Jak se volí prezident USA? Bizarní proces. Vyhrát může ten, kdo získá méně hlasů

Prezident je spolu s viceprezidentem volen na čtyřleté období. Podle 22. ústavního dodatku z roku 1951 nesmí nejvyšší úřad žádná osoba zastávat více než dvě funkční období.

Pozice prvního muže USA je silná. Stojí v čele vlády, se souhlasem Senátu jmenuje a odvolává ministry a vysoké státní úředníky. Je vrchním velitelem armády, řídí zahraniční politiku. Může vetovat zákony přijaté Kongresem, jsou-li však schváleny dvoutřetinovou většinou v obou komorách, vstupují v platnost bez jeho souhlasu.

Prezidentem USA může být zvolen rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že kandidát musí být narozen v USA (nebo americkým občanům v zahraničí) a žít zde alespoň 14 let. Dále musí být starší 35 let.

Prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb; prakticky se ale rovnají volbám přímým. Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele (nesmějí být členy Kongresu, ani nesmí zastávat významnou funkci ve federálních úřadech), jejichž počet odpovídá počtu poslanců ve Sněmovně reprezentantů (435) a v Senátu (100).

Volitelé tvoří sbor volitelů (každý má jeden hlas) v celkovém počtu 538 (včetně tří hlasů za federální distrikt - District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas). K vítězství kandidáta je potřeba získat nadpoloviční většinu - 270 hlasů.

Zvolením sboru volitelů je obvykle po volbách zřejmé, kdo bude prezidentem. Ústavněprávně však prezident získává mandát k výkonu své funkce až volbou prostřednictvím volitelů.

Ta následuje v pondělí po druhé středě v prosinci (letos 14. prosince) a kopíruje výsledky voleb, i když volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta nebo podle stranických preferencí. Tohoto práva ovšem využívají výjimečně.

Oficiální výsledky voleb se vyhlašují na schůzi Kongresu, což v případě současných voleb bude 6. ledna 2021.

Nezíská-li žádný z kandidátů většinu hlasů volitelů, volí prezidenta Sněmovna reprezentantů ze tří nejúspěšnějších kandidátů absolutní většinou (stalo se tak v roce 1800 a 1824), přičemž každý stát zastoupený ve sněmovně má jeden hlas.

Funkční období nového prezidenta a viceprezidenta začne po slavnostní inauguraci - v případě současných voleb 20. ledna 2021. V případě úmrtí prezidenta v době mezi volbou a inaugurací se pak prvním mužem v zemi stává zvolený viceprezident.

Čím je stát lidnatější, tím více má zástupců ve Sněmovně reprezentantů (v Senátu má každý stát dva) a také volitelů. Vítěz "bere všechno", stačí tedy získat i jen většinu jednoho hlasu a kandidát získá všechny volitele za daný stát (výjimku tvoří Maine a Nebraska, které udělují ještě přídavné hlasy podle vítězů ve volebních obvodech).

Prezidentem Spojených států tak může být zvolen i kandidát, který dostane více hlasů volitelů, přestože se pro něj v celostátním měřítku vyslovilo méně voličů. Historie USA zažila tuto situaci v letech 1824, 1876, 1888, 2000 a naposledy pak v roce 2016.

Volební kampaň rozjíždějí uchazeči o křeslo v Bílém domě často již dva roky před vlastní volbou. Prvním krokem ve výběru stranického kandidáta na prezidenta jsou primární volby, které se odehrávají od počátku volebního roku do června.

Maraton voleb poté v letních měsících pokračuje národními sjezdy - konventy demokratů a republikánů, které určí své kandidáty na prezidenta a viceprezidenta. Na sjezdu musí uchazeč získat nadpoloviční většinu z celkového počtu hlasů delegátů. Prezidentský adept si pak svoji "dvojku" již vybírá podle vlastního uvážení.

Po národních sjezdech začíná v USA již vlastní kampaň před samotnou volbou nové hlavy státu.