Scénář pro americké prezidentské volby? Politolog popsal, co umožňuje ústava

NÁZOR - Americký prezident Donald Trump svým odmítáním příslibu, že bude respektovat pokojné předání moci, rozhořčil ty, kteří se obávají, že odmítne opustit úřad, i kdyby prohrál v listopadových volbách, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor píše, že situace by dokonce mohla vést k násilnostem.

Složitý volební proces

"Je děsivou skutečností, že existuje mnoho mechanismů, které jsou legální a ústavní a které mohou Trumpovi umožnit zůstat v úřadu, aniž by skutečně volby vyhrál," upozorňuje politolog. Podotýká, že systém volby amerického prezidenta je složitý, protože nebyl nastaven jako prvek přímé demokracie.

Americká ústava předpokládá, že jednotlivé státy vyberou prezidentské volitele, kteří se shromáždí a zvolí prezidenta, vysvětluje Zakaria. Dodává, že v průběhu času jednotlivé americké státy přijaly zákony, které zajišťují, že o složení volitelů rozhodnou volby, nicméně tyto zákony nejsou ústavně závazné.

Autor komentáře nastiňuje scénář, kdy Trump bude po prvotním sečtení lístků vést, ale jeho demokratický protikandidát Joe Biden zvítězí v následujících dnech po započtení korespondenčních hlasů. Trumpovi republikáni by mohli soudně zpochybnit platnost desítek tisíc takových hlasů, proti čemuž by se demokraté bránili také u soudu. Za tohoto zmatku by se zákonodárci jednotlivých států mohli rozhodnout, že zvolí volitele sami.

Za znepokojivou považuje Zakaria skutečnost, že v osmi z devíti nerozhodných států, které určí výsledek voleb, vládnou republikáni - ti mohou začít tvrdit, že prezidentské volby jsou chaotické a plné nesrovnalostí, a proto sami vyberou legitimní volitele, kterými budou samozřejmě republikáni.

"Demokraté mohou protestovat a podat žalobu," pokračuje politolog. Nevylučuje, že ve státech, kde vládnou demokraté, by mohlo dojít k podobnému určení volitelů bez ohledu na výsledek voleb, což by jen posílilo zmatky, v souladu se záměry republikánů.

Začátkem ledna příštího roku, až Kongres svolá sbor volitelů k volbě prezidenta, by mohla být zpochybněna legitimita některých členů, upozorňuje Zakaria. Doplňuje, že republikánští kongresmani by následně prosadili, aby se hlasy volitelů ze sporných států nepočítaly, v důsledku čehož by ani jeden z kandidátů na prezidenta nedostal potřebných 270 hlasů.    

Pro takový případ americká ústava počítá s tím, že prezidenta zvolí dolní komora Kongresu, ale způsobem, že na každý americký stát připadne jeden hlas, vysvětluje politolog. Konstatuje, že dle stávajících čísel převažují v 26 republikáni, ve 23 demokraté a jeden je nerozhodný, tudíž výsledkem by bylo zvolení Trumpa, kterému by pak stačilo pouze přijmout takový výsledek, který je ústavní.

Jasný řetězec událostí

"Trump jasně chápe tento řetězec událostí. Měsíce zpochybňuje korespondenční hlasování, trvá na tom, že výsledek musí být takový, který odpovídá sčítání z volebního večera," připomíná Zakaria. Dodává, že prezident tento týden prohlásil, že bez korespondenčních hlasů by žádné obavy z předání moci nepanovaly, protože by jednoduše pokračovala jeho vláda.

Šéf Bílého domu rovněž připouští, že "v jistou chvíli to dojde do Kongresu", vyzdvihuje autor komentáře. Podotýká, že k naplnění takového scénáře je potřeba, aby republikáni potlačili obavy, že nebudou započteny všechny hlasy, přičemž nedávná historie ukazuje, že jsou k tomu připraveni.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Republikánské organizace v mnoha amerických státech se aktivně pokoušejí potlačit některé hlasy, deklaruje Zakaria. Připomíná, že Texas například v roce 2011 schválil zákon, který vyžaduje ověřování totožnosti voliče, který se sice může prokázat zbrojním průkazem, ale již ne průkazem studentským. Opatření má údajně bránit volebním podvodům, které ale podle mnoha studií v USA víceméně neprobíhají, uvádí politolog.

Stát Georgia zase přijal v roce 2017 zákon zamezující registraci voličů, kteří žádost vyplní s gramatickými chybami, což se týká především černošských obyvatel, upozorňuje komentátor. Dodává, že na Floridě zase republikáni v praxi zcela vynulovali iniciativu, která měla obnovit volební právo více než milionu pachatelů závažných trestných činů, mezi kterými převažují rovněž černoši.

"Americká demokracie se ohýbá, protože Republikánská strana věří, že cesta k moci nevede skrz zisk většiny hlasů, ale skrz jiné prostředky," kritizuje politolog. Poukazuje, že v roce 2018 došlo například ve Wisconsinu k překreslení volebních okrsků, tudíž republikáni obdrželi pouhých 45 % hlasů, ale i tak získali v zastupitelském sboru 65 % křesel a začínají si zvykat, že podobná situace by měla platit i na federální úrovni.

Od roku 1992 získal republikánský prezidentský kandidát většinu hlasů jen jednou, a to v roce 2004 po nejhorších teroristických útocích v dějinách země, díky válečným náladám velícím "semknout se okolo vlajky", uvádí Zakaria. Dodává, že přesto republikáni drželi prezidentský úřad téměř polovinu z těchto 28 let.

Spojené státy se hrdě prezentují jako přední světová demokracie, ale díky vágním a zastaralým ústavním procesům a zapálenému stranickému boji hrozí, že letos v listopadu ukáže země takovou nefunkčnost své demokracie, která se může měřit s jakoukoliv banánovou republikou, uzavírá politolog.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 43 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let

Ruský prezident Vladimir Putin bude ve funkci dalších šest let. Volilo ho přes 87 procent lidí, vyplývá z údajů ruské centrální volební komise po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů. O průběžných výsledcích informovala ruská státní agentura TASS

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy