Volby v USA: 4 důvody, proč jsou letos předvolební průzkumy přesnější

Analytik portálu The Economist Elliott Morris uvedl 4 důvody, proč jsou letošní průzkumy daleko přesnější než ty z roku 2016. Přesto, že by volby měl s 96% pravděpodobností dle portálu vyhrát Biden, současného prezidenta zcela neodepisuje.

Proč věřit letošním statistikám a prognózám?

Dle Morrise měly průzkumy v roce 2016 oproti těm letošním několik nedostatků. Za prvné řada z nich opomenula klíčovou demografii, která tvoří pevnou složku voličské základny Donalda Trumpa, a to vysokoškolsky nevzdělané bělochy. Zejména z tohoto důvodu hovořila tehdy data ve státech jako Wisconsin nebo Michigan o výrazném náskoku Clintonové.

Letos je také mnohem méně nerozhodnutých voličů. V roce 2016 jich bylo téměř 15 %, naproti tomu letos je to pouhých 5 %. Většina Američanů se tedy nejen letos k volbám chystá, má ale i jasnou představu, koho z kandidátů v nich podpoří. Větší volební účast hraje do karet demokratům, stejně tak jako mnohem větší účast Afroameričanů oproti volbám minulým.

Mohou se přesto prognózy mýlit?

Byť jsou agentury ve svých průzkumech letos mnohem přesnější, stále nejsou stoprocentní. Morris tvrdí, že ve hře je stále několik neznámých, které nevylučují, že se prognózy i modely mohou v konečném výsledku plést. Jedním z důvodů může být náhlý posun veřejného mínění, který poslední průzkumy už nestihnou reflektovat. 

Další velkou neznámou je koronavirová pandemie a její vliv nejen na veřejné mínění Američanů, ale i na jejich volební účast. Morris tak dodává, že některé agentury pravděpodobně mohly roli pandemie přecenit a přikládat jí ve svých prognózách až příliš velkou váhu. 

Obecně vycházejí prognostické modely ze stavu ekonomiky a ze sympatií voličů k oběma kandidátům.Tato metoda se spolehlivě osvědčila, neboť jak Morris uvedl, historicky se prokázalo, že v dobách slabé ekonomiky se voliči vyslovili vždy spíše proti prezidentovi ku prospěchu protikandidáta. 

Rekordní volební účast

Velkou změnou oproti roku 2016 je i rekordní volební účast, a to napříč zemí. Jak Morris poznamenal, z předchozích volebních cyklů jasně vyplývá, že vysoká volební účast nahrává demokratům.To je především proto, že demokraté svou politikou dokáží oslovit mnohem rozmanitější segmenty voličů, republikáni právě naopak.

I proto čísla hovoří pro Bidena velmi pozitivně na příklad ve státech slunečného pásu jako v Arizoně, Texasu, Georgii nebo Severní Karolíně. Morris ovšem uvedl, že stejně jako většina prognostických modelů ani jejich nezohledňuje údaje o již probíhajících volbách. 

Dle Morrise totiž nelze jednoznačně určit, zda volič, který se registroval jako republikán, také jako republikán volil. Prognózy by to přitom ovlivnilo v řádu několika procent. Morris zmínil na příklad stát Pensylvánii, kde se pro Trumpa mělo vyslovit na 70 % republikánů, což nechává potenciálních 30 % s otazníkem. 

Absenční volba

Některé prognostické modely letos zohledňují i fakt, že mimo rekordního počtu voličů Spojené státy čeká také rekordní počet absenčních lístků. Statistiky uvádějí, že problémy s absenční volbou mají především mladí lidé a Afroameričané. Nejčastěji se jedná o špatně vyplněné údaje, nečitelný podpis nebo jiné formální nedostatky. 

V takových případech se pak často hlas nezapočítá. Dle Morrise není úplně nepravděpodobné, že Biden ztratí jedno nebo dvě procenta v některém ze států právě proto, že je lístek špatně vyplněn nebo proto, že nedorazí včas. I to je následně zohledněno v míře chybovosti některých modelů. S ohledem na rekordní procento absenčních voličů se však dá těžko s větší přesností určit, kolik hlasů by z podobného důvodu mohlo být odmítnuto.