Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Přípravy na samotnou exhumaci začaly na lánském hřbitově již v brzkých ranních hodinách před šestou hodinou. Starosta obce předal policii klíče od obecního hřbitova, který byl neprodleně uzavřen pro veřejnost. Spolu s hřbitovem zůstalo nepřístupné i přilehlé parkoviště, přičemž celá oblast je obklopena policejními vozy. 

Na průběh vyšetřovacích úkonů na místě přímo dohlíží přítomný státní zástupce. Samotné vyzvednuté ostatky následně čeká podrobné odborné prověření pod vedením soudních lékařů. Experti plánují využít moderní zobrazovací technologie včetně třídimenzionálního skenování a rentgenového vyšetření. Celý proces zkoumání by měl přinést nové fyzické důkazy o stavu kosterních pozůstatků.

Syn prvního československého prezidenta zemřel nedlouho po únorovém komunistickém převratu v roce 1948. Jeho tělo bylo nalezeno pod okny služebního bytu v pražském Černínském paláci. Oficiální verze tehdejšího režimu prohlásila událost za dobrovolný odchod ze světa. Tuto zprávu tehdy v Národním shromáždění oznámil ministr vnitra Václav Nosek.

Okolnosti Masarykovy smrti však od počátku vyvolávaly výrazné pochybnosti a staly se předmětem dlouholetých dohadů. Vedle oficiální verze o sebevraždě vznikla také hypotéza, že byl ministr z okna vystrčen neznámým pachatelem. Část badatelů se naopak domnívá, že se mohlo jednat o tragickou nešťastnou náhodu. Městské státní zastupitelství v Praze se proto k celému případu znovu vrátilo začátkem tohoto roku.

Významným přínosem nového vyšetřování by podle spisovatelky a badatelky Václavy Jandečkové mohlo být právě podrobné přezkoumání ostatků. Autorka knihy Kauza Masaryk je podle Radiožurnálu dlouhodobě přesvědčena o tom, že byl diplomat zavražděn. Odborné zkoumání může podle ní ověřit přítomnost tržné rány na pravém spánku či poranění za pravým uchem. Případný nález střelných stop nebo dokonce projektilu by mohl dosavadní teorii o vraždě definitivně potvrdit.

Naopak historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje podle Radiožurnálu v současnosti za pravděpodobnější verzi sebevraždy. Podle jeho názoru se totiž úmrtí oblíbeného politika tehdejšímu komunistickému režimu nehodilo. Masarykova přítomnost ve vládě po únorovém puči dodávala nově nastolené moci potřebnou míru legitimity. Historik zároveň upozornil, že klíčové odpovědi by mohly vydat doposud nezpřístupněné sovětské archivy v Rusku.

Jan Masaryk před vypuknutím druhé světové války působil jako československý velvyslanec ve Velké Británii. Během válečných let zastával funkci ministra zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně. Po skončení konfliktu se vrátil do vlasti a ve svém úřadu pokračoval i v poválečném období. Přestože nebyl členem Komunistické strany, zůstal ve funkci i v nově sestavené vládě Klementa Gottwalda, avšak pouhé dva týdny nato zemřel.