Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa

Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Podle serveru G1 nová aliance má podpořit země v dosažení cílů, které si stanoví ve svých národních strategiích. Například Brazílie, na jejímž území leží přes 60 procent pralesa, chce ukončit odlesňování do roku 2030. Podle stanice CNN Brasil se stanovením společného data, což navrhovala Brazílie, nesouhlasily Guyana, Suriname a Bolívie.

Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí. Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje. Počítají s vytvořením společného centra pro potírání zločinů proti životnímu prostředí, které bude koordinovat národní policie osmi signatářských zemí. Dalším cílem prohlášení je posílit Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, které jsou státy členy.

Země se také chtějí vyvarovat tomu, aby se amazonský prales dostal do "bodu zvratu". To je situace, kdy by prales začal vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik by ho absorboval.

Prohlášení vyzývá rozvinuté země, aby dodržely svůj slib poskytovat ročně pomoc na ochranu klimatu ve výši 100 miliard dolarů. Peníze by měly dostat chudší státy a rozvíjející se ekonomiky, mezi které patří i státy zastoupené na summitu v Belému.

Jedním z hlavních bodů sporu byla podle agentura otázka těžby ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa. "Je nutné opustit fosilní paliva," uvedl Petro. Naopak Brazílie by podle agentury EFE chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky. Ropný průmysl je klíčový i pro další přítomnou zemi na summitu, Venezuelu, a s jeho rozvojem počítá také Guyana. V prohlášení se státy zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. Spory mezi státy později popřel brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. "Nemáme odlišné postoje," řekl.

To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. "Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí, je to jen seznam slibů," řekl vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.

Amazonský summit v Belému je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.

Na jednání v Belému jsou prezidenti Brazílie, Bolívie, Kolumbie a Peru. Venezuelu zastupuje viceprezidentka, Guyanu premiér a Surinamu a Ekvádor ministři zahraničí.