Policie znovuotevřela případ záhadné smrti Jana Masaryka

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) oznámil znovuotevření případu záhadné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka, která se odehrála 10. března 1948 v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí tehdejšího Československa. K tomuto kroku vedlo nalezení dosud neznámých dokumentů z diplomatických a zpravodajských archivů několika zemí, včetně USA, Velké Británie a Francie.

Ředitel ÚDV uvedl, že dne 10. ledna 2025 bylo zahájeno trestní řízení ve věci podezření na vraždu, a to podle tehdy platného paragrafu 219 trestního zákona. Podle tohoto ustanovení se prověřuje možnost, že Masarykova smrt nebyla výsledkem sebevraždy, jak tvrdily oficiální verze, ale šlo o úmyslný trestný čin. Tento nový vývoj by mohl zásadně přispět k rozkrytí dlouholetých spekulací o okolnostech Masarykovy smrti.

Masarykovo tělo bylo nalezeno pod okny jeho bytu v Černínském paláci pouhých několik týdnů po komunistickém převratu v únoru 1948. Zatímco oficiální vyšetřování tehdy případ uzavřelo jako sebevraždu, existovaly a stále přetrvávají pochybnosti, které naznačují, že mohl být zavražděn. Spekulace zahrnují podezření, že byl odstraněn kvůli svým postojům vůči Sovětskému svazu a komunistické vládě, kterou odmítal plně podporovat.

Nové dokumenty, které byly objeveny v zahraničních archivech, zahrnují informace od diplomatů, agentů tajných služeb a dalších dobových aktérů. ÚDV nyní porovná tyto poznatky s dříve získanými důkazy a přezkoumá případ v širších historických a politických souvislostech. Cílem je zjistit, zda nové informace mohou potvrdit, nebo vyvrátit dlouhodobé podezření, že Masaryk byl obětí politické vraždy.

Znovuotevření případu vyvolává pozornost veřejnosti i historiků, protože by mohlo vrhnout nové světlo nejen na smrt Jana Masaryka, ale také na povahu politických intrik v poválečném Československu. Tento případ se tak opět stává jedním z klíčových symbolů období přechodu Československa pod komunistickou totalitu. 

Související

Jan Masaryk v rakvi

Smrt Jana Masaryka, československého ministra zahraničí je i po 75 letech obestřena tajemstvím

Jan Masaryk (1886-1948), syn prvního čs. prezidenta T. G. Masaryka, se během druhé světové války v roce 1940 stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci z 9. na 10. března 1948 stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.
Badatelce Václavě Jandečkové vadí, že vyšetřovatelé ohledně smrti Jana Masaryka ignorují západní dokumenty. „Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz,“ píše v analýze pro EuroZprávy.cz . Komentář

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.

Více souvisejících

Jan Masaryk

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brexit

Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?

Pět let po brexitu se Spojené království potýká s dopady odchodu z Evropské unie. Zatímco obchod a migrace prošly zásadními změnami, cestování se pro Brity zkomplikovalo a snaha právní suverenitu přinesla úpravy legislativy. Finanční úspory z neplacení příspěvků EU jsou spojené s ukončením příjmu dotací. Britská stanice BBC shrnula, jak se brexit na Spojeném království podepsal.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Merkelová vstoupila do předvolební kampaně. "Své" CDU/CSU moc nepomohla

Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová se po čase vyjádřila ke krokům své politické strany CDU/CSU. Současnému lídrovi křesťanských demokratů vyčetla, že se při hlasování v parlamentu spojil s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Upozornila na to BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy