Putin údajně nabídnul USA zastavení invaze. Kreml to před jednáním s Witkoffem popřel

Do Moskvy má v následujících dnech dorazit zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, půjde o čtvrtou Witkoffovu cestu do Ruska od chvíle, kdy se Trump opět ujal úřadu prezidenta Spojených států.

Podle serveru SkyNews informací Witkoff v minulosti absolvoval tři dlouhá jednání přímo s Vladimirem Putinem, přičemž hlavním tématem byl možný konec války na Ukrajině. Americké zdroje uvedly, že tento týden je z pohledu Bílého domu považován za „kritický“ pro dosažení trvalého míru. Trumpova administrativa údajně pohrozila, že se stáhne z role prostředníka, pokud nebude dosaženo pokroku.

Zdroje listu Financial Times dnes uvedly, že Putin během nedávného setkání s Witkoffem v Petrohradu naznačil ochotu vzdát se části svých dřívějších maximalistických požadavků. Měl údajně nabídnout ukončení války na současných frontových liniích a připustit, že Moskva by mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské –, které Rusko od roku 2022 považuje za své, přestože je plně nekontroluje.

Pokud by tato nabídka skutečně platila, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadní ruské rétorice. Kreml dosud trval na tom, že všechny čtyři oblasti musí být plně začleněny do Ruské federace jako podmínka jakéhokoliv mírového ujednání.

Kreml ale dnes tato tvrzení důrazně odmítl a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je označil za zcela nepravdivá. „V poslední době se objevuje mnoho falešných zpráv, a to i od uznávaných médií,“ uvedl pro ruská státní média. „Lidé by měli věřit pouze ověřeným a oficiálním zdrojům.“ Peskov zároveň zdůraznil, že žádné takové ujednání nebo návrh z ruské strany nepadl a že jakékoliv zprávy tohoto typu jsou spekulace, které „zkreslují skutečný průběh jednání“.

Nově Putin překvapivě připustil i možnost přímých jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, což by bylo poprvé od počátku invaze v únoru 2022. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ uvedl Putin v pondělí pro ruskou státní televizi. „Doufáme, že i zástupci kyjevského režimu to vnímají podobně. Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“

Peskov mezitím označil Ukrajinu za stranu, která by měla „učinit kroky k otevření cesty k jednání“. Prezident Zelenskyj včera potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat s Ruskem „v jakémkoliv formátu“, ale jako podmínku uvedl „úplné příměří“, které Moskva podle něj během velikonočního víkendu opět porušila.

V Londýně se dnes mělo uskutečnit klíčové multilaterální jednání mezi diplomaty USA, Velké Británie, Francie, Německa a Ukrajiny. Setkání však bylo na poslední chvíli výrazně zredukováno. Jak informoval moskevský zpravodaj Ivor Bennett, schůzky sice probíhají, ale pouze na nižší úrovni, než se původně očekávalo. Podle Bennetta to může Kreml vnímat jako posílení vlastní pozice v nadcházejících rozhovorech s Witkoffem.

„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ poznamenal Bennett s tím, že cílem mělo být sjednocení pozice Západu a Ukrajiny, ale k tomu zjevně nedošlo. V zákulisí prý Spojené státy tlačí na to, aby Kyjev uznal Krym jako ruský, což je pro Ukrajinu naprosto nepřijatelné.

Donald Trump podle několika amerických médií vyjádřil odhodlání dosáhnout mírové dohody ještě do konce tohoto týdne. S ohledem na aktuální vývoj však tato ambice začíná vypadat jako čím dál méně reálná. 

Související

Prezident Trump

Místo radosti skepse. Proč je potřeba brát nové Trumpovo ultimátum pro Rusko s rezervou?

Prezident Donald Trump v pondělí překvapil, když zkrátil svůj 50denní termín pro Rusko, aby začalo jednat o míru na Ukrajině, na „asi 10 až 12 dní od nynějška.“ „Není důvod čekat,“ řekl Trump. „Chci být velkorysý, ale prostě nevidíme žádný pokrok.“ Není však překvapením, že na základě zkušeností s Trumpovým dodržováním termínů zaznívá spíše skepse, než radost.
Prezident Trump

Putin nedostal od Trumpa na ukončení války ani dva týdny

Donald Trump dnes oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině, na „10 nebo 12 dní“, a to od dneška. Navázal tak na svá předchozí slova, kdy vyjádřil značné zklamání z Putina a oznámil, že zkracuje lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

před 41 minutami

AC Sparta Praha

Sparta nezvládla zápas v Kazachstánu. Ostrava přišla v souboji s Legií o výhru

Po Plzni se v rámci 2. předkola evropských pohárů o tomto týdnu představili i další dva čeští kluboví účastníci – Baník Ostrava (2. předkolo Evropské ligy) a pražská Sparta (2. předkolo Konferenční ligy). Ani jeden z těchto celků se ale bohužel vítězství ve svých zápasech nedočkal. Ostrava až v závěru přišla o vedení 2:1 s Legií Varšava a přestože v samém závěru padl do polské branky třetí gól, nebyl uznán kvůli ofsajdu a tak za týden do Polska zamíří s pouhou remízou 2:2 v zádech. Ještě hůře dopadla při svém úvodním vystoupení v letošní ročníku evropských pohárů Sparta, která si z kazašského Aktobe veze prohru 1:2, když domácí udeřili prakticky ze dvou akcí, které v zápase měli.

před 43 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

Klub i hráč potvrdili konec spolupráce. Ewerton se z Ostravy stěhuje do Egypta

Až ve čtvrtek nastoupí ostravský Baník do veledůležité odvety v rámci 2. předkola Evropské ligy ve Varšavě proti Legii, bude se už muset obejít bez služeb osmadvacetiletého dosavadního kapitána a útočníka Ewertona. Tento Brazilec potvrzuje spekulace z posledních dní a stěhuje se do Egypta, nikoli však do Al-Ahly, ale do Pyramids. K tomuto týmu se připojí Ewerton v Turecku, kde je momentálně tento káhirský klub na soustředění.

před 50 minutami

Prezident Trump

Místo radosti skepse. Proč je potřeba brát nové Trumpovo ultimátum pro Rusko s rezervou?

Prezident Donald Trump v pondělí překvapil, když zkrátil svůj 50denní termín pro Rusko, aby začalo jednat o míru na Ukrajině, na „asi 10 až 12 dní od nynějška.“ „Není důvod čekat,“ řekl Trump. „Chci být velkorysý, ale prostě nevidíme žádný pokrok.“ Není však překvapením, že na základě zkušeností s Trumpovým dodržováním termínů zaznívá spíše skepse, než radost.

před 1 hodinou

Zdeněk Milata

Komunisté velebící agresora měli v Rusku zůstat. Za podkopávání demokracie zkrachovali na hranicích po právu

Čtveřice členů KSČM opět ukázala, že věrnost totalitě a servilita vůči ruskému imperialismu jsou pro ně primárním politickým programem. Jejich cesta do Ruska, podniknutá navzdory jasným varováním, není jen výrazem naivity či omylu. Jednoznačně se snaží oslabit Evropu a zlomit Českou republiku. Lidé jako oni se v tomto zápase bez váhání staví na stranu agresora.

před 2 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael pozastavil vojenské operace v Gaze. Bude to ale stačit?

V reakci na rostoucí mezinárodní pobouření nad zhoršující se humanitární krizí v Gaze Izrael oznámil každodenní „taktickou pauzu ve vojenské činnosti“ v několika oblastech regionu. Cílem tohoto kroku je umožnit, aby více humanitární pomoci dorazilo k milionům Palestinců, kteří čelí vážným problémům s nedostatkem jídla, podvýživou a vysídlením. Vzhledem k dlouhotrvajícímu nedostatku pomoci se ale podle CNN objevují stále častější otázky, zda tento krok bude stačit k vyřešení obrovských potřeb obyvatel Gazy po měsících nedostatečné pomoci.

před 4 hodinami

Evropská unie

EU jen pár hodin po dohodě přiznala, že nemůže zaručit jeden ze slibů

Evropská unie přiznala, že nemá moc zajistit splnění svého slibu investovat 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, a to jen několik hodin poté, co tento závazek učinila během obchodních jednání ve Skotsku. Důvodem je, že peníze budou pocházet výhradně od soukromých evropských společností, nad kterými Brusel nemá žádnou kontrolu.

před 4 hodinami

Marcela Hennlichová

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Putin nedostal od Trumpa na ukončení války ani dva týdny

Donald Trump dnes oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině, na „10 nebo 12 dní“, a to od dneška. Navázal tak na svá předchozí slova, kdy vyjádřil značné zklamání z Putina a oznámil, že zkracuje lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zkrátí Putinovi ultimátum. Rusko na ukončení války nedostane ani 50 dní

Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil značné zklamání z Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje původně padesátidenní lhůtu, kterou dal Rusku na ukončení války na Ukrajině. Během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku sdělil novinářům, že je „velice zklamaný“ a že padesátidenní období bude „menší“.

před 7 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Pentagon uspořádá Top Gun. Na školení sebevražedných útoků s drony dohlédnou Ukrajinci

Americké ministerstvo obrany se podle Defense One chystá uspořádat speciální výcvikové školení přezdívané „Top Gun“, zaměřené na útočné drony řízené z pohledu první osoby. Tyto bezpilotní letouny, které se v současnosti osvědčují v ukrajinské obraně proti ruským silám, budou předmětem intenzivního výcviku na Camp Atterbury v Indianě. Cílem této iniciativy je dosáhnout „americké dominance v oblasti dronů“.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Thajsko

Thajsko a Kambodža ohlásily okamžité příměří. Obě země poděkovaly Číně a Trumpovi

Kambodžský premiér Hun Manet a thajský prozatímní lídr Phumtham Wechayachai se shodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří, které vstoupí v platnost o půlnoci malajského času. Oznámil to malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednání, které moderoval. Setkání se uskutečnilo v Kuala Lumpuru a cílem bylo ukončit pětidenní ozbrojený konflikt, který si vyžádal životy nejméně 35 lidí a vyhnal z domovů přes 300 000 osob z obou stran hranice.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

British Airways, ilustrační fotografie

"V letadle je bomba, smrt Americe, smrt Trumpovi." Cestující zažili během letu chvíle hrůzy

Skotská policie zahájila vyšetřování po výtržnictví na palubě letadla společnosti easyJet, které letělo z Londýna (Luton) do Glasgowa. Incident se stal v neděli ráno, kdy letoun přistál na glasgowském letišti. Na palubě došlo k dramatické situaci, kdy muž začal křičet výrazy jako „Alláhu Akbar“ (což v arabštině znamená „Bůh je největší“) a „smrt Trumpovi“, a také vyhrožoval bombou.

před 10 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Mohou USA zabránit okupaci Tchaj-wanu? Podle expertů musí prvně vyřešit zásadní otázku

S rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu americké námořní flotily na budoucí konflikty se armáda stále více zaměřuje na bezpilotní systémy, především drony. Předseda katedry námořní strategie JC Wylieho na Námořní válečné akademii James Holmes upozorňuje, že menší, agilnější námořní drony by mohly hrát klíčovou roli, zejména v kritických počátečních fázích konfliktu. Podle Jacka Rowleyho, bývalého inženýra námořnictva, je ale nutné dbát na potřeby hybridní flotily skládající se z tradičních posádek i bezpilotních povrchových a podvodních vozidel. Vyvstává tak zásadní otázky: Kam na amerických lodích umístit drony a jaké vlastně námořnictvo potřebuje?

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

V Gaze hladomor není, tvrdí Netanjahu navzdory zjevným důkazům. IDF zavedly humanitární pauzy

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že každý den pozastaví vojenské operace v Gaze na deset hodin, aby se zlepšila humanitární situace v oblasti. Tyto pauzy, které jsou v platnosti od 10:00 do 20:00 místního času, se týkají tří obydlených oblastí: Al-Mawasi, centrální Deir al-Balah a severní Gazy. Cílem je umožnit Organizaci spojených národů (OSN) a dalším organizacím doručovat jídlo a léky obyvatelům „až do odvolání“.

před 11 hodinami

Eva Taterová

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová

V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.

před 12 hodinami

Jak se vyhnout ruským balistickým raketám? Ukrajina vymyslela trik, kterým ochrání F-16

Ukrajinské stíhací letouny F-16 získaly významnou posilu v podobě nových mobilních modulů pro údržbu a provoz, které jim pomohou vyhýbat se ruským útokům balistickými raketami. Tyto komplexy, vyvinuté charitativní nadací "Come Back Alive" a ukrajinským ministerstvem obrany, obsahují vše potřebné pro údržbu a vybavení letadel, stejně jako pro provádění operačních činností.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy