Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži, kterých se týká branná povinnost, vrátili na Ukrajinu. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury IBRiS, které zveřejnil polský deník Rzeczpospolita, uvedla agentura PAP.
S návratem mužů v branném věku na Ukrajinu vyjádřilo souhlas 50,7 procenta respondentů, zatímco 39 procent bylo proti. Nerozhodnuto bylo 10,3 procenta dotázaných.
Ukrajina po více než dvou letech ruské invaze potýká s nedostatkem vojáků na frontě ve srovnání s Ruskem. Nedávno schválila mobilizační zákon, kterým se mají zvýšit mobilizační kapacity a zpřísnit tresty pro ty, kteří se odvodu vyhýbají. Podle OSN se v Polsku nacházejí desítky tisíc Ukrajinců, kterých se týká branná povinnost.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz koncem dubna řekl, že Varšava je připravena pomoci ukrajinským úřadům s návratem mužů na Ukrajinu. Žádné konkrétní kroky však neuvedl.
Ukrajina se po více než dvou letech ruské invaze potýká i s nedostatkem vojáků. Nedávno schválila mobilizační zákon, kterým se mají zvýšit mobilizační kapacity a zpřísnit tresty pro ty, kteří se odvodu vyhýbají.
Kyjev také minulý týden oznámil, že v zahraničí přestane vydávat pasy některým mužům v mobilizačním věku. Pozastavil také konzulární služby pro muže ve věku 18 až 60 let žijících mimo Ukrajinu, což podnítilo rozhořčení mezi ukrajinskými emigranty. Podle OSN se v Polsku nacházejí desítky tisíc Ukrajinců, kterých se týká branná povinnost.
Poté, co Rusko v roce 2022 napadlo svého západního souseda, uprchly před válkou stovky tisíc Ukrajinců, většinou přes Polsko. K únoru letošního roku v Polsku zaregistrovali celkem více než 950.000 ukrajinských uprchlíků, z nich přibližně 150.000 byli muži v odvodovém věku, vyplývá z údajů OSN.
Polsko a Litva už dříve uvedly, že jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Podobné kroky by mohla podniknout i Litva, uvedl jeho litevský resortní kolega Laurynas Kasčiunas. "Ukrajina má velmi málo mobilizačních rezerv... Není to fér vůči občanům, kteří bojují za svou zemi," prohlásil.
Související
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 53 minutami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 1 hodinou
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 2 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 3 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 4 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 4 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 5 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 6 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.
Zdroj: Libor Novák