Venezuelané už jsou unavení z Madura i z Guaidóa, ukázal průzkum

Venezuelané už jsou unavení z politiky autoritářského prezidenta Nicoláse Madura i neúspěšné snahy opozičního lídra Juana Guaidó o změnu režimu, vyplývá to ze dvou průzkumů, o nichž minulý týden informoval španělský server ALnavío.

Špatné podle něj je, že Venezuelané nevěří svým lídrům, naopak dobrou zprávou je, že by se mohla najít třetí cesta, jak dostat tuto jihoamerickou zemi z politické a posléze i ekonomické krize.

Pokud by se nyní ve Venezuele konaly prezidentské volby, hlasovalo by podle průzkumu venezuelské společnosti Datanálisis zhruba stejně voličů (asi 12 procent) pro Madura i pro Guaidóa. Nezávislého kandidáta by volilo 46 procent respondentů. Druhý průzkum, který koncem ledna provedla společnost Datincorp na vzorku asi 1200 lidí, ukázal, že přes 80 procent dotazovaných nesouhlasí s politikou Guaidóa ani Madura.

Osmapadesátiletý bývalý řidič autobusu MHD Maduro vládne Venezuele od března 2013 a u moci se drží díky armádě a ekonomické podpoře Ruska či Íránu. Velká část opozice i mezinárodní instituce ho viní z porušování lidských práv, korupce a kolapsu venezuelského hospodářství. Spojené státy Madura a další představitele jeho režimu viní i z narkoterorismu a vypsaly na ně odměnu několika milionů dolarů.

Nyní sedmatřicetiletý Guaidó se stal z téměř neznámého politika před dvěma lety v lednu šéfem opozicí ovládaného parlamentu a z této pozice se prohlásil prozatímní hlavou země poté, co poslanci odmítli nový Madurův prezidentský mandát kvůli nesvobodným volbám. Za dočasnou hlavu státu Guaidóa uznalo šest desítek zemí, v čele s USA.

Před dvěma lety v březnu průzkum společnosti Datanálisis zjistil, že Guaidóa by za prezidenta chtělo na 77 procent respondentů. Tehdy za ním stála i většina opozičních stran, ale ani s mezinárodní podporou se mu nepodařilo přimět Madura k demisi, aby se mohly konat svobodné volby.

Opozice, kterou se Guaidóvi podařilo začátkem roku 2019 nebývale sjednotit, je opět roztříštěná.

Vůdčí roli by podle serveru ALnavío nyní mohlo hrát takzvané Národní občanské fórum, které v posledních týdnech nabývá na popularitě. Založeno bylo v roce 2017 jako platforma zástupců církve, akademiků, podnikatelů, odborů či nevládních organizací.

"Jsme třetí strana, která se snaží pomoci k řešení venezuelské krize. Vyzýváme všechny strany ke společenskému dialogu," uvedla mluvčí občanského fóra Mariela Ramírezová. "Jednání není nejlepší cesta, je to jediná cesta před katastrofou," dodala. Zástupci fóra jsou v kontaktu také s Panamerickou zdravotnickou organizací, s níž jednají o dodávkách vakcíny proti covidu-19. Ty měla Venezuela dostat v rámci mezinárodního projektu COVAX, kvůli sporu vlády s opozicí je ale zatím nezaplatila. V zemi se očkuje ruskou vakcínou Sputnik V, kterou o víkendu dostal i Maduro.

Související

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.
Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?

Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové. 

Více souvisejících

Venezuela Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

Létají jinam, samovolně vybuchují. Severokorejské rakety Rusům na Ukrajině příliš nepomáhají

Ukrajinská generální prokuratura uvedla, že prozkoumala trosky 21 z přibližně 50 balistických střel vypálených Ruskem od konce prosince do konce února. Cílem je posoudit možnou vojenskou spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy