Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA

Devatenáctiletá Prakrit Gurungová je jednou z mnoha lidí, kteří v úterý ráno čekali na odběr krve. Zatímco tělo jejího otce již bratr identifikoval na fotografii u nemocnice, matka zůstává stále nezvěstná. Mladá žena podle The Guardian doufá, že její profil DNA pomůže úřadům přiřadit matčino tělo a přinést rodině jistotu.

Odběry vzorků organizuje armáda, která musela před nemocnicí postavit další stany, aby poskytla stín narůstajícímu počtu čekajících. Zástupce armády Rameshwor Adhikari potvrdil, že příbuzní přicházejí ze všech částí údolí i z celého Nepálu. Úřady zároveň vyzvaly i rodiny v zahraničí, aby zaslaly své profily DNA.

Tragédie má i výrazný mezinárodní rozměr, což dokládá přítomnost zahraničních příbuzných přímo na místě. Mezi prvními dárci byl australský občan, který přicestoval do Nepálu hledat svého nezvěstného bratra. Místní úřady v současnosti evidují více než tisíc potvrzených obětí na životech a téměř čtyři tisíce pohřešovaných osob.

V rodinách zasažených katastrofou roste hněv kvůli pomalé záchranné operaci v odlehlých oblastech. Obyvatelé nejhůře postiženého okresu Rasuwa požadují po vládě nasazení více záchranářů a techniky v terénu. V některých oblastech podél čínské hranice se ani týden po záplavách nepodařilo navázat jakýkoliv kontakt.

Příkladem zničené obce je vesnice Timure, odkud pochází třiapadesátiletá Lhakpa Ghaová. Žena v záplavách ztratila celkem sedm členů své nejbližší rodiny včetně syna, dcery a malé vnučky. Sama se svým manželem přežila jen díky tomu, že v době neštěstí pobývala v Káthmándú, kde se starala o vnoučata.

Ghaová se v současnosti zdržuje v buddhistickém klášteře v hlavním městě, který poskytl přístřeší zhruba dvěma stovkám přeživších. Ti se zachránili díky tomu, že se v době přívalové vlny nacházeli výše na horských svazích. Mnozí z nich však bezmocně přihlíželi, jak voda strhává jejich blízké a ničí celé obce.

Záchranné práce komplikuje extrémně nepřístupný terén v horských oblastech. Podle zprávy Organizace spojených národů může trvat celé týdny, než se záchranáři dostanou do nejsevernějších částí země. Většina příjezdových cest byla totiž zcela zničena a mosty strhla dravá voda.

Nepřístupnost horského terénu zásadním způsobem omezuje také distribuci humanitární pomoci. Zástupkyně organizace Save the Children Amy Sagitta Lefevreová uvedla, že se týmu podařilo dopravit zásoby po silnici do okresu Rasuwa. Materiál však zůstává uložen v armádních kasárnách, protože další cesta do zasažených obcí není možná.

Humanitární pracovníci v terénu rozdávají přeživším základní potřeby pro přežití v provizorních podmínkách. Jedná se především o přikrývky, lana, nepromokavé plachty a kontejnery na vodu. Ženám a těhotným matkám organizace poskytuje speciální balíčky s oblečením a hygienickými potřebami.

Zástupci charitativních organizací upozorňují na kritickou situaci nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Podle odhadů bude zdravotní péči kvůli těžké podvýživě potřebovat zhruba dvacet šest set dětí a více než sto dětí bylo odloučeno od rodičů. Celkový proces obnovy zničené infrastruktury a návratu k běžnému životu zabere podle odhadů více než rok.

Humanitární pracovníci vyjadřují vážné obavy ze šíření nemocí, kontaminace vodních zdrojů a přeplnění provizorních ubytoven. Zvláštní nebezpečí hrozí v chaosu po katastrofě osamoceným dětem a mladým dívkám. Zasažená oblast totiž historicky patří k místům s vysokým rizikem aktivit obchodníků s lidmi.