Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Spojené státy americké si v celosvětovém závodě o zajištění dostatečného výpočetního výkonu udržují vedoucí postavení. Američtí technologičtí giganti jako OpenAI, Anthropic nebo xAI Elona Muska investují soukromé prostředky do projektů typu Stargate a Colossus. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová proto představila plán na vybudování takzvaných gigatováren, které mají evropským výzkumníkům a start-upům pomoci při trénování velmi velkých modelů umělé inteligence. Projekt počítá se vznikem tří větších a čtyř menších výpočetních center napříč členskými státy.

Zapojené vlády se musí zavázat k nákupu výpočetního výkonu z národních projektů, přičemž jejich finanční závazky musí odpovídat výši příslibu ze strany Evropské unie nebo ji přesahovat. Státní podpora je klíčová k získání váhajících soukromých investorů, kteří čelí vysokým cenám energií a zdlouhavým schvalovacím procesům. Celý záměr se mění v rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, v němž veřejné finance nepokryjí více než 35 procent celkových investic. Zbývající část potřebného kapitálu musí dodat samotný průmysl.

Osmnáct ze sedmadvaceti evropských vlád přislíbilo vložit do projektu své prostředky, což v součtu představuje přibližně tři miliardy eur. Pro některé státy je však víceleté finanční zatížení v řádu desítek až stovek milionů eur neakceptovatelné. Nizozemská vláda podle webu Politico uvedla, že v jejím aktuálním rozpočtu není prostor pro převzetí požadovaných finančních závazků, a dává přednost flexibilnějšímu rozvoji infrastruktury. Naopak významné evropské soukromé společnosti projevily o záměr zájem, přičemž ve Španělsku spojily síly firmy Telefónica a Banco Santander k podání společné nabídky.

Francie, Dánsko, Polsko a Česká republika se podle Politica zavázaly vyčlenit po 100 milionech eur na vybudování menších výpočetních center. Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Řecko plánují vložit po 200 milionech eur do projektů velkých gigatováren. Nejambicióznější nabídku předložilo Německo, které k základní částce přidalo dalších 800 milionů eur, čímž svůj celkový národní příspěvek zvýšilo na jednu miliardu eur. Další země přislíbily menší částky, které sahají od 50 milionů eur v případě Švédska až po jeden milion eur z Litvy.

Chorvatsko, Maďarsko a Litva podporují polskou nabídku společným příspěvkem ve výši 36 milionů eur. Irsko vyčlenilo 10 milionů eur na podporu centra, které bude hostit Francie. Vrchní úředník Evropské unie pro digitální politiku Roberto Viola označil celou iniciativu za zázrak, který se stává skutečností. Schvalovací procesy na národní úrovni již probíhají v řadě zemí včetně Polska a Litvy, jejichž vlády schválily příslušná usnesení.

Evropská komise vybere sedm vítězných projektů začátkem příštího roku a podpoří je počáteční částkou 100 až 200 milionů eur podle jejich velikosti. Následně bude poskytnuta další finanční podpora v rozmezí 400 až 800 milionů eur. Samotná výstavba a příprava zařízení k provozu potrvá až 18 měsíců. Skutečné investice a státní platby začnou až v momentě, kdy budou gigatovárny plně funkční a vlády se stanou jejich garantovanými zákazníky.