Tálibán trvá na konci evakuací k 31. srpnu. USA to zřejmě vyslyší

Radikální islamistické hnutí Tálibán chce, aby evakuace z Kábulu skončily ke 31. srpnu, tedy termínu stanoveném dříve pro odchod zahraničních vojsk. Mluvčí hnutí také vyzval davy na kábulském letišti, aby šly domů, a slíbil jim bezpečnost. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová nicméně dnes uvedla, že má zprávy o popravách prováděných Tálibánem a o omezování práv žen.

Západní země urychlují evakuace z Kábulu, USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, zřejmě odejdou ke konci srpna, uvedla agentura AP. Lídři skupiny G7 se ale dnes dohodli, že mezinárodní společenství bude po Tálibánu v první řadě požadovat záruku bezpečných odchodů z Afghánistánu i po 31. srpnu.

Na kábulském letišti dnes dál panoval chaos způsobený snahou desítek tisíc lidí opustit zemi poté, co ji v polovině srpna ovládl Tálibán. Od té doby evakuovaly z Kábulu letouny západních zemí na 58.700 lidí, USA v pondělí uskutečnily nejvíce evakuačních letů za den. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid dnes řekl, že na kábulské letiště Tálibán kvůli chaotické situaci už nepouští žádné Afghánce a že Tálibán umožní do 31. srpna evakuaci všech cizinců, kteří si to přejí.

V posledních dnech některé země vyzývaly k prodloužení termínu 31. srpna, aby americké jednotky mohly déle střežit kábulské letiště, a zajišťovat tak bezpečné evakuace. Například španělská ministryně obrany Margarita Roblesová dnes uvedla, že Madrid do tohoto data nejspíš nestihne z Afghánistánu evakuovat všechny své občany a další lidi, jimž hrozí v Afghánistánu represe. Dnes agentura AP ale s odvoláním na zdroj z americké vlády uvedla, že prezident Joe Biden se rozhodl termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků. Tálibán už dříve varoval, že změna termínu by byla porušením dohody s USA a že pokračování pobytu zahraničních vojsk by mělo následky. "Pokud chtějí pokračovat v okupaci, vyvolá to reakci," uvedl v pondělí mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín.

O termínu odchodu amerických vojsk zřejmě dnes v Kábulu jednali i šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán Abdul Ghaní Barádar. O jejich schůzce informoval list The Washington Post s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Situaci v Afghánistánu dnes na online schůzce projednávali lídři skupiny G7. "Podmínkou číslo jedna, kterou jako G7 stanovujeme, je záruka práva na bezpečný odchod do 31. srpna a po něm pro všechny, kdo chtějí odejít," uvedl britský premiér Boris Johnson. Předseda Evropské rady Charles Michel upozornil, že země nesmí dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí a ochránit hranice EU.

Deník Le Figaro dnes napsal, že francouzské bezpečnostní složky sledují pět Afghánců, které Francie evakuovala v rámci repatriačních a záchranných letů z Kábulu. Jsou podezřelí z vazeb na Tálibán. Jeden ze sledovaných mužů podle listu přiznal svou příslušnost k tomuto extremistickému islamistického hnutí. Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes 1000 místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů.

V souvislosti s blížícím se termínem 31. srpna západní země zrychlují evakuace svých občanů a Afghánců, jimž by mohly v zemi hrozit represe. Od pondělního rána Američané odvezli přibližně 12.700 osob a další země 8900 lidí. Od předminulého víkendu, kdy Tálibán vstoupil po ovládnutí země do Kábulu, bylo podle BBC odvezeno z kábulského letiště na 58.700 lidí, většinou Afghánců, kteří spolupracovali se západními spojenci.

Mluvčí Tálibánu dnes vyzval zahraniční vlády, aby nepovzbuzovaly Afghánce k odchodu. Dodal, že válka v zemi skončila a že opět fungují nemocnice, školy či místní vláda. Tálibán dnes jmenoval první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství, a také šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starostu metropole. Tyto posty obsadili zástupci Tálibánu, hnutí přitom slíbilo vládu složenou z mnoha stran.

Mluvčí Tálibánu dnes zopakoval, že Tálibán nebude stejný jako v letech 1996 až 2001, kdy v zemi poprvé vládl, než ho po útocích na USA z 11. září svrhla operace vedená Spojenými státy. Komisařka OSN Bacheletová ale dnes uvedla, že má zprávy o porušování lidských práv Tálibánem, včetně mimosoudních poprav civilistů, omezování volnosti pohybu žen a potlačování pokojných protestů proti Tálibánu.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley dnes uvedl, že 14 milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady. Důvodem je podle něj kombinace velkého sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Evropská unie slíbila zvýšit humanitární pomoc pro Afghánce, a to ve vlasti i v zahraničí na 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč) z dosud plánovaných asi 50 milionů eur. Pomoc bude podmíněna dodržováním lidských práv. Pomoc afghánským uprchlíkům přislíbila například i americká společnost Airbnb, která poskytne v různých zemích bezplatné ubytování pro 20.000 afghánských uprchlíků. Šéf firmy Brian Chesky ale nesdělil, na jak dlouho to bude.

Související

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. AIR FORCE) Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy