Pandemie se zhorší navzdory vakcíně. Proočkování se nestihne včas

Ačkoliv už první země světa zahájily jednu z největších logistických zdravotnických operací v dějinách, nevyhnou se nárůstu případů nákazy po svátcích. Navzdory apelu vědců i lékařů, aby lidé zůstali doma a snížili tak riziko přenosu koronaviru, lze očekávat, že ne každý tak skutečně bude jednat, stejně jako tomu nebylo ani v minulých týdnech. A lékaři s touto variantou dopředu počítají.

Proočkovat dostatečný počet lidí na to, aby se nemoc nezačala po svátcích opět šířit, se nestíhá ani náhodou, a to ani v zemích, které už s vakcinací začaly. Podle televize BBC firma Pfizer dodala do USA dávky pro tři miliony lidí.

V příštím týdnu by Pfizer a Moderna měly dodat vakcíny pro dalších 10 milionů lidí, do konce roku by měly mít Spojené státy vakcíny pro 30 milionů lidí. Ty je ale potřeba aplikovat, a to ve dvou dávkách s několikatýdenním odstupem.

Zabránit přenosu a šíření koronaviru během svátků se tak nepodaří nikde na světě, není zkrátka reálně možné to stihnout. Lékaři a vědci se proto už nyní připravují nejen na to, že po novém roce začne stoupat jak počet nakažených, tak i mrtvých, ale i na to, že čísla porostou už před Vánoci.

"Polovina ledna by pro nás mohla být skutečně temným obdobím. Důsledek nárůstu počtu infikovaných během Dne díkůvzdání se pravděpodobně projeví v období, kdy začnou Vánoce," řekl pro CNN ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci.

Zatím jde o odhad, neboť statistika dopadnu oslav na Den díkůvzdání ještě není hotová. Už nyní je ale jasné, že důsledek Vánoc bude ještě horší. Vánoční svátky totiž podle Fauciho představují ještě větší hrozbu.

"Jsou to svátky, které se slaví déle. Doufám, že si to lidé uvědomí. Je to opravdu těžké, protože někteří odmítají během svátečního období měnit své zvyklosti a rituály. Ale je třeba si uvědomit, že žijeme v kritické době," dodal.

Spojené státy jsou přitom co do počtu nakažených nejvíce zasaženou zemí světa a počet potvrzených případů nákazy podle dat Univerzity Johnse Hopkinse překonal hranici 16 milionů. A pro tamní úřady by teď mělo být prioritou dodat vakcínu v první řadě zdravotnickým pracovníkům.

Právě ti budou během jara vytížení nejvíce. Nejen, že se se očekává nárůst počtu nakažených s koronavirem, ale hrozí i další nemoci sezónního charakteru, jako chřipka.

V USA už přitom zemřelo nejméně 1700 nakažených zdravotnických pracovníků. A další budou ohrožení poté, co se v důsledku svátků epidemie opět rozhoří. Právě zdravotníci jsou proto v jedné z prvních skupin, k nimž by se vakcína měla dostat.

Další očkování bude probíhat do konce prvního čtvrtletí příštího roku 100 milionů obyvatel. Ani to ale neznamená, že se život vrátí k normálu. "Vakcína je další nástroj, který máme, ty současné ale nebude nahrazovat," uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Ghebreyesus.

Dodal, že sama vakcína pandemii koronaviru neukončí. Část lidí se totiž odmítá nechat očkovat, a reálně hrozí, že proočkovanost populace nebude dostatečná. Není navíc ani známo, jak dlouho imunita získaná vakcínou vydrží, ani to, jestli vakcína zabrání šíření nemoci, nebo pouze rozvinutí život ohrožujících stavů.

K celkovému ukončení pandemie ale musí být virus celosvětově eliminován, což je podle většiny vědců téměř nemožné, vzhledem k jeho rozsáhlosti. Lidé by si museli vybudovat dostatečnou imunitu a odhaduje se, že imunní musí být 55 až 80 % populace.

"Celkový výskyt koronaviru do roku 2025 bude rozhodujícím způsobem záviset na délce trvání imunity," míní podle Nature Yonatan Grad, epidemiolog na Harvard TH Chan School of Public Health v Bostonu v Massachusetts.

Dodal, že pokud budou případy nákaz bez očkování nebo trvalé imunity rychle stoupat, virus bude pravidelně a rozsáhle cirkulovat. V takovém případě by se podle Juliet Pulliam, ředitelky Jihoafrického centra pro epidemiologické modelování a analýzu na Stellenbosch University, stal endemickým.

"To by bylo opravdu bolestivé," obává se. Není to přitom vůbec nereálné, například malárie, nemoc které se dá předcházet a lze ji léčit, každý rok zabije více než 400 000 lidí. "Tyto nejhorší scénáře se odehrávají v mnoha zemích s chorobami, kterým lze předcházet, a které způsobují obrovské ztráty na životech," dodal Samir Bhatt, epidemiolog infekčních nemocí na Imperial College v Londýně.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) USA (Spojené státy americké) očkování

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 2 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 4 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 4 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 6 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy