Smrt Jana Masaryka je obestřena tajemstvím. Co se stalo osudnou noc?

Praha - Jan Masaryk byl nekonvenčním politikem s puncem dobráckého lva salonů. Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Stihla ho však tragická smrt. Co se během noci z 9. na 10. března 1948 ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou.

Syn "tatíčka Masaryka" byl mezi lidmi populární pro své pochopení, šarm a vtip. Jeho citově laděné projevy, vysílané z Londýna v období druhé světové války, pomáhaly udržovat naději. A jeho násilná smrt vyvolala celonárodní otřes. Co jí předcházelo?

Při únorové krizi roku 1948 podali nekomunističtí ministři šokovanému prezidentu Edvardu Benešovi demisi. Až na Masaryka. Možná zůstal i kvůli dávnému slibu, který dal svému otci, že Beneše nikdy neopustí. Zlomený prezident záhy nato podepsal doplněnou vládu pod vedením komunisty Klementa Gottwalda.

9. března byl Masaryk za Benešem v Sezimově Ústí. Možná jej tam prezident zbavil jeho slibu. Brzy poté chtěl odletět do Londýna, odejít z politiky a žít s americkou spisovatelkou Marcií Davenportovou. Pro novou vládu by to však znamenalo skandál.

Ráno 10. března 1948 nalezli Masaryka bez života na dlažbě nádvoří Černínského paláce. Pouhých několik hodin před oficiálním představením nové vlády v parlamentu, kde už přečetli jen oficiální zprávu o jeho úmrtí. Hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.

Lidé, kteří Masarykovi stáli blízko, hájili názor, že spáchal sebevraždu. Údajně měl sklon k depresím. A jeho tajemník Antonín Sum tvrdil, že takto protestoval proti nastupujícímu totalitnímu režimu. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel.

Vyšetřování jeho smrti se několikrát znovu otvíralo. V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o "nešťastné náhodě", další vyšetřování v roce 1995 přineslo "hypotézu vynucené sebevraždy", již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která ho vyděsila.

A na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Impulzem byla informace badatelky Václavy Jandečkové, podle níž se měl v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházet někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, kterého bezpečnostní orgány podezíraly, že předává informace tajným službám Velké Británie a USA. Všechna dosavadní vyšetřování se shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.

Související

Jan Masaryk v rakvi

Smrt Jana Masaryka, československého ministra zahraničí je i po 75 letech obestřena tajemstvím

Jan Masaryk (1886-1948), syn prvního čs. prezidenta T. G. Masaryka, se během druhé světové války v roce 1940 stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci z 9. na 10. března 1948 stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.
Badatelce Václavě Jandečkové vadí, že vyšetřovatelé ohledně smrti Jana Masaryka ignorují západní dokumenty. „Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz,“ píše v analýze pro EuroZprávy.cz . Komentář

ANALÝZA Václavy Jandečkové: Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty

Od brzkého rána 10. března 1948 „usilujeme“ o rozluštění záhadného úmrtí poválečného ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo před 74 lety zůstalo ležet na nádvoří pod okny Černínského paláce. Čtyři desítky let jsme doufali, že přijde čas rozuzlení, kdy nám archivy dovolí podívat se pod pokličku. Záhadu se bohužel doposud nepodařilo rozluštit. Podle počtu zahájených vyšetřování bychom už pravdu měli znát, ale podívejme se pravdě do očí. Kalendář brzy ohlásí další čtyři dekády pátrání, které jsou za námi. Jenže místo, aby policie v případu postoupila, chrlí bábovičky uplácané z bláta. Pustit se do řádné rekonstrukce se nikomu nechce. Loňský verdikt minimálně pátého kola šetření dospěl k bizarnímu závěru, podivně podobnému z doby, kdy nad námi „ochrannou ruku“ držel Sovětský svaz. Vyšetřování Masarykovy smrti doplatilo na alibismus, policie ignoruje západní dokumenty.

Více souvisejících

Jan Masaryk historie Československo

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 18 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení

Policie v pátek obvinila muže, jehož oznámení vedlo ke zvýšené přítomnosti policistů v centru Prahy během čtvrtečního dne. Strážcům zákona totiž sdělil, že do města má namířeno muž se zbraní. Podezření se naštěstí nepotvrdilo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy