Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži, kterých se týká branná povinnost, vrátili na Ukrajinu. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury IBRiS, které zveřejnil polský deník Rzeczpospolita, uvedla agentura PAP.
S návratem mužů v branném věku na Ukrajinu vyjádřilo souhlas 50,7 procenta respondentů, zatímco 39 procent bylo proti. Nerozhodnuto bylo 10,3 procenta dotázaných.
Ukrajina po více než dvou letech ruské invaze potýká s nedostatkem vojáků na frontě ve srovnání s Ruskem. Nedávno schválila mobilizační zákon, kterým se mají zvýšit mobilizační kapacity a zpřísnit tresty pro ty, kteří se odvodu vyhýbají. Podle OSN se v Polsku nacházejí desítky tisíc Ukrajinců, kterých se týká branná povinnost.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz koncem dubna řekl, že Varšava je připravena pomoci ukrajinským úřadům s návratem mužů na Ukrajinu. Žádné konkrétní kroky však neuvedl.
Ukrajina se po více než dvou letech ruské invaze potýká i s nedostatkem vojáků. Nedávno schválila mobilizační zákon, kterým se mají zvýšit mobilizační kapacity a zpřísnit tresty pro ty, kteří se odvodu vyhýbají.
Kyjev také minulý týden oznámil, že v zahraničí přestane vydávat pasy některým mužům v mobilizačním věku. Pozastavil také konzulární služby pro muže ve věku 18 až 60 let žijících mimo Ukrajinu, což podnítilo rozhořčení mezi ukrajinskými emigranty. Podle OSN se v Polsku nacházejí desítky tisíc Ukrajinců, kterých se týká branná povinnost.
Poté, co Rusko v roce 2022 napadlo svého západního souseda, uprchly před válkou stovky tisíc Ukrajinců, většinou přes Polsko. K únoru letošního roku v Polsku zaregistrovali celkem více než 950.000 ukrajinských uprchlíků, z nich přibližně 150.000 byli muži v odvodovém věku, vyplývá z údajů OSN.
Polsko a Litva už dříve uvedly, že jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Podobné kroky by mohla podniknout i Litva, uvedl jeho litevský resortní kolega Laurynas Kasčiunas. "Ukrajina má velmi málo mobilizačních rezerv... Není to fér vůči občanům, kteří bojují za svou zemi," prohlásil.
Související
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 4 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 5 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 8 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 9 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 11 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák