Na vraždě Jana Masaryka se podíleli britští agenti, uvádí nová hypotéza

Bydžovský se k vraždě v lednu 1950 doznal po pětiměsíčním věznění. Podle Jandečkové bylo toto doznání spontánní, nikoliv vynucené, jak mnozí předpokládají. Z dokumentů tehdejší Státní bezpečnosti prý vyplývá, že doznání vyšetřovatele překvapilo a případ se začal znovu více než rok a půl prošetřovat.

Bydžovský tvrdil, že v roce 1942 začal spolupracovat s britskou tajnou službou. Po komunistickém převratu mu prý generální sekretář ministerstva Arnošt Heidrich, který byl rovněž agentem SIS nařídil, že Masaryk má být odstraněn, protože nechce odjet do Londýna. Samotnou vraždu pak Bydžovský údajně spáchal s plukovníkem Františkem Fryčem. Bydžovský později svou výpověď označil za vynucenou.

Michal Kolář, spoluautor nejrozsáhlejšího životopisu Jana Masaryka, o těchto závěrech pochybuje. "Masaryk měl skvělé kontakty s nejvyššími britskými kruhy a jeho smrt vyvolala právě v Británii největší odezvu. Proč by ho chtěli zabít, to mi není vůbec jasné," řekl LN. Jandečková ovšem namítá, že vraždu mohli naplánovat sovětští agenti infiltrovaní v britské tajné službě.

Jandečková vystudovala mezinárodní vztahy. Před dvěma lety vydala knihu o akci Stb Kámen, loni pak v tématu pokračovala knihou Tři muži proti totalitě.

Jeden z nejoblíbenějších českých politiků Jan Masaryk byl 10. března 1948 časně ráno nalezen mrtev na nádvoří Černínského paláce pod okny svého bytu. Ani desítky odborníků a čtyři vyšetřování nedokázaly zcela vyvrátit žádnou z verzí - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda. Shodly se jen v tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.