RECENZE: Masaryk se vydává cestou fragmentového filmu

V jistých souvislostech už jsme uvedli, že pokud se tvůrci rozhodnou natočit film o skutečné osobě či události, volí zpravidla jednu ze dvou nejčastějších variant. Ta méně obvyklá je pokusit se do doby, kterou si pro své dílo vyhradili, směstnat co nejvíce informací, aby byl pohled pokud možno komplexní. Tou opačnou variantou, která v posledních desítkách měsíců vévodí, je vybrat si z předlohy více či méně krátký úsek a ten do posledního detailu rozehrát. 

V případě Jana Masaryka (1886-1948) si tvůrci vybrali období de facto počínaje smrtí Tomáše Garrigue Masaryka a zakončené návratem Masaryka do Londýna, kde se zapojil do vysílání BBC v českém jazyce. Stěžejní část příběhu ale tvoří pobyt Masaryka ve Vinelandu, který je ve filmu představen jako psychiatrické sanatorium, kde se dostává do péče německého lékaře dr. Steina, s nímž vede nejen hovory související s jeho zdravotním stavem, ale rovněž se dostávají k otázkám cti a prestiže. S ohledem na dobu, do níž je film zasazen, není třeba zmiňovat tragédii českého národa, jsme tedy svědky tříbení názorů a vztahů.

(zdroj: Bioscop)

Filmem projde velké množství osob a je svým způsobem škoda, že některé postavy nemají víc prostoru, ať je to další krajně rozporná postava českých dějin Emanuel Moravec či Konrád Henlein. Lze namítnout, že pokud se jedná o film o Masarykovi, měl by mít především hrát prim on sám, ale s ohledem na pojetí celé zápletky by výše zmíněné řešení na škodu nebylo. Divák, zvyklý na plynulý děj, bude mít jisté potíže s orientací, protože ačkoliv jsou jednotlivé bloky pečlivě titulkovány, pohybujeme se na přeskáčku různými obdobími a prostředími a často není ani dostatečně možné vysvětlit důkladně samotné vztahy. Nelze ani vycházet přísně z historie, protože pouhým nahlédnutím do análů najdeme několik rozdílů. Ony necelé tři roky, v nichž nám štáb někdejšího velvyslance v Londýně představuje, rozhodně nestačí na pochopení rozporuplnosti této osoby, jejíž paradox je třeba zvýrazněn i faktem, že za I. světové války byl vyznamenán stříbrnou medailí za statečnost 2. třídy, uděleným mu armádou, proti níž ve své podstatě jeho otec bojoval.

Obsazení vypovídá o velkých ambicích filmu, ostatně dobrá polovina, možná i více je opatřena titulky, protože dialogy jsou nejčastěji vedeny v angličtině. Zdůrazňovat, že veškerá tíha je vložena na bedra Karla Rodena, je asi nošením dříví do lesa. Herec vlastně až na několik drobných vybočení setrvává v poloze komplikovaného pacienta a jeho nejsilnější zbraní jsou dialogy. Ačkoliv je snímek uváděn jako pohled na milovníka života a krásných žen, podobných scén si příliš neužijeme a mají pouze dokreslující charakter. I politická situace je tu vykládána způsobem, který předpokládá základní orientaci, pro někoho tak může být oříškem nepříliš snadným k rozlousknutí. Roden se ve filmu mohl setkat s Jeremy Ironsem, který byl zvažován do role britského premiéra Neville Chamberlaina, ale nakonec z této spolupráce sešlo. Vedle hlavní postavy jsou určitě pozoruhodné výkony Hanse Zischlera a Oldřicha Kaisera. Německý lékař nabízí alternativní pohledy a určitou protiváhu, prezident Edvard Beneš, mimochodem výborně zahraný, se však utápí v proslovech, které jsou poněkud zmatené. Je to dáno bohužel tím, že Mnichov a události kolem něj jsou ve své podstatě jen kulisami osobních trablů Masaryka. 

Zdůrazňovat trojí premiéru a spektakulární promítání těsně před udělováním Českých lvů netřeba, informace o této problematice najdete jinde. Masaryk je bezesporu zajímavě rozehraná partie na pozadí skutečných událostí, ovšem nenabídne divákovi dostatek odpovědí ani poznání muže, který sám své jméno nazval jistým prokletím. Dost možná se už teď rodí jiný Masaryk, v němž budeme prožívat jeho poslední chvíle. Ten nynější, připomínající tajemné období britské královny detektivek Agathy Christie - podle něj také vznikl snímek Agatha (1979) s Dustinem Hoffmanem a Vanessou Redgrave v hlavní roli, který se rovněž pokouší zmapovat tajemné místo v jejím životě - a nabízí alternativní výklad určitého období, o kterém se ne tak docela všechno dobře ví. Sice to do jisté míry může shodit záměr celého filmu, ale proti stojí zajímavé mezinárodní herecké obsazení a právě ono licitování s historií. 

Celkové hodnocení: 65 %

MASARYK

Hrají: Karel Roden (Jan Masaryk), Oldřich Kaiser (Edvard Beneš), Paul Nicholas (Neville Chamberlain), Hanns Zischler (dr. Stein), Tim Preece (sir Robert Vansittart), Emília Vášáryová (sekretářka Blaženka), Arly Jover (Marcia Davenport), Dermot Crowley (lord Halifax), Gina Bramhill (lady Annie Higgins), Milton Welsh (Georges Bonnet), Hoji Fortuna (dr. Sheldon), James Flynn (sir Henry Higgins), Jiří Vyorálek (Konrád Henlein), Robert Jašków (Emanuel Moravec), Eva Herzigová (Madla).

Scénář: Petr Kolečko, Julius Ševčík, Alex KönigsmarkKamera: Martin ŠtrbaHudba: Michal Lorenc, Kryštof MarekRežie: Julius Ševčík

ČR/Slovensko, 2016, 113 min., životopisný, nevhodný do 12 letPremiéry: 25. prosince 2016/2. března 2017/9. března 2017