Spojené státy nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. V nedělním rozhovoru s televizí CNN to řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.
Odmítla rovněž, že by se prezident Spojených států Joe Biden při své plánované cestě do Evropy tento týden chystal na návštěvu Kyjeva.
Polsko chce na čtvrtečním summitu NATO formálně požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu a Thomasová-Greenfieldová tak odpovídala na otázku, zda by USA takovou iniciativu podpořily. "Prezident (Biden) jasně říká, že nevyšle americká vojska na Ukrajinu. Nechceme to vyhrotit do války se Spojenými státy," řekla diplomatka.
"Budeme ale podporovat naše spojence v NATO. Jak víte, máme jednotky v zemích NATO a prezident jasně řekl, že pokud by byl útok na jakéhokoliv našeho spojence v NATO, tak podle článku pět budeme tyto země podporovat a bránit," dodala s odvoláním na ustanovení smlouvy o Severoatlantické alianci, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny.
Thomasová-Greenfieldová přitom jasně neřekla, zda USA podpoří samotné vytvoření mírové mise NATO.
Diplomatka poznamenala, že mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou podle ní důležitým faktorem při snahách o ukončení bojů, samotná podoba případné dohody je ale podle ní na Ukrajině a Spojené státy se nyní nechtějí vyjadřovat k tomu, jaké řešení by upřednostňovaly. Thomasová-Greenfieldová rovněž nevyloučila uznání ruského Krymu a nezávislosti takzvaných povstaleckých republik v Donbasu, pokud by na to přistoupila Ukrajina.
USA by podle Thomasové-Greenfieldové odpověděly "agresivně", pokud by Rusko použilo na Ukrajině chemické zbraně, čehož se Spojené státy obávají. "Viděli jste dosavadní následky našich kroků podniknutých proti Rusku a proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, a oni ty následky pociťují a pocítí je ještě více, pokud se uchýlí k tomu nešťastnému rozhodnutí použít chemické zbraně," řekla diplomatka.
Moderátor Jake Tapper v rozhovoru rovněž připomněl návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska v Kyjevě z minulého týdne a výzvu exprezidenta Ukrajiny Petra Porošenka, aby stejný krok udělal i Biden. "Co já vím, tak se o tom neuvažuje," reagovala Thomasová-Greenfieldová. "Musíte pamatovat na to, že odrazujeme Američany od cest na Ukrajinu. Je to země ve válce. Nedokážu si představit, že by se o tom (Bidenově návštěvě) uvažovalo," dodala.
Od začátku války na Ukrajině ruská armáda ztratila jednoho generálmajora, sedm plukovníků, jednoho námořního kapitána prvního stupně, devět podplukovníků, 20 majorů a 70 nižších důstojníků. Vyplývá to z oznámení ruských představitelů a místních médií uvedla televize BBC.
Ačkoliv Rusko podle Ukrajiny od začátku války ztratilo kolem 15 tisíc vojáků, samo se k počtu zemřelých dlouho nevyjadřovalo. 2. března poprvé a zatím naposledy uvedlo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Podle BBC se ale od té doby podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Se zcela odlišnými odhady pak operují americké zpravodajské služby. Ty podle serveru The New York Times uvádí, že na Ukrajině již přišlo o život zhruba 7000 ruských vojáků.
Související
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
válka na Ukrajině , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 34 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák