Smrt Jana Masaryka je obestřena tajemstvím. Co se stalo osudnou noc?

Praha - Jan Masaryk byl nekonvenčním politikem s puncem dobráckého lva salonů. Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Stihla ho však tragická smrt. Co se během noci z 9. na 10. března 1948 ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou.

Syn "tatíčka Masaryka" byl mezi lidmi populární pro své pochopení, šarm a vtip. Jeho citově laděné projevy, vysílané z Londýna v období druhé světové války, pomáhaly udržovat naději. A jeho násilná smrt vyvolala celonárodní otřes. Co jí předcházelo?

Při únorové krizi roku 1948 podali nekomunističtí ministři šokovanému prezidentu Edvardu Benešovi demisi. Až na Masaryka. Možná zůstal i kvůli dávnému slibu, který dal svému otci, že Beneše nikdy neopustí. Zlomený prezident záhy nato podepsal doplněnou vládu pod vedením komunisty Klementa Gottwalda.

9. března byl Masaryk za Benešem v Sezimově Ústí. Možná jej tam prezident zbavil jeho slibu. Brzy poté chtěl odletět do Londýna, odejít z politiky a žít s americkou spisovatelkou Marcií Davenportovou. Pro novou vládu by to však znamenalo skandál.

Ráno 10. března 1948 nalezli Masaryka bez života na dlažbě nádvoří Černínského paláce. Pouhých několik hodin před oficiálním představením nové vlády v parlamentu, kde už přečetli jen oficiální zprávu o jeho úmrtí. Hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.

Lidé, kteří Masarykovi stáli blízko, hájili názor, že spáchal sebevraždu. Údajně měl sklon k depresím. A jeho tajemník Antonín Sum tvrdil, že takto protestoval proti nastupujícímu totalitnímu režimu. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel.

Vyšetřování jeho smrti se několikrát znovu otvíralo. V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o "nešťastné náhodě", další vyšetřování v roce 1995 přineslo "hypotézu vynucené sebevraždy", již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která ho vyděsila.

A na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Impulzem byla informace badatelky Václavy Jandečkové, podle níž se měl v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházet někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, kterého bezpečnostní orgány podezíraly, že předává informace tajným službám Velké Británie a USA. Všechna dosavadní vyšetřování se shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.

Související

Jan Masaryk v rakvi

Smrt Jana Masaryka, československého ministra zahraničí je i po 75 letech obestřena tajemstvím

Jan Masaryk (1886-1948), syn prvního čs. prezidenta T. G. Masaryka, se během druhé světové války v roce 1940 stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci z 9. na 10. března 1948 stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.
Badatelce Václavě Jandečkové vadí, že vyšetřovatelé ohledně smrti Jana Masaryka ignorují západní dokumenty. „Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz,“ píše v analýze pro EuroZprávy.cz . Komentář

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.

Více souvisejících

Jan Masaryk historie Československo

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy