NÁZOR - Nucená rezignace bolivijského prezidenta Evo Moralese v důsledku vojenského puče nepovede k obnově demokracie v zemi, jak mnozí stoupenci Moralesova svržení tvrdí, ale k nastolení krajně pravicového režimu teroru. S tímto varováním vystoupil v komentáři pro server Washington Post sociolog Gabriel Hetland, který přednáší iberoamerická studia na Univerzitě v Albany.
Rozptylme pochybnosti
K rozptýlení pochybností o takovém tvrzení odkazuje akademik na poslední události v Bolívii, především zabíjení demonstrantů, útoky na politické protivníky, dekret umožňující armádě zabíjet a vzestup rasismu.
"Morales je jedním z nejúspěšnějším prezidentů v historii země," píše Hetland. Připomíná, že za jeho vlády se Bolívie těšila pozoruhodné politické stabilitě a ekonomickému růstu, které usnadnily razantní snížení chudoby a proces bezprecedentního začlenění domorodých obyvatel do společnosti, což je také důvod, proč Morales získal v posledních volbách téměř polovinu hlasů a jasně předčil svého nejbližšího soupeře.
Přesto Morales čelil rostoucí opozici, což je důvod, proč nezískal většinu, upozorňuje odborník. Vysvětluje, že podle mnohých již Moreles neměl v roce 2019 kandidovat, když v roce 2016 prohrál referendum o omezení počtu prezidentských funkčních období, a ačkoliv soud o rok později jeho kandidaturu posvětil, setkalo se to s velkým odporem, především městských a středních vrstev, které ostatně Moralese obviňují, že zmanipuloval volby z minulého měsíce.
Organizace amerických států (OAS) se za tato obvinění postavila a 10. listopadu vydala zprávu o podstatných nesrovnalostech v bolivijských volbách, ačkoliv zpráva think tanku Center for Economic and Policy Research vyvrací, že by OAS předložila jakékoliv důkazy o podvodech, upozorňuje sociolog. Dodává, že mnoho Bolivijců bylo ovšem o podvodech přesvědčeno a vyšlo do ulic, nejprve s požadavkem anulování výsledků a později Moralesovy rezignace.
V čele těchto akcí stál konzervativní byznysmen Luis Fernando Camacho, zastínil centristu Carlose Mesu, který skončil ve volbách druhý, a posunul protesty doprava, nastiňuje odborník. Doplňuje, že následné policejní vzpoury připravily prostor pro "doporučení" armády z 10. listopadu, aby Morales rezignoval.
Rezignovali také Moralesovi spojenci, viceprezident a předsedové obou komor parlamentu, poté, co konzervativní bojůvky začaly vypalovat domy patřící představitelům Moralesovy strany Hnutí za socialismus a ohrožovat jejich příbuzné, uvádí Hetland. Konstatuje, že to připravilo cestu pro místopředsedkyni senátu Jeanine Áñezovou, aby se prohlásila za prezidentku.
"Áñezová, blízká spojenkyně Camachoa, je zapálený křesťanský konzervativec s rasistickými názory," píše expert. Připomíná, že přísahu složila nad obří biblí se slovy: "Bible se vrací do paláce", navíc je její nástup velmi sporný, jelikož k němu došlo po nucené rezignaci jí nadřazených ústavních činitelů a na senátní schůzi bez patřičného množství zákonodárců, jelikož ji v obavách o svou bezpečnost bojkotovali senátoři z Moralesovy strany, která ovládá dvě třetiny křesel.
Děsivá vláda
Nehledě na způsob, jakým se Áñezová stala prezidentkou, její vládu označuje akademik za děsivou. Připomíná, že s ohledem na skutečnost, že její strana v posledních volbách získala jen 4 % hlasů, měla Áñezová mandát pouze k vypsání nových voleb, což sice slíbila, ale žádné konkrétní kroky nepodnikla a namísto toho vyměnila armádní velení, ministry a vedení státních firem, přičemž noví ministři hrozí zatýkáním "vzpurných" novinářů a právníků.
Áñezová také zásadně přeorientovala zahraniční politiku země, přerušila styky s Venezuelou a vystoupila z Unie jihoamerických národů i Bolívarského svazu pro lid naší Ameriky, podotýká sociolog. Upozorňuje, že prezidentka také na demonstranty protestující proti spálení vlajky domorodých obyvatel a požadující rezignaci Áñezové, vypsání nových voleb, stažení vojáků do kasáren či propuštění zadržených demonstrantů poslala policejní a armádní jednotky, které použily slzný plny a ostrou munici.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Podle Meziamerické komise pro lidská práva si poslední násilnosti v Bolívii vyžádaly nejméně 23 mrtvých a 715 zraněných, přičemž k nejhorším došlo 15. listopadu, kdy policie a armáda zabila 9 poklidně protestujících ve městě Sacaba, uvádí Hetland. Dodává, že k tomu došlo poté, co Áñezovová vydala dekret znemožňující stíhat příslušníky ozbrojených složek za užití síly.
"Politická situace v Bolívii je vysoce alarmující," píše odborník. Připomíná, že Áñezovová vyhrožuje, že členové Moralesovy strany nebudou moci kandidovat v příštích volbách, ministr nové vlády Arturo Murillo označil členy předchozího kabinetu za "zvířata", která "bude lovit" a podobně jako jiní současní ministři vyhrožují novinářům, hrozí zatýkáním zákonodárců z Moralesovy strany, kteří se podílejí na "rozvratu a subverzi" - policie ostatně 13. listopadu znemožnila senátorům z Hnutí za socialismus vstoupit do sídla horní komory.
Áñezovová podle sociologa mění Bolívii v krajně pravicovou vojenskou diktaturu a pomstychtivost nového režimu, jeho dehonestující rasistická rétorika a kroky, represe vůči politickým oponentům, ochota zabíjet poklidně demonstrující a flagrantní rušení mechanismů, které mají chránit lidská práva, životy a základní svobody, jsou hluboce znepokojivé. Hetland proto kritizuje americkou administrativu, která nový bolivijský režim s neskrývanou radostí uznala.
Situace sice vypadá pochmurně, ale existují záblesky naděje, tvrdí expert. Připomíná, že kroky Áñezové vyvolaly odsouzení Meziamerické komise pro lidská práva, Vysokého komisaře OSN pro lidská práva i velkého počtu amerických politiků z Demokratické strany - Bernie Sanders puč, který odstranil Moralese, odsoudil, jeho straničtí kolegové odmítají následné represe.
Hnutí za socialismus a další části opozice diskutují o plánu na nové volby, zatímco sociální hnutí v zemi ukazuje, že se neskloní před nástupem krajní pravice, a jeho pochody a blokády reálně ohrožují schopnost Áñezové vládnout, konstatuje akademik. Připomíná, že silné sociální hnutí v Bolívii již dříve úspěšně svrhlo krajně pravicové utlačovatelské režimy, a proto podle Hetlanda zůstává jedinou otázkou, kolik lidí zemře, než k tomu dojde znovu.
Související
Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa
Ex-prezidentka Ánězová si ve vězení pořezala zápěstí
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 1 hodinou
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 1 hodinou
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 2 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 2 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 2 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 3 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 3 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 3 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 4 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 5 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 5 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 6 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 7 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 7 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 8 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 8 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 9 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 9 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 10 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku.
Zdroj: Lucie Podzimková