Pandemie se zhorší navzdory vakcíně. Proočkování se nestihne včas

Proočkovat dostatečný počet lidí na to, aby se nemoc nezačala po svátcích opět šířit, se nestíhá ani náhodou, a to ani v zemích, které už s vakcinací začaly. Podle televize BBC firma Pfizer dodala do USA dávky pro tři miliony lidí.

V příštím týdnu by Pfizer a Moderna měly dodat vakcíny pro dalších 10 milionů lidí, do konce roku by měly mít Spojené státy vakcíny pro 30 milionů lidí. Ty je ale potřeba aplikovat, a to ve dvou dávkách s několikatýdenním odstupem.

Zabránit přenosu a šíření koronaviru během svátků se tak nepodaří nikde na světě, není zkrátka reálně možné to stihnout. Lékaři a vědci se proto už nyní připravují nejen na to, že po novém roce začne stoupat jak počet nakažených, tak i mrtvých, ale i na to, že čísla porostou už před Vánoci.

"Polovina ledna by pro nás mohla být skutečně temným obdobím. Důsledek nárůstu počtu infikovaných během Dne díkůvzdání se pravděpodobně projeví v období, kdy začnou Vánoce," řekl pro CNN ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci.

Zatím jde o odhad, neboť statistika dopadnu oslav na Den díkůvzdání ještě není hotová. Už nyní je ale jasné, že důsledek Vánoc bude ještě horší. Vánoční svátky totiž podle Fauciho představují ještě větší hrozbu.

"Jsou to svátky, které se slaví déle. Doufám, že si to lidé uvědomí. Je to opravdu těžké, protože někteří odmítají během svátečního období měnit své zvyklosti a rituály. Ale je třeba si uvědomit, že žijeme v kritické době," dodal.

Spojené státy jsou přitom co do počtu nakažených nejvíce zasaženou zemí světa a počet potvrzených případů nákazy podle dat Univerzity Johnse Hopkinse překonal hranici 16 milionů. A pro tamní úřady by teď mělo být prioritou dodat vakcínu v první řadě zdravotnickým pracovníkům.

Právě ti budou během jara vytížení nejvíce. Nejen, že se se očekává nárůst počtu nakažených s koronavirem, ale hrozí i další nemoci sezónního charakteru, jako chřipka.

V USA už přitom zemřelo nejméně 1700 nakažených zdravotnických pracovníků. A další budou ohrožení poté, co se v důsledku svátků epidemie opět rozhoří. Právě zdravotníci jsou proto v jedné z prvních skupin, k nimž by se vakcína měla dostat.

Další očkování bude probíhat do konce prvního čtvrtletí příštího roku 100 milionů obyvatel. Ani to ale neznamená, že se život vrátí k normálu. "Vakcína je další nástroj, který máme, ty současné ale nebude nahrazovat," uvedl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Ghebreyesus.

Dodal, že sama vakcína pandemii koronaviru neukončí. Část lidí se totiž odmítá nechat očkovat, a reálně hrozí, že proočkovanost populace nebude dostatečná. Není navíc ani známo, jak dlouho imunita získaná vakcínou vydrží, ani to, jestli vakcína zabrání šíření nemoci, nebo pouze rozvinutí život ohrožujících stavů.

K celkovému ukončení pandemie ale musí být virus celosvětově eliminován, což je podle většiny vědců téměř nemožné, vzhledem k jeho rozsáhlosti. Lidé by si museli vybudovat dostatečnou imunitu a odhaduje se, že imunní musí být 55 až 80 % populace.

"Celkový výskyt koronaviru do roku 2025 bude rozhodujícím způsobem záviset na délce trvání imunity," míní podle Nature Yonatan Grad, epidemiolog na Harvard TH Chan School of Public Health v Bostonu v Massachusetts.

Dodal, že pokud budou případy nákaz bez očkování nebo trvalé imunity rychle stoupat, virus bude pravidelně a rozsáhle cirkulovat. V takovém případě by se podle Juliet Pulliam, ředitelky Jihoafrického centra pro epidemiologické modelování a analýzu na Stellenbosch University, stal endemickým.

"To by bylo opravdu bolestivé," obává se. Není to přitom vůbec nereálné, například malárie, nemoc které se dá předcházet a lze ji léčit, každý rok zabije více než 400 000 lidí. "Tyto nejhorší scénáře se odehrávají v mnoha zemích s chorobami, kterým lze předcházet, a které způsobují obrovské ztráty na životech," dodal Samir Bhatt, epidemiolog infekčních nemocí na Imperial College v Londýně.