Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích

Izraelská armáda během noční operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích, kteří byli uneseni z jihu Izraele při vpádu palestinských militantů 7. října 2023. Informovala o tom agentura AFP a zpravodajský web The Times of Israel.

Mluvčí izraelské armády, Daniel Hagari, na briefingu uvedl, že jde o těla návštěvníků hudebního festivalu v Negevské poušti, konkrétně dvou mladých žen a jednoho mladíka. Ráno 7. října se pokusili uprchnout před palestinskými komandy z festivalu Supernova do oblasti Mefalsim, kde je radikálové z hnutí Hamás zabili a jejich těla odvezli do Pásma Gazy.

AFP upřesnila, že jednou z obětí byla dvaadvacetiletá Shani Louková z Německa. Fotografie jejího zohaveného těla na korbě pickupu obletěla svět a ukázala rozsah útoku militantů na komunity v jižním Izraeli.

Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila i smrt dalších dvou rukojmích – občanů Thajska, kteří pracovali jako zemědělští dělníci v kibucu na jihu Izraele. Tito Thajci byli zabiti během útoku 7. října a jejich těla byla převezena do Pásma Gazy.

Z celkem 252 lidí unesených během palestinského vpádu do obcí a kibuců na jihu Izraele zůstává v zajetí v Pásmu Gazy 128, přičemž izraelská armáda považuje 38 z nich za mrtvé.

Mezi 90 rukojmími, o nichž se předpokládá, že jsou naživu, je 82 Izraelců (včetně čtyř beduinů) nebo osob s dvojím občanstvím a osm cizinců: šest Thajců, jeden Nepálec a jeden Mexičan s francouzským občanstvím Orion Hernández Radoux.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý vyjádřila plnou důvěru údajům o palestinských obětech války v Pásmu Gazy, které publikuje tamní ministerstvo zdravotnictví řízené militantním hnutím Hamás. Informuje o tom agentura Reuters.

Ministerstvo v Gaze minulý týden aktualizovalo svůj přehled o celkovém počtu přibližně 35.000 obětí a uvedlo, že zhruba 25.000 z nich bylo dosud identifikováno, přičemž více než polovina jsou ženy a děti.

To vyvolalo obvinění ze strany Izraele o nepřesnosti a manipulaci, protože palestinské orgány dříve odhadovaly, že více než 70 procent zabitých byly ženy a děti. Agentury OSN znovu zveřejnily palestinské údaje, podle nichž se oběti války od té doby zvýšily na více než 35.000.

"Na údajích není nic zvláštního, celkové údaje (o obětech) jsou stále stejné. To, že nyní máme 25.000 identifikovaných lidí, je krok vpřed," řekl mluvčí WHO Christian Lindmeier na tiskovém brífinku v Ženevě.

Na základě vlastní analýzy nejnovějších palestinských údajů uvedl, že přibližně 60 procent obětí tvoří ženy a děti, ale mnoho těl, která jsou stále pod troskami, podle něj pravděpodobně zařadí do těchto dvou kategorií, když je identifikují.

Válka v pásmu Gazy začala po útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele 7. října 2023. Militanti z Hamásu tehdy zabili zhruba 1170 lidí, většinou civilistů.

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Hamás Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

Řecko spaluje extrémní počasí. Země zažívá největší vedra v historii

V důsledku extrémně vysokých teplot byla ve čtvrtek již druhý den po sobě zavřena nejnavštěvovanější turistická atrakce v Řecku, Akropole v Aténách. V zemi probíhá nejčasnější vlna veder v historii, jak uvádí tamní média. Zavřeny byly rovněž školy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy