Jan Masaryk

Jan Masaryk v rakvi

Smrt Jana Masaryka, československého ministra zahraničí je i po 75 letech obestřena tajemstvím

Jan Masaryk (1886-1948), syn prvního čs. prezidenta T. G. Masaryka, se během druhé světové války v roce 1940 stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci z 9. na 10. března 1948 stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.
Badatelce Václavě Jandečkové vadí, že vyšetřovatelé ohledně smrti Jana Masaryka ignorují západní dokumenty. „Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz,“ píše v analýze pro EuroZprávy.cz . Komentář

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.
Jan Lipavský si připomněl Jana Masaryka

Záhadná Masarykova smrt rezonuje mezi politiky. Vyšetřovatelé řadu věcí neprověřili, říká Žáček. Kovářová chystá interpelace

Jsou odhodláni vynaložit úsilí, aby vypátrali, za jakých okolností skutečně zemřel ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, navzdory nedávnému rozhodnutí policie, která případ podivné smrti odložila. Opoziční politici, které EuroZprávy.cz oslovily, se přesto odmítají vzdávat a pokusí se získat ze zahraničí klíčové dokumenty. „Zcela jistě po volbách podpořím variantu oslovení našich partnerů anebo ji dokonce iniciuji. Poslední šetření potvrzuje, že řadu informací vyšetřovatelé neprověřili,“ říká zákonodárce za ODS Pavel Žáček. Aktivitou oplývá i poslankyně za STAN Věra Kovářová. „Jako poslankyně pomohu interpelací na příslušná ministerstva už nyní.“
Masaryk, Jan Rozhovor

Pro objasnění Masarykovy vraždy jsem udělala maximum. Z odložení jsem zklamaná, říká badatelka

ROZHOVOR – Stále je přesvědčena, že ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, od jehož podivné smrti zítra uplyne 73 let, byl zavražděný. Badatelka Václava Jandečková na svém postoji setrvává i poté, co kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu už celkově pátý pokus o objasnění celé kauzy uzavřeli verdiktem, že nejde vyloučit násilný odchod ze světa, sebevraždu ani nešťastnou náhodu. Případ tak policie odložila. „Víc alibisticky odůvodnění znít nemůže. Cítím obrovské zklamání i nutkání k smíchu. Vše působí jako komedie. Nový verdikt nevypovídá o složitosti případu, ale o schopnosti či neschopnosti jeho vyšetřovatele. Masaryk byl vyhozený z okna,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jandečková, které právě nyní vychází kniha s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka.
Masaryk, Jan

Kriminalisté smrt Jana Masaryka nikdy nevyjasnili

Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v pátek 5. března vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu.
Fotografie koupelny pořízená v bývalém Masarykově bytě v Černínském paláci 18. října 2013. Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Vraždu Masaryka zosnovali komunističtí agenti pod cizí vlajkou, říká badatelka Jandečková pro EZ

ROZHOVOR - Vůbec o jeho násilně tragickém konci nepochybuje. Badatelka Václava Jandečková je přesvědčena, že tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk, který byl 10. března 1948 nalezen mrtvý pod okny svého služebního bytu v Černínském paláci, si nesáhl na život sám. „Na základě nezpracovaných archivních dokumentů jsem totiž naopak došla k dosud neuvažované, přiznávám složitější hypotéze, a to že Masarykovu vraždu zosnovaly komunistické zpravodajské služby, ovšem takzvaně pod cizí vlajkou, tedy prostřednictvím vlastní špionážní sítě v britské Intelligence Service,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz soukromá badatelka Václava Jandečková, které na toto téma vyjde na podzim už druhá kniha tentokráte s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka s podtitulem Nová odhalení odkrývají pochybná „fakta“ a odsouvají staré „pravdy“.
Masaryk, Jan

Smrt Jana Masaryka je obestřena tajemstvím. Co se stalo osudnou noc?

Praha - Jan Masaryk byl nekonvenčním politikem s puncem dobráckého lva salonů. Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Stihla ho však tragická smrt. Co se během noci z 9. na 10. března 1948 ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou.
Jan Masaryk nespáchal sebevraždu

Madeleine Albrightová vzpomíná na dětství a Masaryka

HISTORIE - Někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová se domnívá, že populární bývalý československý ministr zahraničí Jan Masaryk nespáchal v březnu 1948 sebevraždu, ale byl zavražděn. Píše o tom ve své knize Prague Winter (Pražská zima), která vyšla ve Spojených státech. Politička českého původu skrze osobní vzpomínky na své dětství v Praze a Londýně mimo jiné líčí dějiny Československa za druhé světové války a těsně po ní.
Karel Roden v roli Jana Masaryka

RECENZE: Masaryk se vydává cestou fragmentového filmu

Nehledě k poprasku, který snímek vyvolal, aniž by oficiálně vstoupil do kin, je potřeba si uvědomit, že jde o látku, která z hlediska poznávání a historie může být zajímavá. Jde tedy především o to, jak je nám podána.
Jan Masaryk

Za smrtí Masaryka stáli Sověti, tvrdí spisovatelka

Praha - Spáchal bývalý československý ministr zahraniční a syn zakladatele republiky Jan Masaryk v březnu 1948 sebevraždu skokem z okna Černínského paláce, nebo mu někdo pomohl? Podle badatelky a spisovatelky Václavy Jandečkové jde o druhý případ, za kterým údajně stojí sovětské tajné služby.
Jan Masaryk

Na vraždě Jana Masaryka se podíleli britští agenti, uvádí nová hypotéza

Praha - Někdejší ministr zahraničí Jan Masaryk mohl být v roce 1948 zavražděn na domnělý příkaz britské tajné služby SIS, uvádí ve své nové knize Kauza Jan Masaryk - nový pohled Václava Jandečková. Velký podíl na vraždě podle ní měl úředník ministerstva zahraničních věcí Jan Bydžovský, nebyl ovšem sám. Řekla to dnešním Lidovým novinám (LN). Na její knize se podíleli i renomovaní historici, kteří však o teorii nejsou přesvědčeni.

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 57 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

V Praze proběhla demonstrace na podporu Ukrajiny k třetímu výročí ruské invaze. (23.2.2025) Prohlédněte si galerii

Tisíce lidí si na Staroměstském náměstí připomínají výročí války. Vystoupil Pavel i Vydra

Staroměstské náměstí v Praze se v neděli zaplnilo tisíci lidmi, kteří si přišli připomenout třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem shromáždění bylo vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem a apelovat na pokračování podpory země, která se již tři roky brání ruské agresi. Na pódiu vystoupil i český prezident Petr Pavel, který ve svém projevu zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je v zájmu celé Evropy.

před 1 hodinou

Aleš Sekot

Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj: Pokud to zaručí mír, rezignuji

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že je „připraven“ rezignovat na svůj post, pokud by to zaručilo mír v jeho zemi. Ve svém vyjádření naznačil, že by svou rezignaci mohl vyměnit za členství Ukrajiny v NATO.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Friedrich Merz

Volby v Německu vyhrála CDU. Svět na nás nečeká, prohlásil budoucí kancléř Merz

Německo má za sebou klíčové parlamentní volby, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. Podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů a s velkým náskokem porazila své soupeře. Významným momentem voleb se však stalo také druhé místo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která dosáhla historického úspěchu s 19,6 procenta hlasů. Tento výsledek otřásl politickou scénou nejen v Německu, ale i v celé Evropě.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Německo hlásí hojnou volební účast. Jak by mohla vypadat německá politické scéna po volbách?

Nejsilnější evropská ekonomika stojí na prahu klíčového rozhodnutí. Němci dnes rozhodnutí o tom, kdo převezme politické opratě a povede zemi v následujících letech. Pro některé politické představitele by případní volebního neúspěch mohl znamenat derniéru na čele stran. Odpolední vysoká volební účast naznačuje vyšší zájem o volby v porovnání s předchozími roky.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Fico

Politico: Fico se sbližuje s Trumpem. Tvrdí, že Kyjev válku prodlužuje a USA prokazují Evropě velkou službu

Slovenský premiér Robert Fico v pátek během vystoupení ve Washingtonu na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) otevřeně podpořil politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho odmítavý postoj k pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Před nadšeným publikem prohlásil, že Spojené státy „dělají Evropě velkou službu“ tím, že přehodnocují své závazky vůči NATO a Evropské unii.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Na Ukrajině může odstartovat třetí světová válka

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během živého vysílání na sociálních sítích varoval, že válka na Ukrajině se může rozšířit za své současné hranice a stát se globálním konfliktem. Podle něj Rusko svou agresí přivedlo Evropu na pokraj světové války.

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo čelí možná nejdůležitějším poválečným volbám. Jak Scholz nahnal své voliče do náruče AfD?

Německo stojí před jednou z nejdůležitějších voleb ve své poválečné historii. Po turbulentním období vlády Olafa Scholze se očekává, že křeslo kancléře převezme Friedrich Merz, lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jeho vítězství by znamenalo výrazný politický obrat, který by mohl změnit nejen vnitřní směřování Německa, ale i jeho postavení na mezinárodní scéně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 10 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 11 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 12 hodinami

Volby v Německu odstartovaly. Klíčové hlasování o budoucnosti země sleduje celá Evropa

V Německu dnes začalo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které budou určovat směřování země na další roky. Volby přicházejí po intenzivní kampani, během níž dominovala témata ekonomické stagnace, bezpečnostních hrozeb a migrační politiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy