NÁZOR: Co stojí za afghánským nezdarem? Známý politolog upozornil na přehlížený aspekt

Nepříliš povedené stažení amerických vojáků z Afghánistánů statisticky dokládá skutečnost, že americká Národní bezpečnostní rada se od letošního dubna sešla celkem šestatřicetkrát, aby otázku projednala, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute považuje za ještě pozoruhodnější, že toto číslo bylo zveřejněno, aby stávající administrativa prezidenta Joe Bidena ukázala, že záležitost nepodcenila.

Více schůzek, méně rozhodování

Americký zahraničněpolitický aparát se tak podle politologa proměnil v dinosaura, který má velké tělo, ale malý mozek a představuje byrokratickou instituci, kde úkony nahrazují skutečnou politiku. "Čím více máte schůzek, mít méně efektivní se organizace stává," podotýká Zakaria.

Autor komentáře zmiňuje názor Francese Townsenda, který působil jako poradce pro otázky domácí bezpečnosti prezidenta George W. Bushe, že američtí představitelé trávili na schůzkách dlouhé hodiny, což si vyžádalo svou daň. Cenný čas byl stráven hovory, nikoliv rozhodováním, vše se omezovalo na nejnižšího společného jmenovatele, příprava na jednání a zápisy z nich se stávaly náhradou za rozhodnou akci, shrnuje Zakaria. Zmiňuje i poznámku listu Wall Street Journal, že příprava na odchod z Afghánistánu znamenala měsíce schůzek, přesto americké vládní instituce neměly příliš instrukcí, jak se přichystat na předání moci v zemi.

Spojené státy vedly i studenou válku za pomocí rozsáhlé byrokracie, ale ta tehdy byla překvapivě užitečná a efektivní, což platilo především o jejích nejvyšších patrech, míní politolog. Připomíná, že Národní bezpečnostní rada, kterou vytvořil Henry Kissinger, až do roku 2000 nečítala více než 50 osob, avšak následně se dvojnásobně rozrostla, což se opakovalo během prezidentství George W. Bushe a Baracka Obamy. Donald Trump ji sice částečně zeštíhlil, avšak Joe Biden počet členů znovu navýšil na zhruba 350, nepočítaje různé zástupce, podotýká Zakaria. Dodává, že orgán má nyní mnoho úrovní a složitou strukturu.

Čím víc se organizace rozrůstají, tím více úrovní získávají, díky čemuž je těžší jejich řízení, konstatuje autor komentáře. Jako příklad dává americké ministerstvo obrany, jehož velikost a složitá struktura jsou zarážející.

"S každoročním rozpočtem přes 700 milionů dolarů jde zřejmě o nejrobustnější byrokracii na planetě," píše politolog. Upozorňuje, že v posledních dvou dekádách zaznamenala masivní růst a podle experta z Newyorské univerzity Paula Lighta se za uplynulých 22 let počet osob v pěti nejvyšších úrovních Pentagonu rozrostl z 363 na 870, na úrovni asistentů se počet zaměstnanců zvýšil ze 193 na 629 a celé ministerstvo dnes čítá 33 byrokratických úrovní.

Skeptické názory zapadly

Ve velkých organizacích je pozornost věnována spíše chodu byrokracie než skutečnému rozhodování, domnívá se Zakaria. Podotýká, že informace bývají zpravidla výhradně generovány zevnitř, s jinými se příliš nepracuje, a tato skutečnost může vysvětlit zřejmě nejvíce zarážející aspekt intervence v Afghánistánu, tedy že americká vláda po 20 let namlouvala sobě i světu, že v zemi dochází ke skutečnému pokroku a že afghánská armáda je stále silnější a efektivnější.

 "Dnes, když je selhání této politiky evidentní, všichni byrokraté ve Washingtonu se zuřivě dušují, že právě oni (situaci) chápali správně," pokračuje politolog. Zmiňuje však po dvě desetiletí opakovaná tvrzení Pentagonu: Generál William Caldwell například v roce 2011 uvedl, že afghánská armáda, za jejíž výcvik odpovídal, je nejlépe vycvičená, nejlépe vybavená a má nejlepší vedení, což se bude pouze zlepšovat. O dva roky později generál Mark Milley, zástupce velitele amerických sil v Afghánistánu, zase prohlásil, že dokud budou afghánské bezpečnostní složky pokračovat ve své činnosti, je ohledně výsledku války optimistický. Jako úspěch bylo prezentováno také navýšení počtu vojáků v letech 2009-2012 za Obamova prezidentství, ačkoliv již v roce 2015 ovládal Tálibán nejrozsáhlejší území od začátku války.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mnozí insideři si sice uvědomovali, že afghánská mise je odsouzena k nezdaru, ale jejich názor v rámci byrokracie zapadl, vysvětluje Zakaria. Zmiňuje sérii reportáží listu Washington Post zvanou Afghanistan Papers, kdy američtí představitelé v soukromí připouštěli svou skepsi, přestože oficiální výklad zůstával optimistický. Odkazuje též na svědectví poradce pro boj s povstalci Boba Crowleyho v rámci vládního šetření, že veškerá data o Afghánistánu byla pozměňována, aby šlo prezentovat co nejlepší obraz.

Názory z vnějšku nebyly příliš brány v potaz, jako například ten analytika Michaela O’Hanlona, který upozorňoval, že afghánská armáda přichází ročně o 20-30 % mužů kvůli dezercím a ztrátám, uvádí autor komentáře. Připomíná, že Zvláštní generální inspektor pro obnovu Afghánistánu zase opakovaně poukazoval na problém neexistujících vojáků, stejně jako alarmující zjištění agentury AP, že afghánské bezpečností složky nečítaly oficiálně udávaných 300 tisíc, ale pouze 120 tisíc příslušníků.   

První fázi odchodu z Afghánistánu tak Zakaria označuje za neúspěch, avšak vyjadřuje naději, že druhá fáze, tedy evakuace desítek tisíc Američanů a Afghánců, může být úspěšná. Přiznává, že zatím to ale vypadá na chaotickou evakuaci, která nebyla provedena rychle a efektivně. Bidenova administrativa může ještě sjednat nápravu, ale měla by přestat pořádat schůze a začít jednat, apeluje závěrem komentátor.

Související

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu

Každoročně státní svátky posouvají výplatní termíny důchodů. Letos poprvé se tak stane v květnu, v jehož úvodu jsou rovnou dva svátky. Kvůli jednomu z nich přijdou některým důchodcům peníze s jednodenním předstihem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy