NÁZOR - " Sedmého dne Bůh...odpočinul od veškeré práce," citují Starý zákon historik Joseph Ellis a jeho syn, lesní ekolog Peter Ellis. V komentáři pro server Los Angeles Times konstatují, že všemohoucí si mohl odpočinout díky tomu, že třetí den stvořil rostliny, které měly navždy udržet pozemskou ochrannou atmosféru.
Destrukce přírodního štítu
Až do nedávna rostliny, především stromy, dělaly svou práci téměř dokonale, tiše pohlcovaly oxid uhličitý a z pohledu přírody a lidstva hrály roli "plic planety", poukazují historik s ekologem. Připomínají, že v posledních týdnech devastující požáry v Amazonském pralese přitahují pozornost světové veřejnosti a vedou její nezanedbatelnou část k tomu, aby si uvědomila dlouhodobou závislosti lidstva na lesích, především těch tropických, které pohlcují uhlík vypouštěný lidmi do atmosféry.
"Spolu s tím, jak brazilské lesy hoří, sleduje nejen další ničivý lesní požár, ale destrukci prastarého přírodního štítu proti oteplování planety," pokračují otec a syn Ellisovi. Podotýkají, že k tomu dochází ve chvíli, kdy se efekty tohoto oteplování stupňují, ať již v podobě silných hurikánů, rekordních teplot, umírajících korálových útesů, tání ledovců a častějších záplav a vln sucha.
Za mnohem důležitější než politické zprávy tak oba vědci označují stručné poselství: pokud zmizí deštné pralesy, zmizí lidstvo. Pralesy od Aljašky po Indonésii pohlcují nejvíc uhlíku ve světě, ale tropické deštné pralesy dokážou skladovat nejvíce momentálně produkovaných uhlíkových emisí, vysvětlují Joseph a Peter Ellisovi. Dodávají, že Amazonie, Konžská pánev a indonéské ostrovy skladují polovinu světového uhlíku a ročně pohltí 3 miliardy tun plynného uhlíku, tedy třetinu emisí z fosilních paliv.
Lidstvo tento proces nic nestojí a je pozorovatelný i na snímcích NASA, které zachycují, jak je pohlcován oxid uhličitý produkovaný světovými průmyslovými centry, konstatují historik s ekologem. Zdůrazňují, že za poslední půl století se produkce uhlíkových emisí prudce zvýšila, ale spolu s tím začaly tropické pralesy pohlcovat více uhlíku.
"Je to téměř jako by si spolu stromy povídaly a povzbuzovaly se k větší snaze splnit svůj vytýčený úkol, ač cítí, že bitvu prohrávají," píšou Elliosovi. Zjištění, že máme tak mocné spojence v boji za záchranu civilizace, by nás tak podle nich mělo vést k větší ochraně lesů a především tropických pralesů, na které bychom měli pohlížet jako na svěřenecký fond pro naše vnoučata a přirozené řešení klimatu.
Přirozené řešení
Pokud budou lesy chráněny a rozšiřovány, mohou přirozeně dosáhnout toho, na co se momentálně vynakládají miliardové sumy v geoinženýrských výzkumech, aby se nalezlo technologické řešení, jehož výsledky jsou sporné a mohou mít neblahé dopady, vysvětlují oba vědci. Apelují, aby se na tropické deštné pralesy pohlíželo jako na společnou globální věc, protože ochrana Amazonie, Konžské pánve a Indonésie je v zájmu všech.
Tyto pralesy přirovnávají Ellisovi k božímu daru, který byl lidstvu svěřen k opatrování. Připomínají, že na srpnovém summitu G7 ve Francii všichni politici, až na jednoho, ukazovali, že vědí, co je v sázce.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Finanční podpora pro zachování tropických pralesů se musí stát mezinárodní záležitostí a prioritou, nabádají Ellisovi. Poukazují, že ochrana lesů je občas prezentována jako cosi velmi nákladného, ale nové přístupu by měly zvládnout uspokojit člověka i přírodu.
Na Madagaskaru tak ochrana mangrovníků udržuje zásadní pohlcovač uhlíku a prospívá i vesničanům, kteří jsou na mangrovnících z mnoha důvodů závislí, vysvětlují historik a ekolog. Dodávají, že v americkém státě Mississippi jsou zase vlastníci půdy finančně odměňováni za obnovu lužních lesů, které jsou prospěšné pro lidi, živočichy i koloběh vod.
V tropech se objevují nové metody udržitelného využívání lesů a je povolováno pouze takové kácení, která má omezený dopad na schopnost lesů pohlcovat uhlík, kvitují Ellisovi. Připouštějí však, že samotné stromy lidstvo nezachrání a prohrávají souboj s reinkarnací svých předků v podobě fosilních paliv.
"Záchrana vyžaduje, abychom přestali pálit dávno mrtvé stromy a realizovali přechod na obnovitelné formy energie," deklarují ekolog s historikem. Dodávají, že mezitím budou žijící stromy plnit svou roli a dýchat za planetu, pokud jim to lidstvo umožní.
Související
Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni
Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa
Amazonský prales , Klimatické změny , globální oteplování , životní prostředí
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě