ROZHOVOR | Česku ohledně bezpečnosti vyhovuje Trump. Pokud se Biden obklopí extrémní levicí, hrozí riziko, říká diplomat

ROZHOVOR – Bývalý diplomat Martin Svárovský tvrdí, že pro Českou republiku by bylo lepší, aby v Bílém domě i po prezidentských amerických volbách setrval Donald Trump. „Pokud se výhradně zaměřím na aspekty týkající se globálně-politického uspořádání a českých bezpečnostních zájmů, pak bych preferoval vítězství Donalda Trumpa,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Martin Svárovský.

Vedoucí Programu bezpečnostních strategií a bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský konstatuje, že pro Českou republiku je výhodnější, aby pokračovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která realisticky hodnotí stav globální politické scény jako prostoru soupeřících mocností. „Z tohoto úhlu pohledu je lepší mít na americké straně Trumpovu administrativu, která zmíněnému nebezpečí přikládá patřičnou váhu a k nepřátelským mocnostem je odhodlána přistupovat z pozice síly.“

Místopředseda zahraniční komise v KDU-ČSL si netroufne stoprocentně odhadnout, koho by si na další čtyři roky v Bílém domě přáli nejvyšší čeští ústavní činitelé. Máme vládu orientovanou na byznys. V oblasti hospodářsko-ekonomické ale nejde říci, zda bude pro liberalizaci trans-atlantického obchodu výhodnější Trumpův či Bidenův triumf.“

Svárovský se nicméně přiklání k variantě, že vrcholná politická scéna více přeje vítězství Joeovi Bidenovi. „ Protože jsou čeští politici, stejně jako většina tuzemské veřejnosti, ovlivněni rozhodujícími americkými či evropskými médii, pak si myslím, že větší sympatie budou u nich na straně Bidena,“ míní bývalý volební pozorovatel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti připomíná, že za Donalda Trumpa a jeho administrativy   ztroskotala jednání ohledně liberalizace obchodu mezi Amerikou a Evropou. „Když vše zjednoduším, pak by Česká republika potřebovala, aby se nový americký prezident mohl věnovat ekonomice i obchodu a pokračovala nějakým způsobem liberalizační jednání, která by pokusila oživit předešlé ztroskotané pokusy. Ale v této chvíli nelze kvalifikovaně říci, jestli by na restart zkrachovalých jednání byla větší šance za Trumpa či Bidena.“

Před čím expert na zahraniční politiku varuje je, že Česká republika z hrubého domácího produktu neodvádí potřebná dvě procenta na svou obranu. Přitom na summitu NATO ve Walesu se zavázala a slíbila, že tak bude činit. „Jedná se o náš velký problém, který se ve vnímání České republiky může negativně odrazit u obou prezidentských kandidátů. A kriticky jej bude vnímat jak Trumpova, tak Bidenova administrativa.

Bývalého zástupce ředitele Odboru střední Evropy na ministerstvu zahraničních věcí děsí postoj premiéra Andreje Babiše, ministra obrany Lubomíra Metnara i ministra vnitra Jana Hamáčka, kteří opakovaně tvrdí, že zmíněný závazek ohledně dvou procent z HDP už neplatí. „Ano, nejsme jediní, kteří svůj závazek neplní, protože navýšit HDP na dvě procenta opravdu není jednoduché, ale od žádných jiných evropských politických představitelů jsem otevřeně neslyšel, že podepsaný závazek už není relevantní, jak tvrdí Babiš, Metnar a Hamáček. V Americe totiž platí, že co je psané, to je dané,“ má jasno Svárovský.

Bývalý zástupce šéfa Odboru analyticko-plánovacího ministerstva zahraničí nerazí automaticky názor, jako někteří čeští emigranti, že Biden by v případě vítězství uvrhnul USA do socialismu. „U Bidena z hlediska bezpečnostní otázky, kterou sledují emigranti, velmi záleží na tom, jaká část demokratické strany přijde do administrativy. Musíme zmínit, že u Demokratické strany existuje výrazné levicové křídlo, a to zejména kolem neúspěšného prezidentského kandidáta Bernie Sanderse. Pokud by se takovými členy obklopil, mohlo by to pro naše bezpečnostní zájmy být nevýhodné,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy Martin Svárovský, bývalý zástupce velvyslance v Budapešti a Varšavě.

TVRZENÍ, ŽE ZÁVAZEK UŽ NEPLATÍ JE PROBLÉMEM PRO OBA

Pane Svárovský, vítězství kterého prezidentského kandidáta by bylo lepší z pohledu České republiky?

Nemohu říci, jak bych se zachoval jako americký volič. Výhrady proti Trumpově osobnosti plně chápu. Pokud se v amerických volbách výhradně zaměřím na aspekty týkající se globálně – politického uspořádání a českých bezpečnostních zájmů, pak bych z uvedených dvou úhlů pohledu preferoval vítězství Donalda Trumpa.

Můžete říci, proč?

Musíme si uvědomit, že nejde jen o Trumpovu osobu, ale mnohem důležitější je jeho celá administrativa. V globálně – politickém uspořádání totiž naprosto správně definuje stávající svět jako planetu soupeřících mocností. A nejenom, že o současném stavu hovoří, ale převedla jej na základě schválení Kongresu přímo do americké doktríny, tedy americké bezpečnostní i obranné strategie. A Trumpova administrativa říká, že nyní svět už neovlivňuje žádná bipolární soupeření či jedna unipolární mocnost ani multilaterární organizace. Ale že lidstvo se řídí podle několika vzájemně soupeřícími mocnostmi. A zmíněné aspekty jsou naprosto realistickým hodnocením stavu světa, a přesně tak je k tomu nutné přistupovat. Pokud by Trumpova administrativa vyhrála, je zárukou, že by ve své vizi pokračovala. Pro Českou republiku je zmíněné hodnocení nesmírně klíčové, protože otevřeně říká, jak je pro Západ je nebezpečné Rusko a Čína. Zatímco ještě před deseti lety jsme mohli diskutovat o tom, jestli Rusko a Čína budou nepřátelskými mocnostmi, pak všechny realistické analýzy týkající se vojenských schopností i armádní strategie, uvažování jejich politických elit, svědčí o tom, že v příštích deseti až patnácti letech budou obě mocnosti pro nás představovat nebezpečí. A proto je zapotřebí mít na americké straně Trumpovu administrativu, která zmíněnému nebezpečí přikládá patřičnou váhu a je připravena přistupovat k soupeřům i z pozice síly.

Koho by čeští ústavní činitelé podle vás rádi viděli v Bílém domě na následující čtyři roky?

Jelikož premiér Andrej Babiš je byznysman a vládu prioritně orientuje na hospodářsko-ekonomické zájmy, pak v této oblasti nyní nejde říci, zda bude pro trh výhodnější Trumpův či Bidenův triumf. My jako otevřená proexportní ekonomika máme zájem na tom, aby se prosadila další liberalizace obchodu mezi Amerikou a Evropou. Je nutné ale říci, že zmíněná jednání za Trumpovy administrativy ztroskotala. Ale nejde říci, že se zasekla jen díky odporu Trumpa, neboť tuto otázku zablokovaly i některé evropské země, a to z důvodů enviromentálních či právních výhrad, které se týkaly ochrany investic a arbitrážního řízení. A tak, když vše zjednoduším, pak by Česká republika potřebovala, aby se nový americký prezident mohl věnovat ekonomice i obchodu a pokračovala nějakým způsobem liberalizační jednání, která by pokusila oživit předešlé ztroskotané pokusy. Ale v této chvíli nelze kvalifikovaně říci, jestli by na restart zkrachovalých jednání byla větší šance za Trumpa či Bidena. Jedná se totiž o komplexní záležitost. Protože jsou ale čeští politici, stejně jako většina tuzemské veřejnosti ovlivněni rozhodujícími americkými či evropskými médii, pak si myslím, že větší sympatie budou u nich na straně Bidena.

Jak velkým problémem, ať už pro Trumpa či Bidena může být fakt, že Česká republika z hrubého domácího produktu neodvádí potřebná dvě procenta na svou obranu? Přitom při vstupu do NATO se zavázala a slíbila, že tak bude činit.

Jedná se o náš velký problém, který se ve vnímání České republiky může negativně odrazit u obou prezidentských kandidátů. A kriticky jej bude vnímat jak Trumpova, tak Bidenova administrativa. V celé záležitosti se jedná o jednu podstatnou věc, kterou si současná vláda Andreje Babiše vůbec neuvědomuje. A to že zmíněná dvě procenta jsou závazkem, k němuž se státy zavázaly v září 2014 na summitu ve Walesu. A pokud v Americe jakýkoli slib porušujete, tak se dostáváte do vážných obtíží. Jedna z charakteristik Spojených států amerických je, že jsou právním státem, a tak, co je napsáno a podepsáno, tak to je pevně dané. A čemu se u nás málo věnuje pozornost, je skutečnost, že kromě neodvádění dvou procent zaznívá z úst představitelů české vlády tvrzení, že podepsaný závazek už neplatí. A to je alarmující. Opakovaně to řekl, jak premiér Babiš, tak ministr obrany Metnar i šéf vnitra Hamáček. A tímto postojem se stáváme černou ovcí Evropy. Ano, nejsme jediní, kteří svůj závazek neplní, protože navýšit HDP na dvě procenta opravdu není jednoduché, ale od žádných jiných evropských politických představitelů jsem otevřeně neslyšel, že podepsaný závazek už není relevantní, jak tvrdí Babiš, Metnar a Hamáček. Pokud nezměníme náš postoj, pak budeme mít problém s úplně každou americkou administrativou, ať už republikánskou či demokratickou.

Když jsme dotkli tématu ohledně NATO, chci se zeptat, co je v souvislosti s výsledkem prezidentských voleb z hlediska bezpečnosti pro Českou republiku klíčové?

Za velmi klíčové považuji, aby bylo realizováno plánované navýšení americké vojenské přítomnosti v Polsku. Má to zásadní dopad na bezpečnost našeho regionu. Je zřejmé, že větší jistota pokračování tohoto navyšování je s Trumpem, protože za něj bylo uvedené navýšení dojednané. Když globální supervelmoc někde realizuje významné vojenské instalace, nejedná se o posílení jen dané země, ale o navýšení bezpečnosti pro celý region. V Polsku je nyní zhruba 4,5 tisíce amerických vojáků. Nyní dochází k navýšení počtu o tisíc vojáků a bude zde rozmístěna obrněná brigáda, velitelství sboru i vybudování výcvikové kapacity pro tréninky amerických a polských speciálních sil. Právě poslední zmíněná komponenta je relevantní pro nás a měli bychom ji využít. Polsko a USA jsou totiž otevřeny tomu, že by naše speciální jednotky trénovaly v Drawsko Pomorskiem po jejich boku.

POVOLEBNÍ NÁSILÍ NENÍ PRO AMERIKU CHARAKTERISTICKÉ

Dokážete odhadnout, jaký vztah chová k České republice Donald Trump i jeho protějšek Joe Biden?

Donald Trump má k České republice určité rodinné vazby, když jeho první ženou byla Ivana Zelníčková, bývalá reprezentantka ve sjezdovém lyžování. Prezidentovy děti rovněž rodnou zemi své matky úplně neignorují. U Bidena netuším, zda má k nám nějaký vztah. Ale obecně je o něm známé, že inklinuje k Evropě, konkrétně k Německu, které by se mělo, pokud vyhraje, stát pro USA hlavním evropským partnerem. Obě země by tak měly zlepšit vzájemné vztahy. Trump si zase vybudoval velice upřímné a pevné přátelství k Polsku, což je pro nás zásadní z hlediska české bezpečnosti. Podstatné je, že ani u Trampa ani Bidena nehrozí odklon od Evropy, jaký předvedl Barack Obama, který se po svém zvolení soustředil hlavně na Asii.

Podle části českých emigrantů je Biden komunista a směřoval by USA do socialismu, jak například tvrdí odbojář Josef Mašín i hudebník a malíř Laco Deczi anebo zpěvačka Olga Matušková, vdova po Waldemaru Matuškovi. Je bývalý viceprezident USA skutečně takovou hrozbou? Je ale nutné připomenout, že v roce 1998, kdy byl v Senátu členem zahraničního výboru, se v něm  jako nejvýše postavený demokrat zasloužil o to, že demokraté podpořili rozšíření NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Vždy záleží na tom, o jakou příjmovou skupinu se jedná. Nelze totiž paušalizovat, že všichni čeští a slovenští emigranti volí Trumpa. Všeobecně v Americe, kde vládne systém dvou stran, platí klasické rozdělení, že republikáni chtějí nižší daně, zatímco demokraté žádají vyšší. A tak lidé, kterým se nelíbí zvyšování daní, berou Bidena jako nebezpečí. U Bidena z hlediska bezpečnostní otázky, kterou sledují i čeští emigranti, velmi záleží na tom, jaká část demokratické strany přijde do administrativy, pokud by Biden vyhrál. A to bychom věděli až někdy v lednu anebo v únoru. Musíme však zmínit, že část demokratů je výrazně levicová, a to zejména kolem neúspěšného prezidentského kandidáta Bernie Sanderse. Demokraté mají sice více proudů, ale nebezpečí, že by do administrativy přišli zastánci levice, skutečně existuje a potom by hrozilo českým bezpečnostním zájmům velké nebezpečí. Protože u této části jsou tendence k izolacismu a možná k prosazení větší vstřícnosti na Rusko a Čínu. Ale zda by k těmto predikcím došlo, pokud by Biden vyhrál, bychom věděli až s dvouměsíčním zpožděním. Pokud by se levicové křídlo do administrativy skutečně dostalo, znamenalo by to asi velké riziko.

Nebudeme zastírat, že Trump obrovsky polarizuje společnost. Mnozí voliči jsou na něj doslova alergičtí. Považují jej za primitiva, jehož rétorika je pro ně nepřijatelná. Kdybyste měl stručně říci, co se mu za čtyři roky, kdy je v úřadu, nejvíce povedlo a co mu ani jeho největší kritik nemůže upřít?

Co se Trumpovi rozhodně povedlo, je, že se jeho administrativě podařilo obnovit množství pracovních míst. Republikáni donutili některé americké firmy jako například automobilky, které vyráběly v Mexiku, aby se vrátily a daly pracovní příležitost vlastním lidem. To mu nelze upřít.

Kvůli koronavirové pandemii je v USA nyní velmi populární korespondenční hlasování. Nebojíte se, že při něm může docházet k řadě podvodům?

Myslím si, že ve standardních demokracií, kam Amerika jako právní stát samozřejmě patří, bych se něčeho takového neobával. Vše je právně přezkoumatelné. Určitě dojde k obvinění z administrativních zanedbání či pochybení, což se dá očekávat, zvláště když výsledek bude těsný. Podobných dohadů můžeme být svědky. Ale domnívám se, že v zemích jako jsou USA anebo i Česká republika se při volebním procesu zásadně nepodvádí. Něco jiného je ovlivňování voličů lživou kampaní, čehož jsme svědky všude, ale nemyslím si, že americké volby rozhodne podvod.

Neobáváte se násilností, které by mohly po volbách v Americe vypuknout? Lidé podle zpráv totiž začali rapidně více nakupovat zbraně. Mezi příznivci obou kandidátů je velice patrná nenávist.

Situace bude napjatější podle toho, jak moc bude těsný vítězný výsledek jednoho či druhého kandidáta. Přesto si nemyslím, že by se v ulicích měst po zvolení Trumpa či Bidena rozlila vlna násilí. Jeho spouštěčem byly vždy v minulosti rasové či sociální otázky. Nedomnívám se proto, že povolební násilí je charakteristické pro Spojené státy. Jinak všeobecný přístup ke zbraním má v Americe samozřejmě své pro a proti. Zásada americké ústavy je, že za všech okolností musí být každý sobě rovný. Pokud máte přístup ke zbraním, pak jste proti gangsterovi, který vás ohrožuje pistolí, v rovné situaci a on nemá proti vám žádnou výhodu. Pokud byste k nim přístup neměl, zločinec má okamžitě nad vámi převahu, a tak přesně uvažuje americká ústava.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

Více souvisejících

rozhovor Martin Svárovský Volby USA USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden diplomacie NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta

Americký exprezident Donald Trump tvrdí, že jeho nástupce v Bílém domě Joe Biden stojí na straně hnutí Hamás, když pohrozil zastavením dodávek amerických zbraní Izraeli. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy