislost Státu Palestina, která byla uznána mnoha zeměmi, ale nebyla realizována v praxi.
Mírový proces mezi Izraelem a Palestinci začal v 90. letech s uzavřením dohod z Osla v roce 1993. Tyto dohody měly vytvořit základ pro samosprávu Palestinců v částech Západního břehu a Pásma Gazy a vést k definitivnímu řešení v podobě dvou států.
Navzdory počátečnímu pokroku se mírový proces často zadrhával kvůli pokračujícím násilnostem, výstavbě izraelských osad na okupovaných územích a politickým změnám na obou stranách. Další pokusy o mírové dohody, jako například summit v Camp Davidu v roce 2000 a následná jednání, nepřinesly konečné řešení.
Související
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
před 1 hodinou
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
před 1 hodinou
Britové vyslali stíhačky k ruskému letadlu. Otravovalo letadlovou loď
před 2 hodinami
Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané
před 2 hodinami
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
před 3 hodinami
Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích
před 4 hodinami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 4 hodinami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 5 hodinami
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 6 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 7 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 8 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 8 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 9 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 10 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.
Zdroj: Libor Novák