Kriminalisté smrt Jana Masaryka nikdy nevyjasnili

Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v pátek 5. března vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu.

Zjistil to iROZHLAS.cz. První poválečný ministr zahraničí zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci. ÚDV případ znovu otevřel na podzim 2019.

"Ani v průběhu doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka," řekl serveru dozorující státní zástupce Michal Muravský.

Policisté pracovali se třemi verzemi Masarykovy smrti, a to vražda, sebevražda a nešťastná náhoda. Ani jednu z nich se však podle Muravského nepodařilo během obnoveného vyšetřování jednoznačně prokázat. Předchozí vyšetřování v letech 2001 až 2003 přitom vedlo k závěru, že byl Masaryk zavražděn. "Aktivní účast další osoby při pádu nelze potvrdit ani vyvrátit," dodal Muravský. Policisté si podle něj nechali zpracovat znalecký posudek, podle experta však není možné vyloučit ani jednu variantu.

ÚDV případ na podzim 2019 otevřel na základě několika podnětů, které obdržel. Kriminalisté dostali unikátní nahrávku s výpovědí policisty Vilibalda Hofmanna, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. Potvrdil to také historik Muzea paměti 20. století Jan Kalous. Hofmann zvukový záznam nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu Masarykovu smrt prošetřovala a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce. Vyšetřovatele na více než 50 let starou nahrávku upozornila badatelka Václava Jandečková.

Ve stejné době policisté obdrželi také podnět dvojice badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu Masarykova těla. Jan Špička a Martin Čermák zkoumali, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám. "Vracíme do hry možnost, že mohlo jít také o sebevraždu. Dokázali jsme, že nebylo potřeba vnější síly, aby Masaryk skončil tam, kde skončil," uvedli.

Dosud poslední vyšetřování mezi roky 2001 a 2003 bylo uzavřeno jako vražda s neznámým pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiřího Strause. Biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.

Jan Masaryk (1886 až 1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt.

Související

Jan Masaryk v rakvi

Policie znovuotevřela případ záhadné smrti Jana Masaryka

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) oznámil znovuotevření případu záhadné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka, která se odehrála 10. března 1948 v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí tehdejšího Československa. K tomuto kroku vedlo nalezení dosud neznámých dokumentů z diplomatických a zpravodajských archivů několika zemí, včetně USA, Velké Británie a Francie.
Jan Masaryk v rakvi

Smrt Jana Masaryka, československého ministra zahraničí je i po 75 letech obestřena tajemstvím

Jan Masaryk (1886-1948), syn prvního čs. prezidenta T. G. Masaryka, se během druhé světové války v roce 1940 stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci z 9. na 10. března 1948 stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.

Více souvisejících

Jan Masaryk

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 2 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 4 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 6 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 6 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy