Budou Američané umírat pro silné akciové trhy? Nositel Nobelovy ceny varuje

NÁZOR – V polovině března, po týdnech popírání, americký prezident Donald Trump konečně přiznal, že covid-19 je vážná hrozba a vyzval Američany k omezení mezilidského kontaktu, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii deklaruje, že toto opožděné přiznání reality – údajně motivované obavou o poškození akciových trhů – má smrtící důsledky.

Lepší pozdě než nikdy

Epidemiologové věří, že vyhlášení karantény o týden dříve mohlo v USA zachránit desítky tisíc životů, uvádí Krugman. Dodává, že „lepe pozdě než nikdy“, přičemž se konečně zdá, že Spojené státy mají konečně strategii, která zdržuje virus a zároveň ulevuje od ekonomických potíží způsobených karanténou.

„Trump a celá Republikánská strana nyní tuto strategii opouštějí,“ tvrdí nobelista. Konstatuje, že to sice nepřiznávají explicitně a své kroky vysvětlují různými způsoby, ale jejich základní postoj zní, že pro Dow-Jonesův burzovní index musejí zemřít tisíce Američanů.

Strategie, kterou Trump podle profesora opouští, fungovala v zemích jako Jižní Korea a Nový Zéland. Spočívala v úvodní karanténě, která zploštila křivku nakažených a omezila jejich počty na relativně nízkou úroveň, vysvětluje Krugman. Doplňuje, že následovat mělo pozvolné otevírání ekonomiky a rozsáhlé testování, trasování kontaktů nakažených a izolace těch, kteří mohou nemoc šířit.

Přísná karanténa znamená ztrátu příjmů mnoha lidí i firem a téměř polovina dospělých Američanů žije v domácnosti, kde některý člen přišel za poslední dva měsíce o příjem, přiznává ekonom. Deklaruje, že proto musí přijít i pomoc, především štědrá podpora v nezaměstnanosti a finanční injekce malým firmám, aby byla karanténa snesitelná.

Ve skutečnosti je tato pomoc ve Spojených státech efektivnější, než se obecně soudí, tvrdí profesor. Připouští, že zpočátku zahlcené úřady práce nezvládaly zpracovávat příliv žádostí, ale nakonec začaly fungovat a momentálně většina nezaměstnaných Američanů dostává podporu, která jim kompenzuje velkou část ztracených příjmů.

„Pomoc malým firmám skrze půjčky, které se změní v granty, pokud budou tyto peníze použity k zachování výplat, je víc než co jiného chaos,“ přiznává Krugman. Přesto podle něj mnohé malé americké podniky tyto peníze obdržely a využily je uvedeným způsobem, a ačkoliv je narychlo tkaná koronavirová záchranná síť plná děr, chrání četné Američany před extrémními problémy.

Tato záchranná síť ale během nadcházejících měsíců zmizí, pokud ji Kongres a Bílý dům nebudou udržovat, varuje ekonom. Podotýká, že malé podniky mají pouze osm týdnů na to, aby půjčku přeměnily v grant, v důsledku čehož mnoho z nich začne v horizontu jednoho měsíce propouštět, navíc rozšířená podpora v nezaměstnanosti vyprší 31. července, nehledě na to, že bez velké pomoci z Washingtonu budou muset bezmocné místní úřady začít brzy ve velkém propouštět učitele, hasiče či policisty.

Návrat ke standardu

Navzdory tomu se Trump a jeho strana staví proti další pomoci nezaměstnaným i postiženým státům a místním úřadům, přičemž veškeré naděje upínají k znovuotevření ekonomiky, ačkoliv tato myšlenka děsí zdravotníky, kteří varují před druhou vlnou nákazy a dalšími oběťmi, uvádí Krugman. Pokládá proto otázku, odkud pochází tlak na znovuotevření ekonomiky.

„Někteří republikáni tvrdí, že si nemůžeme dovolit dále poskytovat záchrannou síť, protože tím vytvoříme příliš dluhů,“ píše ekonom. Taková tvrzení označuje za ekonomicky chybná a neupřímná, protože ani nárůst rozpočtových deficitů neodradil Trumpovu administrativu od prosazení velkých daňových úlev.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V USA také existuje snaha předstírat, že tlak na znovuotevření ekonomiky pochází od běžných občanů a je požadavkem široké veřejnosti, uvádí nositel Nobelovy ceny. Sám tvrdí, že americká veřejnost se ale mnohem více obává příliš rychlého, než příliš pomalého rušení protipandemických opatření, což platí i o těch, kteří v jejich důsledku přišli o práci.

Tlak na ignorování zdravotních expertů pochází podle profesora z nejvyšších pater, od Trumpa a jeho stoupenců, kteří mají jen omezenou podporu veřejnosti, a přesto se uchylují k vyhraněné politice. Jaký je tedy podle ekonoma důvod, že prezident a jeho přátelé riskují vyšší počet obětí?

„Odpověď zajisté zní, že se vrací ke svému standardu,“ píše Krugman. Deklaruje, že na počátku pandemie Trump a americká pravice obecně zlehčovali hrozbu, protože nechtěli ohrozit ceny akcií, a nyní prosazují předčasné ukončení karantény, jelikož si myslí, že tím cenu akcií vyženou opět vzhůru.

Není nutné jít touto cestou a jiný prezident by možná Američanům řekl, že vedou tvrdý boj, který nakonec vyhrají, míní profesor. Připomíná, že guvernéři amerických států, kteří tak učinili, jako například newyorský Andrew Cuomo, zažívají vzestup popularity.

Trump ale nedokáže překonat své chvástání, tvrdí, že vše probíhá pod jeho bedlivým dohledem, a je zjevně posedlý stavem akciových trhů, podle kterého měří úspěšnost svého prezidentství, uvádí ekonom. Šéfa Bílého domu a jeho spolupracovníky obviňuje z toho, že chtějí rychle znovuotevřít ekonomiku bez ohledu na to, kolik lidí tím zabijí, a jejich postoj je fakticky takový, že Američané musejí položit život za Dow-Jonesův index.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) nezaměstnanost / nezaměstnaní Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy