Záhadná Masarykova smrt rezonuje mezi politiky. Vyšetřovatelé řadu věcí neprověřili, říká Žáček. Kovářová chystá interpelace

Pravda o smrti Jana Masaryka, jehož tělo bylo 10. března 1948 nalezeno pod okny Černínského paláce, je stále v nedohlednu. Na její odhalení národ čeká už přes 73 let. Ani popáté se nyní nepodařilo zjistit, zda bývalý šéf diplomacie v Gottwaldové vládě odešel ze světa dobrovolně, byl zavražděn, anebo za jeho skonem může stát nešťastná náhoda. Proto Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ uzavřel a odložil. „Dlouhodobě již nepovažuji činnost Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu za kvalifikovanou a adekvátní důležitosti témat souvisejících s totalitním režimem,“ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček bývalý náměstek zmíněného Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Lipavský i Zdechovský se domnívají, že šlo o vraždu

Badatelka Václava Jandečková, která se kauzou Jana Masaryka dlouhodobě zabývá a předloni na podzim na její podnět státní zástupce Michal Muravský z Městského státního zastupitelství případ otevřel, je verdiktem rozladěna, jak uvedla v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Přitom přinesla důležité svědectví prostřednictvím nahrávky policisty Vilibalda Hofmanna, který na záznamu z roku 1968 tvrdí, že s nebožtíkem bylo manipulováno. Dozorující státní zástupce Muravský uvedl, že během doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka. „Víc alibisticky odůvodnění znít nemůže, ale ráda bych znala podrobnosti. Dostupné zprávy mluví o jednom vypracovaném posudku. Jsem zvědavá, jestli se jako veřejnost dozvíme, kdo ho zpracoval, na základě jaké analýzy a v jakém počítačovém programu. Od vyšetřovatele jsem kdysi slyšela dvě jména znalců. Cítím obrovské zklamání i nutkání k smíchu. Celé to působí jako komedie, a právě tak to vnímá i legendární šéf pražské mordparty Jiří Markovič, který s námi podnět podával,“ konstatovala badatelka v obsáhlém rozhovoru.

Naopak Žáček, který spolu s Václavou Jandečkovou a dalšími spolupodepsal podnět na Městské státní zastupitelství a inicioval tak vyšetřování, není verdiktem zase tolik překvapen. „Nicméně nebylo jiné cesty. Bylo nutné, aby se k novým, v některých případech spíše staronovými důkazy vyjádřily orgány činné v trestním řízení. Mimochodem Úřad dokumentace a vyšetřování již prověřoval úmrtí Jana Masaryka od první poloviny 90. let už potřetí a toto poslední šetření potvrzuje, že řadu informací, byť byly k dispozici v archivu ministerstva vnitra od počátku, neprověřil. Prostě jednu větev vyšetřování v rozporu se všemi pravidly a zásadami vynechali,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Opatrnou rétoriku k nedávnému verdiktu volí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Z pozice zákonodárce by jen velmi nerada hodnotila rozhodnutí policie i Městského státního zastupitelství. „Každopádně se domnívám, že když ani po 73 letech není vyjasněný důvod smrti Jana Masaryka, jde o dluh předchozích generací a ukázku toho, čeho byl totalitní komunistický režim schopen,“ je přesvědčena poslankyně.

Podezření Jandečkové, že syn zakladatele státu Tomáše Garrigua Masaryka neodešel dobrovolně, sdílejí i někteří opoziční politici. „Osobně se kloním k variantně, že byl zavražděn,“ je přesvědčen poslanec Pirátů Jan Lipavský. Stejný názor volí místopředseda lidovců Tomáš Zdechovský. „Podle mého názoru Jan Masaryk z okna sám nevyskočil.“ Europoslance fascinuje, jaký důkaz Jandečková v podobě nahrávky přinesla. „Domnívám se, že šlo o přelomové zjištění. Nejsem ale detailně seznámen s důvodem, proč bylo vyšetřování odloženo. Případ Jana Masaryka mě ale opravdu velmi zajímá.“

K záhadné smrti nejpopulárnějšího poválečného politika není lhostejná ani poslankyně hnutí Starostové a nezávislí Věra Kovářová. „Je samozřejmě nemilé, že ani tentokrát jsme se nedočkali hmatatelného výsledku a nedozvěděli jsme se, jak zemřela významná osobnost československých dějin. Snaha dosáhnout vysvětlení jeho příčin je mně sympatická, i když chápu, že po tak dlouhé době jde o mimořádně obtížný úkol. Pokud by ho mohl usnadnit přístup do zahraničních archivů, ráda této snaze jako poslankyně pomohu interpelací na příslušná ministerstva už nyní,“ praví  pro EuroZprávy.cz odhodlaně.

Jan Lipavský z Pirátů je sice přesvědčený, že ze strany České republiky byly vyčerpány všechny pokusy o vyšetření smrti Jana Masaryka, které bylo možno učinit, přesto ve snaze nalézt pravdu nerezignuje. „V případě, že se nepodaří získat jiné archivní materiály, nelze čekat, že bychom byli schopni učinit jednoznačný závěr. Pokud by bylo ale v mých silách a umožňovaly by to procesní podmínky, cítil bych povinnost se pokusit dokumenty získat a umožnit tak objasnění tragické smrti československého velkého politika,“ přeje si místopředseda Sněmovního výboru pro obranu. Jeho kolega z výboru Pavel Žáček také tvrdí, že v tuzemských podmínkách už nejde s případem pokročit. „Od počátku devadesátých let, kdy jsem se seznámil se zachovanými podklady z vyšetřování v letech 1948 a 1968, jsem přesvědčen, že jenom z našich vlastních zdrojů není možné Masarykovu kauzu objasnit. Rozhodně potřebujeme pomoc ze zahraničí.“

Zaorálek se Stropnickým ignorovali žádost

Místopředseda volebního štábu trojkoalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 Tomáš Zdechovský avizuje, že pokud by se aliance dostala po sněmovních volbách do vlády, smrt Jana Masaryka by neupadla do zapomnění. „Ano, pokud bych byl ministrem vnitra, chtěl bych případ dotáhnout. Dlužíme hlavně sobě, abychom znali skutečnou pravdu. Eventuální pachatele už nepotrestáme, ale musíme opravdu znát odpovědět na otázku, proč a jak Jan Masaryk zemřel, plánuje politik KDU-ČSL.

Naopak čekat na dobu, kdy by se hnutí Starostové a nezávislí (STAN) stalo součástí kabinetu nechce čekat místopředsedkyně Sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová. „Čekání na dobu, až se po volbách případně dostanu do vlády, by mohlo být s pravděpodobností hraničící s jistotou nenaplněné, podobně jako tomu bylo u dosavadních snah o vyšetření záhadné Masarykovy smrti. A já bych občany, kterým kauza z března 1948 nedává spát, velice nerada zklamala. Jak už jsem zmínila chystám ohledně nejasného skonu Jana Masaryka interpelace na příslušná ministerstva. Za pět, šest neděl už budu vědět, jaké odpovědi jsem od ministrů ke kauze získala.“

Historik Pavel Žáček, který je místopředsedou Sněmovního výboru pro bezpečnost, se už v roce 2008 snažil případ posunout dál. „Jako bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů jsem se pokoušel prostřednictvím příslušných bezpečnostních orgánů zjistit v Ruské federaci, zda nám zpřístupní příslušné archivní dokumenty. Žádné odpovědi jsem se nedočkal,“ zlobí se. Před 10. březnem 2018 se už jako novopečený poslanec snažil prostřednictvím exministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka oslovit tehdejšího šéfa diplomacie Martina Stropnického. „A to s požadavkem, zda by nebylo vhodné nevyužít kulatého výročí a požádat z ministerské pozice naše západní partnery, zejména Američany, Brity a Francouze, aby prověřili, jestli se v jejich archivech, diplomatických, policejních či zpravodajských, nenacházejí relevantní informace o Masarykově úmrtí. Bohužel pánové Zaorálek a Stropnický nevěnovali mé aktivitě příslušnou pozornost. Pokud by dotaz z naší strany odešel, a nějaká odpověď přišla, tak bychom to jistě věděli,“ soudí.

Expert je přesvědčený, že klíčové dokumenty se mohou ukrývat v ruských archivech. „Nevěřím, že v nich neexistují materiály k Janu Masarykovi a jeho smrti, případně písemnosti sovětských rezidentur v Praze z jara 1948, stejně jako jsem naopak přesvědčen, že neznámé listiny jsou k dispozici i na Západě, jehož instituce se o tak závažné události v Československu prokazatelně zajímaly. A tak zcela jistě po volbách podpořím variantu oslovení našich partnerů anebo ji dokonce iniciuji,“ má jasno Pavel Žáček.

Záleží na diplomatech, zda budou archivy zpřístupněny

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se domnívá, že zpřístupnění archivů je zpravidla výsadní záležitostí zahraniční politiky a diplomacie. „Záleželo by na vstřícnosti ostatních států i schopnostech našich diplomatů. Nicméně případné objasnění smrti Jana Masaryka by mohlo být varováním pro příští generace před totalitními tendencemi a důraznou reminiscencí toho, čeho všeho je komunistický totalitní režim schopen.“

Europoslanec Tomáš Zdechovský považuje za ostudné, že ani po 73 letech není jasné, co se 10. března 1948 v Černínském paláci odehrálo. „Jedná se o hanebnost. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že řada spisů byla za čtyřicet let vlády komunistů a těsně poté zničena. Proto se teď dává vše velmi špatně dohromady.“ Žáček rovněž souhlasí, že veřejnost má právo znát pravdu, co se  v budově ministerstva zahraničí stalo. „Ale ještě větší povinností státních orgánů je informovat, jak v této věci postupovaly, zda konaly řádně a v plné šíři, a potvrdily tak, že žádnou informaci, žádný důkaz či indicii nevynechaly. Vše ostatní lze označit za neúctu k Masarykovi a celé jeho rodině.“

Podle něj není přitom důležité, nakolik osobně považuje za pravděpodobnou či nepravděpodobnou verzi, s níž na základě archivního výzkumu přišla kolegyně Václava  Jandečková. „Jak jsem již řekl, bylo třeba, aby se k tomu vyjádřily orgány činné v trestním řízení. A aby tomu věnovaly takovou míru pozornosti, kterou kauza potřebuje.“ Bývalá zastupitelka Městské části Praha 8 Markéta Pekarová Adamová se rovněž ztotožňuje s postojem, že tápání kolem Masarykovy smrti je po 73 letech ostudou. „Zvláště existuje-li důvodné podezření, že se na tragickém úmrtí Jana Masaryka podílely tajné služby jiných mocností,“ hněvá se.

Poslanec za ODS Pavel Žáček naznačuje, že ani po Listopadu 1989 nebylo mnoho snah, dopátrat se pravdy ohledně smrti Jana Masaryka. „Osobně si jako bývalý náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vybavuji velké vnitřní kritické diskuse nad některými závěry Jana Havla, tehdy hlavního prověřovatele kauzy. Takže je dobře, že zde máme závěr policejního orgánu, zkontrolovaný státním zástupce. Doufám, že brzy budeme znát znění vypracovaného dokumentu, abychom mohli posoudit jeho kvalitu,“ přeje si. Bývalý ředitel Archivu bezpečnostních složek se domnívá, že osud Jana Masaryka, populární, možná světoznámé osobnosti, není věcí pouze policisty a státního zástupce, ale celé naší veřejnosti. „Státní orgány v této oblasti leccos dluží, v roce 1948 vyšetřit kauzu nešlo, v roce 1968 se závěr prošetřování nestihl a po roce 1989 chyběla kvalifikace a znalost historických souvislostí. A možná i vůle,“ soudí.

Bývalý novinář se domnívá, že historici i politici české veřejnosti dluží kritickou edici dokumentů o jednotlivých fázích vyšetřování Masarykovy smrti. „Ta by sice neodpověděla na klíčovou otázku, po níž tak toužíme, ale pomohla by odpovědět na řadu dalších důležitých informací souvisejících s posledními dny života Jana Masaryka a minimálně vyvrátila řadu mýtů, které s tím souvisí,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz zákonodárce za ODS Pavel Žáček.