Putin údajně nabídnul USA zastavení invaze. Kreml to před jednáním s Witkoffem popřel

Do Moskvy má v následujících dnech dorazit zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, půjde o čtvrtou Witkoffovu cestu do Ruska od chvíle, kdy se Trump opět ujal úřadu prezidenta Spojených států.

Podle serveru SkyNews informací Witkoff v minulosti absolvoval tři dlouhá jednání přímo s Vladimirem Putinem, přičemž hlavním tématem byl možný konec války na Ukrajině. Americké zdroje uvedly, že tento týden je z pohledu Bílého domu považován za „kritický“ pro dosažení trvalého míru. Trumpova administrativa údajně pohrozila, že se stáhne z role prostředníka, pokud nebude dosaženo pokroku.

Zdroje listu Financial Times dnes uvedly, že Putin během nedávného setkání s Witkoffem v Petrohradu naznačil ochotu vzdát se části svých dřívějších maximalistických požadavků. Měl údajně nabídnout ukončení války na současných frontových liniích a připustit, že Moskva by mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské –, které Rusko od roku 2022 považuje za své, přestože je plně nekontroluje.

Pokud by tato nabídka skutečně platila, znamenalo by to zásadní změnu v dosavadní ruské rétorice. Kreml dosud trval na tom, že všechny čtyři oblasti musí být plně začleněny do Ruské federace jako podmínka jakéhokoliv mírového ujednání.

Kreml ale dnes tato tvrzení důrazně odmítl a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je označil za zcela nepravdivá. „V poslední době se objevuje mnoho falešných zpráv, a to i od uznávaných médií,“ uvedl pro ruská státní média. „Lidé by měli věřit pouze ověřeným a oficiálním zdrojům.“ Peskov zároveň zdůraznil, že žádné takové ujednání nebo návrh z ruské strany nepadl a že jakékoliv zprávy tohoto typu jsou spekulace, které „zkreslují skutečný průběh jednání“.

Nově Putin překvapivě připustil i možnost přímých jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, což by bylo poprvé od počátku invaze v únoru 2022. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ uvedl Putin v pondělí pro ruskou státní televizi. „Doufáme, že i zástupci kyjevského režimu to vnímají podobně. Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“

Peskov mezitím označil Ukrajinu za stranu, která by měla „učinit kroky k otevření cesty k jednání“. Prezident Zelenskyj včera potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat s Ruskem „v jakémkoliv formátu“, ale jako podmínku uvedl „úplné příměří“, které Moskva podle něj během velikonočního víkendu opět porušila.

V Londýně se dnes mělo uskutečnit klíčové multilaterální jednání mezi diplomaty USA, Velké Británie, Francie, Německa a Ukrajiny. Setkání však bylo na poslední chvíli výrazně zredukováno. Jak informoval moskevský zpravodaj Ivor Bennett, schůzky sice probíhají, ale pouze na nižší úrovni, než se původně očekávalo. Podle Bennetta to může Kreml vnímat jako posílení vlastní pozice v nadcházejících rozhovorech s Witkoffem.

„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ poznamenal Bennett s tím, že cílem mělo být sjednocení pozice Západu a Ukrajiny, ale k tomu zjevně nedošlo. V zákulisí prý Spojené státy tlačí na to, aby Kyjev uznal Krym jako ruský, což je pro Ukrajinu naprosto nepřijatelné.

Donald Trump podle několika amerických médií vyjádřil odhodlání dosáhnout mírové dohody ještě do konce tohoto týdne. S ohledem na aktuální vývoj však tato ambice začíná vypadat jako čím dál méně reálná. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů

Ruská vojska pokračují v mohutné ofenzivě na severu Ukrajiny a dostávají se do bezprostřední blízkosti regionálního centra Sumy. Město, které mělo před válkou přibližně čtvrt milionu obyvatel, se tak ocitá v dosahu ruských dělostřeleckých systémů i bezpilotních letounů, varují ukrajinští představitelé a analytici.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Obvinil vládu Petra Fialy z nekalé činnosti a netransparentnosti v souvislosti s kauzou, kdy bývalý šéf české justice Pavel Blažek přijal pro svůj resort miliardu v bitcoinech od trestaného Tomáše Jiřikovského. „Skutečně z nás dělají banánovou republiku a vyšetřuje to i FBI,“ prohlásil.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pavel Blažek

Stát z toho má miliardu a já ani korunu, jen demisi. Odcházím jako zpráskaný pes, stěžuje si Blažek

Bitcoinová kauza, která otřásla českou politickou scénou, se podle slov Pavla Blažka může stát definitivní tečkou za jeho politickou kariérou. Dosluhující ministr spravedlnosti z ODS se o celé záležitosti podrobně rozpovídal v podcastu Dimun, kde tvrdí, že jeho jediným cílem bylo získat finanční prostředky pro státní správu. Zároveň přiznal, že zvažuje odchod z politiky, neboť má pocit, že „odchází jako zpráskaný pes“. Na sociální síti X později uvedl, že nebude kandidovat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů

Ruská vojska pokračují v mohutné ofenzivě na severu Ukrajiny a dostávají se do bezprostřední blízkosti regionálního centra Sumy. Město, které mělo před válkou přibližně čtvrt milionu obyvatel, se tak ocitá v dosahu ruských dělostřeleckých systémů i bezpilotních letounů, varují ukrajinští představitelé a analytici.

před 7 hodinami

Pavel Blažek

Politico: Bitcoinový skandál od drogového dealera může ovlivnit české volby

Českou politickou scénou otřásá rozsáhlý skandál, který by mohl výrazně ovlivnit výsledek nadcházejících podzimních parlamentních voleb. V centru aféry stojí dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jenž rezignoval poté, co vyšlo najevo, že jeho ministerstvo přijalo dar v podobě bitcoinu v hodnotě 40 milionů eur od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského, upozornil server Politico.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vernisáž na náměstí Míru.

FESTMICHAEL 2025: studenti jako hrdinové dnešní doby

Před šestnácti lety přišli studenti Školy Michael s nápadem, že by svá díla měli sdílet s širší veřejností – nejen se svými učiteli nebo návštěvníky školy. Vznikl tak FESTMICHAEL, dnes už tradiční přehlídka nejlepších prací studentů Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael, která každý rok oživuje veřejný prostor hlavního města.

před 8 hodinami

V Džiddě jednají delegace USA a Ukrajiny. (11.3.2025)

Tajemný vlivný muž stojící za Zelenským: Andrij Jermak tahá za nitky, sklání se před ním i jeho odpůrci

V únoru letošního roku vzbudilo setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem pozornost nejen kvůli konfrontační atmosféře, ale i kvůli výraznému kontrastu mezi bojovým oblečením Zelenského a elegantním oblekem jeho vedoucího kanceláře Andrije Jermaka, který tiše seděl po jeho boku. Právě Jermak, padesátník s minulostí právníka a filmového producenta, se za poslední roky stal jednou z nejvlivnějších postav v ukrajinské politice – a zároveň i jednou z nejkontroverznějších, píše Politico.

před 9 hodinami

Eva Decroix

Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Fiala svolává Bezpečnostní radu státu

Vláda se chystá na významnou personální změnu. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhuje poslankyni a místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Tato čtyřiačtyřicetiletá právnička a mediátorka má ve funkci nahradit Pavla Blažka (ODS), který rezignoval kvůli rozsáhlé kauze spojené s přijetím daru v podobě bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun.

před 9 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici

Nizozemská vládní koalice se v úterý ráno zhroutila poté, co Geert Wilders, předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), oznámil odchod své strany z vlády kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Konec podpory PVV znamená pád nejpravicovější vlády v moderních nizozemských dějinách a pravděpodobně povede k předčasným volbám.

před 10 hodinami

Britské batole Madeleine McCannová zmizela 3. května 2007.

Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání

V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozbíhá pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Němečtí policisté se aktuálně soustředí na více než dvacet pozemků ve východní části města, přičemž oblast zahrnuje i okolí chaty, kde žil hlavní podezřelý Christian B. Zásahové jednotky a kriminalisté doufají, že právě tato oblast by mohla nabídnout nové indicie v případu, který již téměř dvě desetiletí zůstává nevyřešený.

před 11 hodinami

Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy