EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Německé úřady oficiálně připsaly odpovědnost za pokus o útok bezpilotními letouny Ruské federaci. Terčem zneškodněných dronů naložených výbušninami mělo být ukrajinské nákladní letadlo na letišti Lipsko/Halle. Toto letiště představuje klíčový logistický uzel Severoatlantické aliance a pravidelně ho využívají ukrajinské transportní letouny Antonov. Německé vyšetřovací orgány a zpravodajské služby potvrdily ruský původ použitých výbušnin i rozbušek.

V souvislosti s incidentem v Lipsku vyšetřovatelé identifikovali dva podezřelé, mezi nimiž je Bělorus s ruským pasem a muž s lotyšským i ruským občanstvím. V reakci na tato zjištění se německá vláda rozhodla uzavřít ruský konzulát v Bonnu a kulturní sídlo Ruský dům v Berlíně. Berlín tuto instituci dlouhodobě podezřívá ze šíření kremelské propagandy. Německo zároveň koordinuje další kroky se svými evropskými spojenci.

Moskva veškerá obvinění ze strany Německa odmítla a označila je za nepodložená důkazy. Ruské ministerstvo zahraničí přislíbilo zavedení zrcadlových opatření vůči německým diplomatickým objektům. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil krok Berlína za vážnou chybu, která jde proti zájmům německého lidu. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško následně nevyloučil ani úplné přerušení diplomatických styků mezi oběma zeměmi.

Kromě událostí na letišti prověřují německé bezpečnostní složky i další nedávné případy sabotáží na energetické infrastruktuře. Východně od Berlína i západně u Kolína nad Rýnem došlo k útokům na elektrické rozvodny a vysokonapěťová vedení, což vyřadilo z provozu několik bloků uhelných elektráren. Policie na místě nalezla odpalovací zařízení i výbušné systémy. Vyšetřovatelé pracují s verzí zahraniční státní sabotáže i možného zapojení levicového extremismu.

Podobné bezpečnostní incidenty hlásí také sousední Polsko. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že požár v továrně na výrobu bojových dronů ve městě Skarżysko-Kamienna byl úmyslným žhářským útokem. Polské orgány současně prověřují okolnosti dalšího podezřelého požáru, který zachvátil průmyslový podnik v Lublinu. Obě události jsou vyšetřovány jako součást širší diverzní kampaně.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie na jednání v Irsku debatovali o zavedení dalších sankčních opatření vůči Moskvě. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot navrhl zintenzivnit zásahy proti takzvané stínové flotile tankerů, které Rusko využívá k obcházení ropných sankcí. Zástupci Francie, Belgie a Nizozemska si zároveň předvolali ruské velvyslance, aby vyjádřili oficiální protest proti hybridním operacím.

Ursula von der Leyenová zdůraznila, že Evropská unie pokračuje v poskytování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. V současnosti probíhají jednání o vyčlenění dalších finančních prostředků určených na nákup systémů protivzdušné obrany PAC-3. Evropské státy zároveň ve spolupráci s Kyjevem pracují na společném projektu protiraketové obrany nazvaném Freyja.

Vedení Severoatlantické aliance i Evropské komise přislíbilo, že tlak na Moskvu bude neustále sílit. Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou solidaritu Německu a upozornil na zvýšená rizika spojená s narušováním vzdušného prostoru na východním křídle aliance. Představitelé obou organizací potvrdili, že zpřísňování sankcí a podpora napadené země potrvá až do úplného zastavení ruských vojenských operací.