Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Šéfka unijní diplomacie po neformálním jednání ministrů zahraničních věcí v irském Wicklow uvedla, že většina členských států podporuje zachování dosavadního institucionálního uspořádání. Podle jejího vyjádření existuje široká shoda na tom, že prioritou má být lepší vymáhání stávajících pravidel, nikoliv zavádění velkých strukturálních změn.

Diskuse o budoucnosti zahraniční politiky Sedmadvacítky se vyostřuje v důsledku rozpočtových omezení a sílící kritiky, že dosavadní systém nedokáže efektivně reagovat na agresivní kroky globálních mocností. Současně se prohlubují spory o kompetence mezi diplomatickou službou a samotnou Evropskou komisí, která v poslední době posiluje svůj vlastní vliv na zahraniční záležitosti.

Komise například nedávno zřídila specializovaný útvar zaměřený na oblast Blízkého východu a Afriky. Francouzsko-německý dokument reagoval na tyto třenice návrhem, aby Kallasová získala přímý dohled nad unijními odbory pro migraci, obchod a rozvojovou pomoc.

Šéfka unijní diplomacie proti tomuto návrhu namítla, že stávající unijní smlouvy a právní předpisy jí tuto odpovědnost teoreticky přisuzují již dnes. Problém podle ní spočívá výhradně v tom, že platná pravidla nejsou v praxi správně uplatňována. Kallasová ve struktuře Evropské unie zaujímá dvojí roli, neboť je zároveň místopředsedkyní Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové a zároveň koordinuje zahraničněpolitické postoje členských států v Evropské radě.

Podle Kallasové členské státy nepodpořily myšlenku soustředění všech rozhodovacích pravomocí uvnitř Komise bez praktického naplnění její specifické role. Zdůraznila, že systém nemůže fungovat v momentě, kdy by nad ní stál další rozhodovací orgán. Zahraniční diplomaté již před jednáním v Irsku upozorňovali, že Kallasová pravděpodobně nepodpoří žádné reformní kroky, které by přinesly zvýšení přímé autority předsedkyně Evropské komise nad jejím jednáním.

Probíhající debata odráží širší snahy některých členských zemí o zefektivnění rozhodovacích procesů v oblasti společné bezpečnostní a zahraniční politiky. Diskuze se zaměřují také na hledání mechanismů, jak zabránit opakovaným blokádám unijních rozhodnutí ze strany jednotlivých členských států. Otázka budoucího fungování Evropské služby pro vnější činnost tak zůstává jedním z klíčových témat unijní politické agendy.