Moderna dokončila testy vakcíny proti covidu, požádá v USA a EU o mimořádné schválení

Vakcína proti covidu-19 americké biotechnologické společnosti Moderna má podle úplných výsledků poslední fáze testů účinnost přes 94 procent, těžkým případům nemoci dokonce předešla stoprocentně. Studie přitom neukázaly žádné vážné vedlejší účinky. Firma se tak ještě dnes chystá požádat regulační úřady ve Spojených státech a Evropské unii o schválení mimořádného nasazení látky.

Vakcína Moderny by tak po látce společnosti Pfizer mohla být druhou, která obdrží povolení amerických úřadů ještě letos. Pfizer podal žádost k americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) před deseti dny. Nezávislí poradci mají FDA sdělit svoje doporučení ohledně vakcíny Pfizeru 10. prosince, k vakcíně Moderny zasednou o týden později.

"Domníváme se, že máme vakcínu, která má velmi vysokou účinnost. Máme nyní data, která to dokazují," řekl výzkumný ředitel firmy Tal Zaks. "Očekáváme, že budeme hrát zásadní roli při obracení této pandemie k lepšímu," dodal.

We just announced the primary efficacy analysis in the Phase 3 COVE study for mRNA-1273, our COVID-19 vaccine candidate and that today, we plan to request an Emergency Use Authorization from the U.S. FDA & conditional approval from the EMA. Read more: https://t.co/90FbcVHdWN pic.twitter.com/36tpY0QeFl

— Moderna (@moderna_tx) November 30, 2020

Moderna chce kromě FDA požádat o mimořádné povolení také Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), která už začala některá data ohledně její vakcíny analyzovat.

Dnes oznámený údaj o účinnosti je o čtyři desetiny procenta nižší než hodnota, kterou firma uvedla v polovině listopadu s odkazem na předběžné výsledky. Podle Zakse se však jedná o statisticky nepodstatný rozdíl.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku Pfizeru výhodu v tom, že nemusí být skladována v extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednoduší ji distribuovat až k samotným pacientům. Svou účinnost totiž neztrácí ani při teplotách, jež jsou v normálních domácích mrazácích.

Společnost testovala vakcínu na 30.000 lidech, přičemž části z nich aplikovala pouze neúčinnou látku, takzvané placebo. Covidem-19 onemocnělo za dobu testů celkem 196 osob, 185 z nich ve skupině, jež dostala placebo, zbylých 11 bylo mezi naočkovanými. U 30 lidí se rozvinula těžká forma covidu-19, všichni však byli ze skupiny, která dostala neúčinnou látku. Vakcína má tedy stoprocentní účinnost při předcházení těžké formě onemocnění, tvrdí společnost, což platí napříč pohlavími a věkovými a etnickými skupinami.

Ani konečné výsledky přitom neukázaly závažné vedlejší účinky látky. Mezi nejčastější patřila únava, bolest v místě aplikace vakcíny, či bolesti hlavy či svalů. Všechny tyto efekty jsou však jen krátkodobé. Některým lidem látka způsobila symptomy podobné chřipce, nijak je však neohrozila.

Moderna tvrdí, že by mohla mít do konce letošního roku v USA vyrobených 20 milionů dávek, což stačí na naočkování deseti milionů lidí. Evropská komise minulý týden schválila smlouvu s Modernou na nákup až 160 milionů dávek vakcíny.

Související

Biotechnologická společnost Moderna

Moderna podala žalobu na Pfizer a BioNTech. Měli jí ukrást mRNA patenty

Americká farmaceutická společnost Moderna podala žalobu na své konkurenty - firmy Pfizer a BioNTech. Domnívá se totiž, že porušily patenty ohledně technologie mRNA, kterou trojice společností používá při výrobě vakcín proti covidu-19, uvedla agentura AP. Moderna žaluje dvojici společností u amerického i německého soudu. Pfizer tvrdí, že je žalobou překvapen, protože používá vlastní patentované technologie.

Více souvisejících

Moderna (farmaceutická firma) očkování USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) Pfizer Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Aktualizováno před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 6 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající

Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy