Půl roku války na Ukrajině: Konflikt je pro Rusko katastrofou, propaganda musí vytvářet alternativní realitu, ukazuje analýza

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhlo půl roku a ze všech úhlů pohledu jde o katastrofickou válku. Miliony Ukrajinců byly vyhnány ze svých domovů, město Mariupol je prakticky vymazáno z mapy a ofenzíva, která začala 24. února navíc ukázala na špatnou morálku ruské armády a fakt, že Rusové naprosto ignorují životy civilistů. Vyplývá to z analýzy americké televize CNN.

Podle nejnovějších odhadů Pentagonu zatím zemřelo nebo bylo zraněno 70-80 tisíc ruských vojáků. I přesto, že je odhad velmi vysoký, je dobré zmínit, že Rusové ztratili zřejmě více mužů za půl roku, než o kolik přišli Sověti za deset let v Afghánistánu.

Čísla svádí k závěru, že síla ruské propagandy je ohromující a režim má závratnou schopnost tvořit alternativní realitu. V té ruské lodě nejsou potápěny ukrajinskými střelami a základy okupantů vybuchují kvůli nehodám. Těsně po invazi ruská vláda umlčela veškerý svobodný tisk. Představila nový krutý zákon, kdy novináři dostávají za „diskreditaci“ ozbrojených složek Ruska v nejlepším případě pokuty.

Neznamená to, že se informace o ohromných ztrátách Ruska nedostávají ven. Ruský nezávislý web Mediazona, který Kreml loni označil za zahraničního agenta, zdokumentoval 5 185 smrtí vojáků na základě zpráv lokálních médií a příspěvků ze sociálních sítí.

Mnoho zabitých vojáků pochází z chudých ruských regionů. Podle zjištění amerického zpravodajského webu CNN největší počty obětí zaznamenaly tzv. etnické republiky Dagestán a Burjatsko na Dálném východě. Nejméně ztrát zaznamenává naopak Petrohrad a Moskva.

Putinova popularita je zpevněná strachem. Nezávislá skupina OVD-Info, která sleduje zadržování v Rusku, vypočítala, že od počátku invaze policie v Rusku zatkla 16 380 lidí za protiválečný aktivismus. Z toho 75 případů policisté prošetřovali v rámci nového zákona o fake news.

Ruská invaze na Ukrajinu mezi odborníky vyvolala debatu, jestli neoznačit Putinův režim jako fašistický. Je to složitá otázka, ale od 24. února termíny jako „autokratický“ nebo „autoritářský“ nejsou adekvátní k popisu státu, který netoleruje jakýkoli vnitřní odpor.

Mnozí lidé nerozumí tomu, jak může být ve světle tvrdých mezinárodních sankcí být podpora Putina ze širokých segmentů společnosti tak silná. Rusko je izolováno od globální ekonomiky. Západní investice v zemi z velké části vymizely a stejně tak jakékoli nabídky obchodu. Například letecký průmysl je z velké části závislý na součástkách ze Západu. Těch se mu teď nedostává.

„Putin a jeho technokraté po léta pracovali na sankciování ruské ekonomiky prostřednictvím náhradního dovozu. Pokoušeli se vyvíjet náhradní zboží za to, které bylo obětí sankcí. Také se snažili vymyslet nový platební systém, aby se vyhnuli platební izolaci. Rebranding McDonalds a Strabuck je naprosto trapný,“ popsala pro americký web CNN Clare Sebastianová.

Podle jedné ze studií Rusko nemá infrastrukturu k přesunu exportu energie do Asie. Výrobci nemají díly od mezinárodních dodavatelů. Ruské oficiální statistiky dokumentují hluboký ekonomický ústup. „Navzdory Putinovým iluzím o soběstačnosti a substituci dovozu se ruská domácí výroba úplně zastavila. Nemá schopnost nahradit ztracené podniky a produkty. Vyprázdněné ruské domácí inovační a výrobní základy vedlo k prudce rostoucím cenám a nedůvěře a úzkostí spotřebitelů,“ popsala nedávná studie Institutu na výzkum vládnutí Univerzity Yale.

Ruský finanční systém se i přesto nezhroutil. Úzkost spotřebitelů se nepřetavila do politických nepokojů. Ukrajinci se ale chtějí pomstít běžným Rusům za jejich pasivní podporu invaze. „Pracujeme na nových sankcích proti teroristickému státu. Chceme, aby lidé cítili zodpovědnost za to, co se děje. Diskuze o omezení ruských víz v Evropě se každým dnem prohlubuje – připojují se k ní nové státy a politici,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský.

Někteří evropští lídři se však zdráhají zákaz podpořit. „Lídři musí mít jasno v otázce zákazu víz, protože akce na Ukrajině jsou válkou Putina a ne válkou ruského lidu,“ upozornil německý kancléř Olaf Scholz, který je vůči zákazu skeptický.

Bez ohledu na ekonomické důsledky sankcí oligarchové navázaní na Putina stále zůstávají po jeho boku. „Putinova válka trvá už 6 měsíců. Od prvního dne západní lídři pevně prohlašovali, že Putinovi oligarchové a úplatkáři budou čelit bezprostředním sankcím a tentokrát se přes ně nedostanou. Ale dostali,“ napsal opoziční vůdce Alexej Navalnyj v tzv. „Vlákně vzteku“ z vězení.

Putin možná počítá s tím, že tristní situace s vysokými cenami energiemi v Evropě možná zvýší tlak na vlády, aby přinutily Ukrajinu podřídit se mírové dohodě. Zima se blíží, ale Ukrajinci bojují o přežití své země a svého národa.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Policie Rusko, ilustrační foto

Aktivisté zveřejnili počet zadržených během pohřbu Navalného

Během pohřbu ruského opozičního politika Alexeje Navalného došlo k zadržení více než 100 lidí v různých městech napříč Ruskem. Podle médií to uvedl lidskoprávní projekt OVD-Info, který monitoruje počty zadržených během protestů a poskytuje právní pomoc.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Kauza Taurus: Politici mluví o vážném problému, situace je vážná

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu uvedl, že země vyšetřuje "velmi závažné" úniky z armády a přislíbil rychlé objasnění po zveřejnění nahrávky z diskuse vysoce postavených představitelů německé vzdušných sil o podpoře Ukrajiny na ruských sociálních sítích. 

včera

včera

Olaf Scholz

Německem hýbe kauza Taurus. Rusko zveřejnilo odposlechy z tajné armádní schůzky

Kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo provádí vyšetřování vážného úniku informací z jednání vysokých představitelů svého letectva. Později ministerstvo obrany potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru byl v pátek zveřejněn šéfredaktorkou ruské televize RT Margaritou Simonjanovou. Důstojníci diskutovali o možnosti, jak by Ukrajina teoreticky mohla využít německé střely. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

2300 korun za dálniční známku je jen začátek. Kupka oznámil další zdražení

Cena dálniční známky by měla být od ledna příštího roku opět zvýšena, a to v souladu s vývojem inflace. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v dnešním pořadu Týden v politice České televize. Přesný nárůst ceny, o který se dálniční známka zvýší, má být zveřejněn ve druhé polovině příštího roku. Poslední změna ceny nastala 1. března, kdy roční kupon zdražil z 1500 na 2300 korun.

včera

včera

včera

včera

Joe Biden

Svět po masakru v Pásmu Gazy doufá v příměří s Izraelem

Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.

včera

včera

Bytovým domem v Petrohradě otřásl výbuch. Zřejmě šlo o útok Ukrajinců

V obytném domě v ruském městě Petrohrad došlo v sobotu ráno k výbuchu. Jak informovala místní média, budovu před tím pravděpodobně zasáhl dron. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy